Záhřeb strana 2 z 2

Chorvaté si připomínají 25. výročí vojenské operace Bouře, která byla rozhodujícím vítězstvím chorvatských vojsk nad jednotkami srbské menšiny v Chorvatsku a jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny chorvatských Srbů ze země. Vzpomínkové akce ve městě Knin, někdejší baště srbské menšiny, se v symbolickém gestu usmíření poprvé zúčastnil představitel srbské menšiny v Chorvatsku, místopředseda vlády Boris Miloševič. Vztahy mezi Chorvaty a Srby i po ukončení konfliktu zůstávají křehké.

V Chorvatsku se počínaje víkendem v porovnání s předchozími dny výrazně snížily denní přírůstky potvrzených případů nákazy koronavirem. Jutarnji list upozornil, že země minulý týden patřila mezi šest zemí EU s nejvyšším růstem infikovaných. Nejvíc nakažených má vnitrozemský region Záhřebu a Osijeku a pak přímořská oblast Splitu.

Nevládní organizace Amnesty International (AI) obvinila Evropskou unii, že nečinně přihlíží násilí, kterého se dopouštějí chorvatští pohraničníci na uprchlících a migrantech. Učinila tak poté, co tento týden zveřejnila fotografie dokumentující případ údajného mučení zadržených na hranicích s Bosnou. Unie by podle AI měla případ důkladně vyšetřit. Chorvatsko obvinění odmítá.

Cestovní kanceláře přišly s plánem, jak zachránit letní dovolené v zahraničí. Po dohodě s vládou by chtěly zřídit speciální koridory, kterými by se lidé mohli dopravit do zemí méně zasažených koronavirem. Na takovém seznamu je i Slovensko nebo Chorvatsko.

Zemětřesení, které v neděli zasáhlo Chorvatsko, má na svědomí 17 zraněných a desítky poškozených nebo zcela zničených budov. V obavách z následných vln nemocnice v Záhřebu evakuovala novorozeneckou jednotku. V epicentru vzdáleném devět kilometrů od Záhřebu byla naměřena síla 5,3 stupně Richterovy škály. Otřesy trvaly deset vteřin a byly nejsilnější za posledních sto čtyřicet let. Zabezpečení lidí, budov i úklid komplikuje situace spjatá s koronavirem, na pomoc musela přijet i chorvatská armáda.

V chorvatském hlavním městě ráno způsobilo škody a paniku zemětřesení o síle více než pěti stupňů, jehož epicentrum bylo jen několik kilometrů severně od Záhřebu. Informovaly o tom světové tiskové agentury. První otřes byl následován nejméně dvěma dalšími.

Rakousko má první dva nemocné koronavirem. U dvojice Italů žijících v Innsbrucku infekci potvrdily testy. Prvního nemocného hlásí i Chorvatsko, podle vlády se jedná o mladíka ze Záhřebu, který se vrátil z cesty do Milána. Nákazu novým typem koronaviru registrují i úřady ve španělském Katalánsku a ve Švýcarsku.

Dva studenti z Nigérie zamířili v listopadu do Chorvatska, aby se zúčastnili mezinárodního univerzitního turnaje ve stolním tenisu. Den před odletem zpátky domů je na ulici v Záhřebu zadržela policie. Pasy si mladíci nechali v hotelu v kufru a policisté usoudili, že polapili migranty. Aniž by případ dostatečně vyšetřili, odvezli je přes hranice do Bosny, kde je umístili do uprchlického tábora. Přestože organizátoři turnaje potvrdili jejich identitu i platnost víz, oba tam stále jsou. A víza jim brzy vyprší.

Chorvatsko má blíže ke vstupu do schengenského prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích. Eurokomisař pro migraci a vnitro Dmitris Avramopulos oznámil, že Záhřeb splnil všechny potřebné požadavky. Musí však podle něj ještě dál pracovat na zajištění bezpečnosti své vnější hranice. Chorvatskou příslušnost k schengenské zóně musí jednomyslně schválit členské státy, z nichž některé dávají najevo obavy z možného přílivu migrantů přes chorvatskou hranici.

Chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová se ohradila proti textu v deníku The Jerusalem Post, který jí připsal výrok, že Bosna a Hercegovina je nestabilní země ovládaná militantním islámem. To podle listu pronesla během státní návštěvy Izraele, prezidentka to však odmítá, informuje web Teleskop. Na její údajná slova nicméně už reagovali členové kolektivní hlavy bosenského státu, kteří označili výrok za propagandu a fašismus. Nestabilní je podle chorvatského zástupce v čele Bosny Kitarovičová, a ne jejich země.

Balkánská migrační trasa do Evropské unie už zdaleka není tak frekventovaná jako v roce 2015. Přesto se najdou tisíce lidí – převážně ze zemí sužovaných válkou nebo diktaturou, kteří se tudy snaží dostat k životu v bezpečí a blahobytu. Někteří za svým snem míří přes bosensko-chorvatskou hranici. Mimo jiné o nich mluvili chorvatští politici s budoucí předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou při její návštěvě Záhřebu.

Chorvatským hasičům se v noci na neděli podařilo lokalizovat rozsáhlý požár, který vypukl v sobotu po poledni nedaleko turistického letoviska Šibenik oblíbeného i českými turisty – těch se podle ministerstva zahraničních věcí a Asociace cestovních kanceláří nedotkl. Oheň sice stále hoří, ovšem již neohrožuje obydlené oblasti u vesnice Bilice, která leží severně od města.

Jedno z nejprestižnějších světových ocenění pro restauratéry, Michelinskou hvězdu, pro letošní rok obhájily dva pražské podniky: La Degustation Boheme Bourgeoise a Field. Ty zůstávají jedinými restauračními zařízeními v České republice s tímto oceněním, uvádí nejnovější vydání gastronomického průvodce Michelin pro Evropu (Main Cities of Europe 2019).