Molekula

Mezinárodní tým vědců využil data získaná vesmírným Webbovým dalekohledem a poprvé objevil molekulu známou jako methylkationt (CH3+) u cizí hvězdy. Astronomové ji našli v mladém hvězdném systému vzdáleném asi 1350 světelných let od Země v mlhovině v Orionu, mohutném oblaku prachu a plynu, kde se rodí obrovské množství nových hvězd.

Vědci popsali pravěké organismy, které ovládaly Zemi v pravěkých podmínkách s nedostatkem kyslíku v atmosféře. Měly podivný metabolismus, odlišnou strukturu buněk, a přesto mohly být extrémně vzdáleným předchůdcem člověka. Popsali to v odborném časopise Nature.

Zhruba stejný počet genů jako škrkavka a méně genů než kukuřice má Homo sapiens, jehož genom je z 99 procent stejný jako genom šimpanze či neandertálce. I tyto zajímavosti zjistili vědci díky objevu struktury DNA (deoxyribonukleové kyseliny), který oznámili před rovnými sedmdesáti lety, 25. dubna 1953.

Japonská mise, která odebrala vzorky prachu z planetky, zveřejnila, že tato hmota obsahuje základní stavební prvky, z nichž vzniká život. Analýza těchto sloučenin navíc říká, že se mohou vyskytovat na různých místech v kosmu.

Čeští biologové objevili výjimečného parazita, který žije na našem území. Má tak chaotickou genetickou strukturu, že ji nedokáží napadnout ani viry. A to by se dalo velmi dobře využít.

S pomocí nově objevené fosilie popsali vědci nečekaný příběh prehistorické ryby Qikiqtania. Její příbuzní patřili mezi první tvory, kteří vystoupili z vody na souš, tento druh ale zvolil opačný směr – a rozhodl se ze souše vrátit k vodnímu životu.

Mezinárodní tým s českou účastí objevil v molekule DNA uvnitř nádorových buněk místa a procesy, které mohou pomoci s účinky protinádorových léků.

Skupina expertů na umělé inteligence se pokusila přeprogramovat jeden takový nástroj, aby místo léků vytvářel potenciální bojové látky. Program uspěl podle autorů experimentu až příliš dobře.

Chemičtí inženýři z Massachusettského technologického institutu (MIT) oznámili, že vyvinuli nový typ plastu, který je dvakrát pevnější než ocel a jednou by se mohl používat jako stavební materiál.

Vědci z Montrealské univerzity vytvořili nanoanténu pro sledování pohybu proteinů. Zařízení, o němž tento týden informoval časopis Nature Methods, je úplně novou metodou, která může pomoci sledovat změny proteinů v průběhu času a může vědcům pomoci lépe porozumět přírodním, ale i lidmi navrženým nanotechnologiím.

Nanoinženýři z Kalifornské univerzity v San Diegu vyvinuli nový a potenciálně účinnější způsob, jak dopravit messengerovou RNA (mRNA) do buněk. Jejich přístup spočívá v umístění mRNA do nanočástic, které napodobují virus chřipky –⁠ ten totiž dokáže pronikat do buněk a vnášet tam svou RNA velmi spolehlivě. Metodu popsali v prestižním žurnálu Angewandte Chemie International Edition.

Vědci popsali, že chemické látky, které se uvolňují z hlaviček kojenců, mohou měnit agresivitu jejich rodičů. Zajímavé je, že zatímco mužům ji snižují, u žen ji zvyšují.

Tým vědců z několika českých výzkumných pracovišť společně potvrdil existenci složitého jevu, kterému se říká sigma-díra. Až doposud byl přitom popsán pouze teoreticky a na potvrzení se čekalo déle než třicet let.

Astronomové oznámili, že našli zatím nejvzdálenější vodu v kosmu. Vědci vzácnou molekulu zřejmě nutnou pro vznik života hledali pomocí radioteleskopu ALMA. Našli ji v mohutné galaxii SPT0311-58, která leží 12,88 miliardy světelných let od Země. To znamená, že vesmír byl v době odrážení světla od těchto molekul vody starý méně než jednu miliardu let.

Nový typ látek, které zvládnou bezpečně přepravit do buněk různé typy nukleových kyselin, objevili vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Látky lze využít v léčbě genetických onemocnění i v takzvaných mRNA vakcínách proti covidu-19. Oproti dosavadním řešením má tento systém univerzální použití a může usnadnit i skladování léčiv a vakcín. Výsledky výzkumu zveřejnil prestižní časopis Advanced Functional Materials. Nové látky už byly také patentovány a jedná se o jejich využití ve farmaceutickém průmyslu.

Za normálních podmínek je voda nestlačitelná. V jádru těžkých planet ale existují takové podmínky a tak obří tlak, že by se tam dala voda stlačit. Měla by pak zcela unikátní vlastnosti. A právě takovou vodu nyní vytvořili laboratorně vědci z Akadmie věd.

Jen málokteré těleso ve Sluneční soustavě přitahuje takovou pozornost jako Saturnův měsíc Enceladus. Už několik pozorování upozornilo na to, že ze všech známých vesmírných objektů má podmínky nejvhodnější pro vznik nebo existenci života. A nový výzkum pro to přináší další pozoruhodné, byť jen nepřímé důkazy.

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény – schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv.

Matematik Michal Pavelka, kvantová chemička Judit Šponerová, mikrobiolog Leoš Valášek, muzikolog a skladatel Aleš Březina a genetička Terezie Mandáková jsou letošní laureáti Ceny předsedkyně Grantové agentury (GA) ČR. Cena se uděluje od roku 2003 za mimořádné výsledky při řešení projektů, které agentura podpořila. Dosud ji získalo 75 vědců.

Vědci z 1. lékařské fakulty a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumají, jak u pacientů s vážným průběhem covidu-19 bránit rozvoji takzvané cytokinové bouře. Je častou příčinou jejich úmrtí. Pomáhat by mohla znalost molekuly interleukinu-6 (IL-6), která při spouštění cytokinové bouře hraje významnou roli.

Aktuálně je u nás UV index na stupni 8, to znamená, že je vysoký, celkové množství atmosférického ozonu je podprůměrné. Pro člověka to má značné důsledky. Kůže při pobytu na přímém slunci v poledních hodinách reaguje zrudnutím nebo pigmentací už přibližně po třiceti minutách.

Vědec Tomáš Cihlář, který ve společnosti Gilead vede výzkum a vývoj léku remdesivir, poskytl České televizi rozsáhlý rozhovor. Věnoval se především tomu, jak tato látka může pomoci v léčbě nemoci covid-19, ale také širšímu kontextu současné pandemie.

Významný objev se podařil týmu vedenému Hanou Cahovou z Ústavu organické chemie a biochemie ve spolupráci s kolegy z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Při studiu střevní bakterie E. coli vědci objasnili funkci „alarmonů“, malých molekul, které se ve zvýšené míře vyskytují ve všech typech organismů ve chvílích, kdy jsou vystaveny zátěži. Svůj objev tým publikoval v prestižním odborném časopise Nature Communications.

Roku 2019 se podařilo světovým i českým vědcům vydat se do míst, kam se lidské oko zatím podívat nemohlo.