Záhřeb

„Návrat míru není jednoduchou otázkou,“ řekl ve videopříspěvku na Mezinárodním parlamentním summitu Krymské platformy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přijatelné je ale podle něj pouze úplné osvobození Ruskem okupovaných území, a to včetně nezákonně anektovaného poloostrova Krym. Summitu platformy, která usiluje právě o obnovení územní celistvosti Ukrajiny, se v Praze zúčastnily čtyři desítky představitelů parlamentních komor z celého světa. Dvoudenní akce začala v pondělí večeří na Pražském hradě za přítomnosti prezidenta Petra Pavla.

Zemřela dokumentaristka a kreativní producentka České televize Andrea Majstorovičová. Bylo jí 57 let. Vedla mimo jiné aktuální publicistiku na programech ČT1 a ČT2 a stála u zrodu pořadu Události v kultuře a dalších kulturních pořadů. Česká televize ve středu připomene její dílo a uvede některé z jejích snímků, například Příběhy z Afriky a Jak se žije fair play.

Bouře se silným větrem a vydatnými srážkami si ve středu v Chorvatsku a ve Slovinsku vyžádaly životy nejméně čtyř lidí. Velmi silná bouřka zasáhla chorvatské hlavní město Záhřeb, ve kterém zahynuli dva lidé. Bouře vyvracela stromy a způsobila přerušení dodávek proudu také v Bosně a Hercegovině. Varování před špatným počasím vydaly úřady rovněž v Srbsku. Teploty v Evropě stále atakují rekordy kontinentu.

Na proplacení léku na předpis vyzvednutého v cizině má zdravotní pojišťovna 30 dní, u složitých případů 60 dní. Částka však nemusí náklady pokrýt, pojišťovna totiž platí cenu, kterou by za stejný lék zaplatila v Česku. V aktuální tiskové zprávě o tom informovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Se speciálním receptem si lidé mohou vyzvednout léky v kterékoliv lékárně v EU, ve vybraných v Polsku a Chorvatsku pak i s e-receptem včetně SMS nebo e-mailu.

Mrtvá žena, šest zraněných lidí a tři hořící domy zůstaly po útoku střelce v chorvatském městě Sisak. Policie v noci zadržela muže, kterého z činu podezírá. Podle chorvatských médií útočník bydlel v jednom z domů, které zapálil, a střílel na své sousedy. Sisak má historické městské jádro, není ale přímořským letoviskem, leží jihovýchodně od Záhřebu.

Češi si mohou nově vyzvednout léky na elektronický předpis ve více než 1 300 lékárnách v Chorvatsku. V tiskové zprávě o tom ve středu informoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), zveřejnil také jejich seznam. Pacient tedy v chorvatské lékárně léky zaplatí, českou cenu mu pak na žádost vrátí zdravotní pojišťovna. Od poloviny června podobně funguje vydávání léků v Polsku. Ve všech zemích Evropské unie mohou pacienti uplatnit v lékárně původní papírový recept.

Česko je připravené pomoct Chorvatsku při ostraze vnější hranice schengenského prostoru. V Opatiji to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po setkání se svým protějškem Davorem Božinovićem. Podle Rakušana by mohlo jít o nasazení v rámci Evropské agentury Frontex. Kromě toho Češi už za tři týdny opět vypomůžou během letní sezony. Osm policistů bude v Chorvatsku, dalších osm v Bulharsku.

Už bezmála dva týdny platí Chorvaté ve své zemi eurem. Řada z nich si ale hlavně na internetových fórech stěžuje na náhlé zvyšování cen potravin i služeb. Vláda už obchodníky před umělým zdražováním varovala a hrozí třeba cenovými stropy. Někteří odborníci ale růst cen přičítají spíš vysoké inflaci. Jednotná evropská měna nahradila 1. ledna domácí kunu, se kterou mohou Chorvaté platit už jen do soboty 14. ledna.

Čtyřmilionové Chorvatsko se chystá nejen na Vánoce a Silvestra, ale také na zcela zásadní změny v novém roce. Od 1. ledna země vstupuje do schengenského prostoru bez hraničních kontrol. Ještě větší dopad bude mít ale druhý zvrat: národní měna kuna definitivně končí a nahradí ji euro. Ne každý obyvatel to vítá.

Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, který se do povědomí veřejnosti dostal jako spoluautor Tančícího domu v Praze, uvedl v sobotu Český rozhlas s odvoláním na architektovu rodinu. Rodák z Chorvatska, který od mládí žil v Česku, byl znám i svými názory na podobu pražských sídlišť či jako spoluautor řady sociálních staveb. Jako pedagog působil na ČVUT, kde vystudoval architekturu.

Dvanáct lidí zemřelo při nehodě polského autobusu, která se stala v sobotu ráno na dálnici A4 několik desítek kilometrů severně od Záhřebu. Dalších 32 cestujících utrpělo zranění, 19 z nich těžká, informoval chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina v televizi TVN24 potvrdil, že všechny oběti jsou polskými občany. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého šlo o poutníky, kteří cestovali do Medžugorje v Bosně a Hercegovině.

V úterý se slavnostně otevřel most na chorvatský poloostrov Pelješac. Oddělenou oblast v okolí města Dubrovník propojí se zbytkem země a cestu tam řidičům časově zkrátí. Nově už nebudou muset projíždět přes území Bosny a Hercegoviny a čekat v dlouhých frontách na hranicích. Most zaplatila chorvatská vláda s příspěním fondů Evropské unie.

Evropská unie pošle Ukrajině první miliardu eur (24,6 miliard korun) z celkových devíti miliard slíbených v rámci okamžité pomoci válkou stižené zemi. Odsouhlasili to v úterý ministři financí členských zemí. Dlouhodobá půjčka má financovat základní chod státu. Podle českého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zajistí finance například fungování kritické infrastruktury. Šéfové evropských ekonomik také schválili zavedení eura v Chorvatsku, které se tak od ledna 2023 stane dvacátou zemí Unie používající společnou měnu.

Summit Evropské unie schválil zavedení společné evropské měny v Chorvatsku. Země se od ledna příštího roku stane dvacátým členem eurozóny. Formálně stvrdí používání eura v Chorvatsku v červenci ministři financí při prvním zasedání pod vedením českého předsednictví EU.

Bezpilotní letoun, který se minulý týden za dosud nevyjasněných okolností zřítil na okraji hlavního města Chorvatska Záhřebu, nesl leteckou pumu o váze až 120 kilogramů. Katastrofě zabránilo to, že spadl do měkké půdy, a nálož tak vybuchla pod zemí. Informovala o tom veřejnoprávní stanice HRT s odvoláním na zdroj z chorvatského ministerstva obrany. Další dron se v neděli zřítil v Rumunsku, uvedla tamní média. Nebyl ale vybaven žádnými zbraněmi.

Před třiceti lety započala bitva o Vukovar, čímž se rozhořela válka chorvatských a jugoslávských sil. Chorvati, kteří neměli ustavenou armádu, si obstarali a propašovali zbraně z Maďarska. Jugoslávská rozvědka je ale odhalila, což byl argument pro Srby k zásahu armády. Válka trvala mezi lety 1991 a 1995. Konflikty způsobené koncem federativní republiky roztrhaly nejen sousedské a v některých případech i rodinné vazby, ale zničily životy, zamořily krajinu minami na dlouhé roky a poškodily světové kulturní dědictví.

Připevněním posledního segmentu budovaného mostu na poloostrov Pelješac se spojila dosud oddělená oblast kolem města Dubrovník se zbytkem Chorvatska. Most při cestě do jižní Dalmácie umožní zřejmě už příští léto objet úzký pobřežní koridor patřící Bosně, která proti projektu opakovaně protestovala.

Krajina asi 40 kilometrů jihovýchodně od chorvatského hlavního města Záhřebu je posetá desítkami kruhových propadlin nejrůznějších velikostí. Objevily se po ničivém zemětřesení o síle 6,4 stupně, které způsobilo smrt sedmi lidí i rozsáhlé hmotné škody. Vědci se teď sjíždějí do vesnice Mečenčani a dalších obcí v řídce osídlené oblasti, aby tyto geologické útvary řádně prozkoumali.

Ve věku 65 let zemřel dlouholetý starosta Záhřebu a někdejší kandidát na prezidenta Milan Bandić. Jeho více než dvacet let trvající vládu nad chorvatskou metropolí poznamenaly četné korupční aféry. Bandić dvakrát skončil ve vazbě, přesto se těšil trvalé přízni voličů a ucházel se o prezidentský úřad.

Hasiči dopravili do Chorvatska humanitární pomoc poskytnutou Českou republikou. Hasičský záchranný sbor ČR to uvedl na Twitteru. Česko poslalo balkánské zemi vybavení za zhruba pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle nebo osvětlovací techniku. Zemi zasáhlo v úterý zemětřesení o síle přibližně 6,3 stupně, které bylo znát i v Česku. V nejpostiženější oblasti měst Sisak, Petrinja a Glina vyvolávají strach následné záchvěvy, cítit byly i v noci na čtvrtek.

V Chorvatsku pokračují záchranné práce po úterním ničivém zemětřesení, které si vyžádalo sedm obětí a způsobilo značné škody. V nejvíce postižené oblasti měst Sisak, Petrinja a Glina vyvolává strach neustávající řada následných záchvěvů. I když jsou slabší, mohou způsobit další škody na budovách s již narušenou statikou. Experti přitom upozorňují, že některé následné otřesy mohou být opět silné. Český prezident Miloš Zeman vyjádřil chorvatskému protějšku Zoranu Milanovičovi a postiženým rodinám účast.

Čtyři nákladní automobily humanitární materiální pomoci pro zemětřesením zasažené Chorvatsko vyjedou ve středu odpoledne z hasičské základny ve Zbirohu na Rokycansku. Česko balkánské zemi pošle vybavení za zhruba pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle nebo osvětlovací techniku.

Chorvatsko v úterý zasáhlo silné zemětřesení, naměřili tam přes šest stupňů Richterovy škály. Evropské seizmologické centrum EMSC a americká agentura USGS uvádí dokonce 6,4 stupně. Otřesy si vyžádaly podle místních médií nejméně sedm obětí, mnoho lidí je zraněných. Zasahovat musí záchranáři. Na nejpostiženější místo přijel prezident i premiér země. Chvění v důsledku zemětřesení pocítili lidé i v dalších zemích Evropy, včetně Česka. To pošle do Chorvatska vybavení za pět milionů korun.

Zemětřesení o síle 5,1 stupně zasáhlo v pondělí ráno oblast města Sisaku ve střední části Chorvatska. Způsobilo materiální škody, jejichž rozsah ještě není znám. Zda si vyžádalo i oběti na životech, není zatím jasné. Sisak se nachází zhruba šedesát kilometrů od hlavního města Záhřebu.