Z Náhorního Karabachu odcházejí tamní Arméni. Bojí se údajně, že začne etnická čistka

Etničtí Arméni žijící v Náhorním Karabachu odejdou do Arménie, protože nechtějí být součástí Ázerbájdžánu a obávají se etnických čistek, řekl poradce prezidenta neuznávané karabašské republiky David Babajan. Arménská vláda informovala, že první skupina uprchlíků se do země dostala už v neděli. Agentura Reuters napsala, že z regionální metropole separatistického regionu Stěpanakertu proudí lidé ve vozech do Lačinského koridoru, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem.

První skupina uprchlíků nakonec dorazila do Arménie už v neděli, mezi několika desítkami lidí jsou ženy, děti i senioři. Arménská vláda informovala, že do země dosud přišlo 1050 běženců.

Uprchlíci podle agentury AFP dorazili do přijímajího střediska, které připravila arménská vláda v obci Kornidzor. Ta se nachází u hranic s Ázerbájdžánem, nedaleko Lačinského koridoru, jenž je jedinou pozemní spojnicí mezi Arménií a Karabachem, přičemž Baku ho řadu měsíců blokovalo.

Úřady Náhorního Karabachu mezitím informovaly, že rodiny, které se kvůli nedávným bojům ocitly bez domova a budou chtít, doprovodí do Arménie ruští vojáci, kteří v regionu působí v roli mírových sil.

Exodus by změnil křehkou rovnováhu sil

„Osud našeho ubohého lidu vejde do dějin jako ostuda a hanba pro arménský národ i pro celý civilizovaný svět,“ prohlásil Babajan, podle něhož 99,9 procenta obyvatel nechce žít jako součást Ázerbájdžánu a dává přednost odchodu ze svých historických území.

Exodus tolika lidí by přinesl další zvrat v bouřlivé historii hornatého Náhorního Karabachu, který se v průběhu staletí dostal pod nadvládu mimo jiné Peršanů, Rusů, Osmanů a Sovětů. Podle agentury Reuters by to také změnilo křehkou rovnováhu sil v regionu jižního Kavkazu, který je směsí etnik, je protkaný ropovody i plynovody, a o vliv se v něm přetahují Rusko, Spojené státy, Turecko a Írán.

Baku tvrdí, že bude garantovat práva obyvatel Karabachu, integrovat region a opakovaně popřelo, že by mělo v úmyslu jim ublížit. Ázerbájdžán, který je převážně muslimský, rovněž prohlásil, že Arméni, kteří jsou zejména křesťané, mohou odejít, pokud chtějí.

Arménský premiér: Odchod Arménů z Náhorního Karabachu může být jediné východisko

Arménie je podle tamního premiéra Nikola Pašinjana připravena všechny etnické Armény z Náhorního Karabachu přijmout. „Stále čelí nebezpečí etnických čistek,“ řekl v projevu k národu Pašinjan. Dosavadní humanitární pomoc, která do regionu dorazila, situaci podle něj nezměnila.

„Pokud nebudou pro Armény z Náhorního Karabachu vytvořeny pravé životní podmínky v jejich domovech a účinné mechanismy ochrany před etnickými čistkami, pak se zvyšuje pravděpodobnost, že budou považovat za jediné východisko odchod z vlasti,“ cituje z jeho prohlášení Reuters.

Dříve šéf vlády uvedl, že Jerevan je připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, ale že politiku vysídlení Arménů z této oblasti nepodporuje. Pašinjan v nepřímé narážce na Rusko označil současná spojenectví Jerevanu při ochraně bezpečnosti a zájmů Arménie za neefektivní. Napětí mezi Arménií a Ruskem narůstá už delší dobu. Jerevan vinil Moskvu, že je příliš rozptýlena vlastní válkou na Ukrajině a ruské mírové síly v Náhorním Karabachu opakovaně obviňoval z nečinnosti.

Neklid v Náhorním Karabachu trvá

Ázerbájdžán v úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu a vyzval jednotky arménských separatistů, aby se vzdaly. Ve středu bylo dojednáno příměří poté, co ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice. To fakticky znamenalo kapitulaci arménských separatistů v Karabachu. V pátek ruské ministerstvo obrany uvedlo, že separatisté začali odevzdávat zbraně. Proces odevzdávání zbraní pokračuje, řekl k současné situaci Babajan.

V sobotu do Náhorního Karabachu přijel první konvoj Červeného kříže s humanitární pomocí od začátku ázerbájdžánského útoku v úterý, informovala agentura AFP. Podle místních úřadů do regionu dorazil také humanitární náklad z Ruska.

Arméni, kteří žijí v Náhorním Karabachu, už dříve Reuters popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu. Uvádějí, že fakticky žijí pod obležením. Ázerbájdžán totiž mnoho měsíců blokoval či omezoval provoz Lačinského koridoru.

Podle aktuální zprávy ruské agentury Interfax, která se odvolává na arménské ministerstvo zdravotnictví, sanitky evakuují některé raněné z Karabachu do Arménie. Konkrétně informuje o převozu třiadvaceti lidí ve vážném stavu.

Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale žijí v něm převážně etničtí Arméni. Enklávu za podpory Jerevanu i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů svedených s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s enklávou i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem, které tam má od té doby asi dva tisíce vojáků označovaných za mírové síly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael bude pokračovat v operacích v Libanonu navzdory příměří, řekl Kac

Izrael bude prozatím pokračovat v pozemních operacích v jižním Libanonu a obyvatelé, které přiměl opustit své domovy, se nebudou moci vrátit. Podle Reuters to ve čtvrtek uvedl izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Jeho komentář přichází krátce po oznámení obou zemí, že se na jednáních v USA dohodly na uplatnění příměří a zřízení několika bezpečnostních zón. Podmínkou klidu zbraní je zastavení palby ze strany teroristického hnutí Hizballáh a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od libanonské řeky Lítání.
02:31Aktualizovánopřed 15 mminutami

Po ruských útocích ukrajinské úřady informují o mrtvých a raněných

Dva lidé přišli o život při ruském ostřelování Chersonské oblasti, informoval náčelník regionální správy Oleksandr Prokudin. Za předchozí den kvůli ruské agresi zahynulo šest lidí a dalších 26 utrpělo zranění, dodal. Jednu oběť a čtyři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Záporoží a okolí, oznámil náčelník správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Oba regiony se nacházejí na jihovýchodě Ukrajiny.
před 2 hhodinami

AFP píše, že Izraelci zabili v Gaze nejméně osm lidí a 15 zranili

Agentura AFP napsala s odvoláním na úřady, že při izraelských náletech na město Gaza ve čtvrtek nad ránem zemřelo nejméně osm lidí a dalších nejméně 15 utrpělo zranění. Izrael v Pásmu Gazy provádí útoky téměř denně navzdory příměří uzavřenému na podzim.
před 2 hhodinami

Mexičtí učitelé stávkují za lepší podmínky. Střetli se s policií

Mexiko se blíží fotbalovému mistrovství světa v atmosféře sociálního napětí. Už v pondělí se tisíce učitelů střetly s policií v centru hlavního města. Bezpečnostní složky použily slzný plyn a gumové projektily, aby demonstranty odrazily od hlavního náměstí Zócalo, kde má během šampionátu stát fanzóna. Odborářský svaz CNTE (Národní koordinační výbor pracovníků ve školství) vyhlásil časově neomezenou stávku, která ochromila výuku v deseti státech, a hrozí protesty i po zahájení turnaje 11. června. Vedle učitelů se chystají přijet do hlavního města také farmáři s traktory a řidiči kamionů – pokud vláda do startu MS nevyřeší jejich požadavky.
před 3 hhodinami

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 4 hhodinami

Státy EU daly dle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU, které dosud blokovalo Maďarsko, v létě 2024, tedy více než dva roky po začátku plnohodnotné ruské invaze do země.
před 9 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 11 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami
Načítání...