Komentář

Policie obvinila středoškolského studenta z Chomutovska kvůli komentáři, který zveřejnil na sociální síti. Pod příspěvek o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy napsal, že doufá, že střelec zabil určité skupiny obyvatel. Stíhán je pro podněcování k nenávisti vůči skupině osob. O případu Českou televizi informoval mluvčí policie Ústeckého kraje Kamil Marek. Celkem policie v kraji v souvislosti se střelbou na fakultě řeší osmnáct podezření ze spáchání trestných činů a jeden přestupek.

Pražští policisté obvinili z podpory a propagace terorismu muže, který v komentáři na internetu schvaloval útok v Bratislavě, kde v polovině října devatenáctiletý mladík zastřelil dva muže a vážně poranil 28letou ženu před barem Tepláreň, který navštěvují lidé z komunity LGBT+. Střelec z místa činu uprchl a později spáchal sebevraždu.

Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ruští poslanci schválili ve třetím, závěrečném čtení zákon, který ruskému cenzurnímu úřadu Roskomnadzor dává právo částečně či úplně blokovat internetové platformy a portály, pokud se na ruském území dopouštějí cenzury či „diskriminace ruských médií“. Pod tento zákon spadají populární server YouTube či sociální sítě Facebook a Twitter, které se podle názoru zákonodárců nejčastěji dopouštějí ústrků vůči ruským médiím, upozornil list Kommersant.

S podmíněnými tresty odešli ve čtvrtek od odvolacího soudu dva muži, kteří na internetu pochválili teroristický útok v Christchurchi. Šestatřicetiletý Leoš Machálek z Prahy dostal dvouapůlletou podmínku se zkušební dobou čtyři roky, jedenatřicetiletý Jiří Kantor z Kraslic na Sokolovsku tříletou podmínku se zkušební dobou na pět let s dohledem. Odvolací senát ani v jednom případě neuznal odvolání státního zástupce, který pro oba muže požadoval pět let vězení.

Československé hospodářství se otevřelo světu, znalo však svoji cenu? Poslechněte si komentář redaktora Milana Adámka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Teplický okresní soud potrestal autora komentáře pod fotkou žáků první třídy jedné z teplických základních škol podmíněným trestem 16 měsíců s tříletou zkušební lhůtou. Pisatel naznačil, že by děti rád zplynoval. Jeho obhájce tvrdil, že šlo o humor. Verdikt není pravomocný, státní zástupce si vzal lhůtu pro případné odvolání. Odvolat by se mohl i obžalovaný respektive jeho advokát, kteří u vyhlášení rozsudku nebyli.

Je iluzorní tvrdit, že stávající pandemie nemoci COVID-19 představuje pro mladou generaci první zatěžkávací zkoušku, píše ve svém komentáři filosof Milan Hanyš z Karlovy Univerzity. A upozorňuje, že dnešní třicátníci vstupovali na trh práce během hospodářské krize a svůj dospělý život startovali i navzdory vyhladovělému trhu s bydlením.

Od dávných časů lákaly Grónsko a Arktida různé dobrodruhy, ale i vědce, průmyslníky a světové velmoci pro jejich nerostné bohatství a strategické umístění. Velkou překážkou bylo vždy zdejší nehostinné klima. Koneckonců si zde zažil své i moravský cestovatel a vypravěč Jan Eskymo Welzl, který v těchto končinách strávil mnoho let.

Od finanční krize v roce 2008 trvají prakticky nepřetržitě různě po světě protesty. Letos demonstrovali lidé v Chile, Hondurasu, Libanonu, Iráku či Indii. Plně však nerozumíme nepokojům v zemích jako Francie či Velká Británie, píše ve svém komentáři Radovan Dluhy-Smith z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.

Na Vysoké škole ekonomické mě učili, že dobře sestavený státní rozpočet by neměl hospodařit se schodkem. Jednotlivé schodky rozpočtů se totiž kumulují ve státním dluhu, z kterého je nutné platit úroky. To vede do situace, kdy budoucí rozpočty musí vynakládat prostředky na obsluhu státního dluhu, kvůli čemuž zbývá méně peněz na financování veřejného sektoru. S podobnou logikou se snaží hospodařit odpovědné domácnosti, oproti tomu český stát hospodaří s přebytky jen výjimečně. Jenže doba se mění, v současnosti se právě může „život na dluh i vyplatit“.

Pokusy řídit počasí mohly zásadně ovlivnit klima ve světě, míní Radovan Dluhy-Smit z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. V komentáři nabízí jiný pohled na globální oteplování.

Mario Draghi se již pomalu loučí se svým křeslem v čele Evropské centrální banky (ECB). Jeden z jeho posledních kroků v této funkci investory rozhodně nezklamal. Centrální bankéři uvolnili měnovou politiku, a to na více frontách.

V období finanční krize v roce 2009 prezident Barack Obama s nadsázkou varoval bankéře a šéfy korporací před hrozbou vidlí, které by proti nim mohla naštvaná a polarizovaná americká veřejnost použít.

Krize ve Venezuele trvá několik měsíců, vlastně let, a vláda prezidenta Nicolase Madura se stále drží u moci. I přes nedávný pokus o státní převrat venezuelské opozice vedené Juanem Guaidóem. Ten nevyšel a vypadá to, že se opozice bude muset spokojit s oficiálním vyjednáváním, které se bude odehrávat v příštích týdnech v Norsku.

Globální systém, jehož počátek můžeme zasadit někdy do 16. století, je ve své podstatě závislý na neustálé expanzi, která míří ke konfliktům. S nutností investovat zisky systém rozšiřuje svá teritoria. Zákonitě roste produkce a s tím i požadavek nepřetržitě zvyšovat spotřebu. Přežít v konkurenčním boji globálního trhu však znamená využít co nejlevnější vstupy v podobě levné pracovní síly, levných přírodních zdrojů a energií.

Je tomu přesně pět let, co Rusko anektovalo Krym. Anexi poloostrova předcházela invaze ozbrojených sil, jež v rozporu se zákony vedení války nenesly žádné znaky odkazující na jejich příslušnost. Komentář k tehdejším událostem pro web ČT24 napsal Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Politické dění a společenskou atmosféru na Slovensku poznamenala v uplynulém roce vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Mnohá odhalení týkající se hlavně politiků Smeru-SD, ale i nominantky Slovenské národní strany a ministryně zemědělství Gabriely Matečné oprávněně vyvolaly znechucení veřejnosti a přispěly k největším protestům od roku 1989.

Americký politolog a publicista Fareed Zakaria se v příspěvku Ať žijí elity – Radostný pohled na pochmurnou náladu (Respekt, č. 6/2019, str. 11) snaží uklidnit čtenáře, že je na světě vlastně vše v pořádku. V komentáři pro ČT24 mu oponuje publicista Radovan Dluhy-Smith:

V roce 2002 se o vojenský převrat venezuelské vlády snažila administrativa prezidenta George W. Bushe. Neúspěšně. Nyní se o to pokouší tým prezidenta Donalda Trumpa. Proč zrovna Venezuela, když další autoritativní režimy, jako například Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, mají se Spojenými státy dlouhodobě velmi vřelé vztahy? A mnoho dalších autoritativních režimů v Africe, Latinské Americe či Asii.

Demokracie může být u nás a ve světě v nebezpečí, varují mnozí politologové. Mezi nimi i profesor Harvardovy univerzity Steven Levitsky. Vychází z teze, že jsou Spojené státy propagátorem demokracie ve světě.

Světová banka a další celosvětové organizace se soustřeďují na pozitivní jevy modernizace a vesměs ignorují globální hrozby, píše ve svém komentáři pro ČT24.cz Radovan Dluhy-Smith z Univerzity Palackého v Olomouci.

Finanční a dluhová krize jsou dvě synonyma pro selhání, jehož důsledky pociťujeme dodnes. Jedná se o příčinu a následek. Toxické deriváty nabízené bezohlednými finančníky nestáhly ke dnu jen soukromé společnosti, ale celé státy. Černého Petra si v Evropě vytáhlo Řecko. Je příkladem limitů bezuzdného obchodování v duchu laissez-faire, selhání státních regulátorů i chyb ve struktuře eurozóny.

Účast amerického prezidenta Donalda Trumpa na nedávném summitu NATO spolehlivě přitáhla pozornost k jeho opětovným požadavkům na zvýšení vojenských výdajů v evropských zemích. Nechme stranou jeho narážku o potřebě vydávat čtyři procenta hrubého domácího produktu – seriózní debata se točí okolo čísla polovičního: známé mantry výdajů dvou procent HDP na obranu.