Londýn - Nejstarší dochované přání k tomuto dni - takzvaná valentýnka, je uloženo v Britské knihovně v Londýně. Jedná se vlastně o milostný dopis, který 14. února 1477 zaslala jistá Kartery Brewsová svému snoubenci a „milovanému Valentýnovi“ Johnu Pastonovi. Svěřuje se v něm, že již požádala svou matku, aby se u otce přimluvila za to, aby dostala větší věno. „Jestliže mě však miluješ, a já vpravdě věřím, že ano, pak mě kvůli tomu neopustíš.“ Nejstarší známý pohled s valentýnkou v podobě milostné básně však údajně napsal v roce 1415 vévoda Charles Orleánský své ženě z vězení v londýnském Toweru.
Nejstarší dochované přání – valentýnka pochází z roku 1477
První pergamenové valentýnky se údajně objevily už v 10. století a podle některých výkladů to byly první pohlednice s blahopřáním v historii. Ve 12. století v Anglii si lidé posílali anonymní vyznání lásky. V 16. století se začala vyrábět ručně malovaná psaníčka, která se od 18. století tiskla. Za viktoriánské epochy byla valentýnka umělecké dílo - měla velmi složitý tvar, krásnou výzdobu a hedvábné lemování. Americká tradice valentýnek prý sahá do roku 1629 a po první světové válce se USA staly valentýnskou velmocí, která produkuje největší počet přání.
Někteří papeži ho chtěli zakázat, lidé se ale stejně líbat nepřestali
Zamilované páry se na sv. Valentýna scházejí a předávají si polibky. Líbání coby vyjádření milostných citů má původ v Indii, kde vznikla epická báseň Mahábhárata, jejíž jádro tvoří skutečná historická událost z doby 1000 let před naším letopočtem, ale také obsahuje první rozpoznatelný popis zamilovaného líbání. „Položila ústa na moje ústa a vydala zvuk, který mi způsobil potěšení,“ píše se tu. Historici věří, že v té době bylo milostné líbání neznámé ve zbytku světa a do Evropy ho přinesl Alexandr Veliký.
Po většinu lidských dějin určovalo umístění polibku na těle postavení v královské či vládnoucí rodině nebo armádě. Během let se několik papežů pokusilo zakázat milostné polibky. V Japonsku byl polibek považován za urážlivý, když ho sem zanesli Američané v 19. století. V současné době s sebou nese líbání mnoho významů, míní chicagský poradce pro osobní vztahy Jeffrey Sumber, který píše o důležitém společenském smyslu polibků. „Líbání je komunikace mezi našimi těly,“ řekl.
Čtrnáctý únor se zejména v anglosaském světě slaví jako svátek zamilovaných a má dlouhou tradici. Do Česka přišel svátek sv. Valentýna až s pádem železné opony a své příznivce našel především mezi mladší generací. Valentýn je jméno latinského původu a znamená „zdravý, silný“. Patronem tohoto jména je biskup a mučedník Valentin z Terni, který byl podle legendy 14. února 269 popraven za to, že proti vůli císaře tajně oddával milence. Císař zrušil manželství, protože ženaté muže nepovažoval za dobré válečníky.
Historikové naproti tomu soudí, že den svatého Valentina má pohanský původ a není ničím jiným než křesťanskou podobou starořímských luperkálií. To byl svátek na počest fauna Luperka, ochránce stád před vlky, který se slavil v polovině února. Mladí lidé se v onen den spojovali do párů na základě losu. Ti, které los spojil, si museli být po celé luperkálie věrni. Zvyk se přenesl do středověku a byl dodržován především v Anglii a Skotsku. Při luperkáliích také panoval zvyk šlehání žen a dívek, což se v Čechách přeneslo zase na Velikonoce.
Valentýn je z pohledu obchodníků údajně hned po Vánocích nejziskovějším svátkem po celém světě. Během jediného dne změní svého adresáta podle odhadů přes miliardu přáníček. Mezi nejprodávanější zboží patří květiny, sladkosti, plyšové výrobky, spodní prádlo a alkohol. V Thajsku se pořádá na sv. Valentýna soutěž o nejdelší polibek. Po celou dobu soutěže platí, že páry nemohou sedět či spát. Musejí se neustále líbat i v případě, že jsou jednou za tři hodiny na toaletě, kam je doprovází určený pozorovatel. Jídlo a pití mohou soutěžící přijímat přes spojené rty jen brčkem.