Výzbroj

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg přiznal, že situace na ukrajinském bojišti je vážná, Rusko pro úspěch na frontě neváhá obětovat muže ani výzbroj. Pro účinnou pomoc Ukrajině je proto nutné poskytnout ji co nejdřív. Spojenci jsou připraveni rychle dodat drony, munici nebo systémy protivzdušné obrany. Severoatlantická aliance ve čtvrtek slaví 75 let od svého založení. Rusko u té příležitosti prostřednictvím náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška prohlásilo, že nemá v úmyslu jít se zeměmi NATO do konfliktu.

Systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní, vyzbrojování se tak proti plánům prodlužuje a prodražuje, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřil peníze, které v letech 2017 až 2020 vydalo ministerstvo obrany na výzbroj české armády. Podle něj obrana porušila při uvedených nákupech v několika případech zákon o zadávání veřejných zakázek. Ministerstvo ale nesouhlasí s tím, že se vyzbrojování armády prodlužuje a prodražuje, podle něj k takovému závěru nelze dojít na základě kontroly jen vzorku zakázek.

Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu na modernizaci tanků T-72M4CZ. Za technické zhodnocení 33 strojů zaplatí 1,098 miliardy korun včetně DPH. Modernizaci zajistí státní podnik VOP CZ. Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu s tím, že se životnost tanků prodlouží do roku 2030.

Všechny bojové jednotky české armády dostanou útočné pušky Bren 2. Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s Českou zbrojovkou na nákup dalších šestnácti tisíc kusů. Celkem tato výzbroj bude stát více než dvě miliardy korun.

Po kritice, které čelí ministerstvo obrany kvůli zakázce na radary i jiným nákupům, rezignoval náměstek pro vyzbrojování Filip Říha. Ve funkci byl jen rok a měsíc, i jeho předchůdce přitom podle premiéra Andreje Babiše (ANO) skončil kvůli radarům. Na Říhův odchod upozornily Lidovky.cz. Sekci vyzbrojování prozatím povede ředitel odboru řízení a podpory Lubor Koudelka.

Českou armádu letos čekají největší nákupy vojenské techniky v novodobé historii. V roce 2020 chce uzavřít strategické smlouvy na nákup výzbroje a výstroje v hodnotě rekordních 73 miliard korun, což je skoro dvakrát více než v roce minulém. Rozhodnout se má také o dosud vůbec největší zakázce – na pořízení nových bojových vozidel pěchoty má jít 50 miliard.

V létě 1939, když Polsko nakonec po několika odkladech vyhlásilo mobilizaci, řada jeho letadel byla zastaralá a k boji se vůbec nehodila, podobně jako slabé a málo pancéřované tanky. Navíc pro řadu vojáků na skladech chyběly dokonce i stejnokroje. „Zdá se to triviální, ale voják bez uniformy není voják,“ vysvětluje v rozhovoru pro web ČT24 vojenský historik Jiří Plachý. Nedostatek peněz se promítal do všech oblastí válečného konfliktu na polské straně, pokud srovnáváme její vojenské síly s německými na samém začátku druhé světové války, míní.