Horečka dengue

Rozsáhlé povodně, které sužují Pákistán, už si vyžádaly více než patnáct set obětí. V postižených oblastech se navíc šíří nemoci. Za jediný den vyhledalo pomoc lékařů kvůli infekčním a vodou přenášeným chorobám více než devadesát tisíc lidí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) otevřela v Berlíně středisko včasného varování před pandemiemi. Centrum má zpracovávat data z celého světa o nemocích zvířat, podezřelých nemocích lidí, klimatických změnách i pohybu obyvatelstva a pomocí umělé inteligence rozpoznávat rizika. Analýza ale bude závislá na ochotě vlád, laboratoří a dalších institucí potřebná data poskytnout.

Šíření nákazy koronavirem se v Indii od počátku pandemie dělo poněkud odlišně od dalších států. V zemi bylo nejdříve málo případů a byla premiantem světa, aby se posléze dostala na přední příčky žebříčků nakažených. Jen o pár měsíců později se ale situace výrazně zlepšila. V dubnu 2021 už ovšem počty nakažených opět dosahují astronomických výšin a vědci se tak ptají, co za podivným vývojem v zemi stojí.

Americké úřady definitivně schválily plány na vypuštění stovek milionů komárů do oblasti Florida Keys v letech 2021–⁠2022. Proti záměru přitom ostře vystupovaly skupiny odpůrců z řad environmentalistů i místních obyvatel.

Čechů, kteří se na cestě do zahraničí nakazili exotickou nemocí, loni přibylo. Zatímco v roce 2018 Státní zdravotní ústav evidoval 213 případů, za loňský rok jich bylo 280. Nejvýraznější nárůst zaznamenali lékaři u horečky dengue. Počet nakažených nemocí, která se podobá velmi těžké viróze, se loni zdvojnásobil.

Onemocnění, jejichž přenašečem jsou komáři, se mohou kvůli klimatickým změnám do roku 2080 objevit i v Evropě a Severní Americe. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil časopis PLOS Neglected Tropical Diseases, podle níž nemocem, jako je virus zika, horečka dengue nebo žlutá zimnice, bude nově čelit další miliarda lidí.