Mícha

S léčbou poškozených nervových vláken v míše může v budoucnu pomoct genová terapie, která nastartuje oživení a růst výběžků nervových vláken. Vědci z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd už udělali úspěšné pokusy na zvířatech. Potkanům se díky terapii vrátila citlivost zadních končetin téměř na úroveň před poraněním. Vědci pracují na vývoji léčebných metod nervových onemocnění už šest let.

Poranění míchy je často neléčitelné, jen v České republice utrpí takové zranění ročně asi tři sta lidí. Většina z nich musí trávit zbytek života na invalidním vozíku. Vědci už řadu let hledají cesty, jak pomoci. Nyní se jim podařilo dosáhnout významného pokroku u myší. Nově objevený princip při regeneraci nervových buněk chtějí začít zkoumat i u lidí.

Nový postup, jak lidem s poškozenou míchou vrátit hybnost nohou, zkoušejí lékaři v Česku. Jde o metodu ze Švýcarska původně používanou pro léčbu bolesti a křečí. Klíčem je velmi přesná implantace elektrody do míchy. První Češi operací prošli v srpnu a v budoucnu by mohla pomoct dalším. Lékaři ale upozorňují, že zdaleka není pro všechny.

Na připomínku Světového dne roztroušené sklerózy se v pondělí rozsvítí pražská Petřínská rozhledna oranžovou barvou. V Česku se s touto nemocí potýká přes dvacet tisíc lidí, každý rok lékaři diagnostikují 700 až 800 nových případů. Specializovaná centra shromažďují data o pacientech v registru ReMuS. Z dat analyzovaných na konci května například vyplynulo potvrzení předchozích zjištění, podle kterých roztroušená skleróza není rizikový faktor při onemocnění covidem-19.

Svět medicíny přinesl převratný objev. Vědcům ve švýcarském Lausanne se podařilo vůbec poprvé vrátit na nohy pacienty s plně přerušenou míchou. Do páteře jim voperovali implantáty, které pomocí signálů propojují přerušené spojení mezi nohama a mozkem.

Lidská nervová soustava je komplikovaný systém, kterému vévodí mozek. O významu míchy se sice ví už dlouho, ale nyní o ní vědci zjistili něco nového: kontroluje i mnohem složitější procesy, například umístění rukou.

Pokud se člověk dotýká sám sebe, mozek na to reaguje méně než při doteku od ostatních. Naznačila to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Podle vědců by jejich zjištění mohlo přispět k lepšímu porozumění tomu, co konkrétně se v lidském těle po obou typech těchto doteků děje.