Jaroslav Čvančara

Často byly statečnější než muži, zůstávají ale v jejich stínu. Do protinacistického odboje během druhé světové války se zapojily i ženy. Osudy mnohých nejsou zmapované ani dnes. Hlavně mladým lidem má dobu a její příběhy přiblížit kniha Statečnost je ženského rodu.

Autentické repliky, dobové kostýmy i skutečné lokace klíčových historických událostí nabídla série spotů, které rekonstruují události heydrichiády. Diváci je v posledních týdnech mohli pravidelně sledovat ve vysílání České televize. Tvůrci chtěli přiblížit tuto významnou kapitolu českých dějin nejen co nejvěrněji, ale postavit diváky do role protagonistů. Klíčové momenty tak sledují „jejich očima“.

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání Řádu bílého lva v pátek sněmovna navrhla prezidentu Miloši Zemanovi šestici členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů nebo ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku. Prezident už sedmkrát odmítl Koudelku jmenovat na návrh vlád do hodnosti generála. V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.

Bezprostředně po útoku na Reinharda Heydricha zesílil teror. Už 27. května 1942 nacisté zakázali noční vycházení. Na výsadkáře vypsali odměnu milion říšských marek. V prvních dnech zadrželi množství nevinných lidí coby rukojmí. Do rukou gestapa padli i první odbojáři. Mezi prvními se za mříže dostal člen protinacistického odboje ÚVOD Jaroslav Valenta.

Když se Josefu Gabčíkovi zasekl samopal a bomba vržená Janem Kubišem v zatáčce v pražské Libni Reinharda Heydricha jen zranila, pokoušel se ho Gabčík ještě zastřelit pistolí – opět bezvýsledně. Co se s Gabčíkovou zbraní Colt 1903 Pocket Hammerless stalo, dlouho nebylo jasné. Nyní, 80 let po útoku na Heydricha, je však opět na světě. Historici ji nazývají svatým grálem československého protinacistického odboje.

Dosud neznámé dokumenty, které podrobně mapují osudy českých odbojářů po zatčení gestapem, se z Lidového soudního dvora v Berlíně podařilo získat historikovi Janu Borisovi Uhlířovi. Zejména jde o trio lékařů, které nacisté zavraždili.

V Praze 8 by měla vzniknout socha Jindřišky Novákové, která pomohla parašutistům z výsadku Anthropoid. Jde o jednu z nejmladších hrdinek odboje. Jindřišku a dalších pět členů její rodiny zavraždili nacisté v říjnu 1942 v koncentračním táboře Mauthausen.

Dva roky po obsazení českých zemí nacisty se exilová vláda v Londýně snažila pomoct domácímu odboji seskoky parašutistů. Před 80 lety na jaře roku 1941 vrcholila ve Velké Británii příprava prvního československého výsadku do okupované vlasti. Operace dostala krycí název Benjamin.

V úterý 26. ledna 1943 nacisti zavraždili v Mauthausenu 31 českých vlastenců. Šestnáct mužů zemřelo ranou do týla, patnáct žen čekala plynová komora. Všichni byli buď příbuzní, nebo pomocníci parašutistů vysazených z Velké Británie – 262 těchto lidí Němci zastřelili už pár měsíců před tím.

Přesně před 77 lety – 27. prosince 1943 – českoslovenští letci britské RAF (Královského letectva) potopili německou zásobovací loď Alsterufer s nákladem wolframu. Bylo to jejich největší vítězství za druhé světové války. Zvířecím maskotem československé perutě byl od jejího vzniku alsaský ovčák Ant.

V srpnu 1906 do moravských a slezských měst zavítal se svým velkolepým představením slavný Buffalo Bill, symbol Divokého západu. Jeho show nejen s indiány viděli obyvatelé Přerova, Ostravy, Těšína, Opavy, Brna a Jihlavy. Do Prahy se nedostal. Překazili mu to pražští byrokraté. Jaký vlastně byl Buffalo Bill, přiblížili Reportéři ČT.

Do konce druhé světové války zbýval necelý měsíc, fronta se přibližovala protektorátu, ale nacisté stále posílali československé odbojáře do koncentračních táborů. Před 75 lety tak z Brna vyjel poslední transport do Mauthausenu, kde 10. dubna 1945 v plynové komoře zemřelo 235 lidí. Mezi nimi byla i dvaadvacetiletá Marie Sedláčková, která během okupace bojovala proti nacistům a při zatýkání se pokoušela z obklíčení prostřílet.

Před 81 lety začala německá armáda obsazovat Československo. Den poté vznikl už oficiálně nacisty ovládaný protektorát. Čeští vládní představitelé vyzývali obyvatele, aby Němcům v zabírání území nebránili. V Místku se přesto několik desítek československých vojáků pokusilo nacistům vzdorovat se zbraní v ruce. Vedl je kapitán Karel Pavlík, který se následně zapojil do odboje a setkával se zřejmě také s parašutisty Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem.

Historici zjistili nové informace o Janu Kubišovi a Josefu Gabčíkovi ze skupiny Anthropoid. Dosud znali jen fakta z období od 5. března 1942 do květnového atentátu na Reinharda Heydricha. Co odbojáři, kteří na území protektorátu seskočili na konci prosince 1941, podnikali během ledna a února, nebylo jasné. Nově se to podařilo zjistit badatelům Jaroslavu Čvančarovi a Vlastislavu Janíkovi.

Hrob Reinharda Heydricha v Berlíně vykopán nebyl, tvrdí český historik Jaroslav Čvančara po návštěvě hřbitova v německé metropoli. Zprávu o pokusu vykopat ostatky bývalého zastupujícího říšského protektora přinesla před Vánoci německá média. Místní policie incident vyšetřuje. Podle Čvančary lupiči kopali na jiném místě. Mohli se zmýlit, vyloučené není ani to, že cílili na hrob jiného prominentního nacisty.

Do pomoci parašutistům se za protektorátu zapojovali muži, ženy i celé rodiny. Úkryt jim poskytla také Antonie Bohatcová z brněnských Řečkovic. Společně se svým manželem pomáhala výsadkářům ze skupiny Silver B. Když je gestapo 3. ledna 1945, tedy přesně před 75 lety, přišlo zatknout, neváhala tehdy 44letá odbojářka vzít zbraň a při přestřelce zranit tři nacisty, což se zřejmě žádné jiné ženě v domácím odboji nepovedlo. Přesto je její příběh téměř neznámý.

Památník tří odbojů ve statku rodiny Mašínových v Lošanech na Kolínsku už má svou vizuální podobu. Vznikne podle vítězného návrhu dvou studentek architektury pražské ČVUT. Projekt má stát 10 až 12 milionů korun. Spolek Mašínův statek chce koncem srpna vyhlásit veřejnou sbírku.