Radbuza

V plzeňských Slovanech je lidem nově přístupná netradiční vyhlídka z historického pilíře. Ten byl několik let nevyužíván a dělal svému okolí spíše ostudu. Zapomenutá stavba byla už jen vzpomínkou na nedokončený projekt z třicátých let minulého století, který zhatila druhá světová válka. Původně měl přes řeku Radbuzu vést most pro železniční vlečku. Nové místo k odpočinku doprovází i informační tabule o místních živočiších, historii pilíře a dalších historických stavbách v okolí.

Vláda nechá zpracovat studii o vlivu gigafactory – tedy továrny na baterie pro elektroauta – která by mohla vzniknout v Plzni-Líních na okolí. Premiér Petr Fiala (ODS) o ní jednal se zástupci města a Plzeňského kraje. Zatímco Fiala považuje vznik gigafactory za klíčový pro budoucnost českého autoprůmyslu, v regionu převládají spíše obavy. Místní politici také kritizují, jak s nimi dosud vláda o gigafactory komunikovala, respektive jak nekomunikovala. Shodují se, že pro vládu bude nyní velmi obtížné přesvědčit obyvatele, že by továrna byla přínosem.

Na jihozápadě Čech až do úterního večera vydatně pršelo. Kvůli intenzivním srážkám spolu s táním sněhu hrozilo na Šumavě v povodí Vydry, Křemelné a horní Otavy vystoupání hladin na desetiletou až dvacetiletou povodeň. Kulminaci meteorologové předpokládali v noci na středu. Otava v Rejštejně a v Sušici klesla před devátou večer ze třetího povodňového stupně na druhý. Na prvním povodňovém stupni je Vydra v Modravě na Klatovsku.

Silné bouřky s přívalovým deštěm, případně i krupobitím se budou v Česku ojediněle objevovat do pátku. Vzhledem k dosavadním i očekávaným srážkám stoupnou hladiny v jihozápadní polovině Čech. V povodí Radbuzy, Úhlavy, Úslavy, Klabavy a Litavky mohu dosáhnout i druhého povodňového stupně a některé menší toky přechodně i třetího stupně, tedy ohrožení. Hasiči v Jihomoravském kraji měli během středy kvůli bouřkám kolem třiceti výjezdů, převážně na Vyškovsku a Brněnsku, situace se ale již uklidňuje. Klienti pojišťoven také již nahlásili po bouřkách téměř tisíc škod za desítky milionů korun.

Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál. Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.

Do Úhlavy, která zásobuje pitnou vodou Plzeň, unikla chemická látka na impregnaci dřeva. Zásobování pitnou vodou ovšem ohroženo není a lidé se nemusí obávat ani kontaminace vodovodních řadů. Krajské město bude dočasně brát pitnou vodu z Radbuzy. Do Úhlavy se látka dostala Drnovským potokem z výrobního areálu v Klatovech, pravděpodobně v noci ze 7. na 8. října. Přes Úhlavu se potom chemikálie dostala až do Berounky.