Předvolebním Polskem otřásá vízová aféra. Opozice kritizuje pokrytectví konzervativní vlády

Nahrávám video

Kampaň před polskými parlamentními volbami rozbouřila aféra s vízy. Polské konzuláty v Africe a Asii měly vydávaly urychleně dokumenty migrantům za nemalé úplatky. Zatímco vláda tvrdí, že šlo jen o pár stovek případů, podle opozice šlo o statisíce. Migrace a ochrana hranic jsou přitom jedním z ústředních témat kampaně vládní strany Právo a spravedlnost, která se uchází o třetí volební období u moci. Kauza ale zřejmě opozici nenahraje. Voliče, zvláště pak odpůrce migrace, spíše odradí k volebním urnám vyrazit.

Vládní strana Právo a spravedlnost dlouhodobě vystupuje v roli ochránce před ilegální migrací. Pokusy běženců o přechod do Polska často tvrdě potírala navzdory kritice ze strany lidskoprávních organizací.

Během předvolební kampaně ale paradoxně dostává nálepku toho, kdo příliv běženců umožňuje. „Jde o největší skandál, kterému jsme v 21. století čelili. Korupce na nejvyšších úrovních vlády, která představuje přímou hrozbu pro nás všechny. A je to kvůli lidem, kteří mají plná ústa frází o bezpečnosti,“ prohlásil předseda senátu a člen opoziční Občanské platformy Tomasz Grodzki.

Lídr polské opoziční strany Občanská platforma Donald Tusk
Zdroj: Jakub Porzycki/Agencja Wyborcza.pl/Reuters

Polské konzuláty měly vydávat víza urychleně a často bez potřebných prověrek. To vše za úplatek někdy přesahující v přepočtu sto tisíc korun. 

Fiktivní filmový štáb

Novináři začali rozkrývat často bizarní případy – třeba skupiny indických migrantů měly vízum dostat pod záminkou, že jsou součástí filmového štábu bollywoodské produkce. „Ukázalo se, že s filmovým průmyslem nemají nic společného, že filmový producent byl obchodník se zeleninou a že herec se v žádném filmu neobjevil,“ podotkl novinář serveru Onet Andrzej Stankiewicz.

Běženci se takto neměli dostat pouze do schengenského prostoru, ale i do Mexika a dál do Spojených států. Na aféru měly Varšavu upozornit ostatní země, které si všimly nebývale vysokého počtu lidí s polskými vízy. V samotném centru skandálu měl stát už bývalý tajemník ministerstva zahraničí Piotr Wawrzyk, který resort opustil a zmizel i z volební kandidátky vládní strany. Po vypuknutí skandálu se údajně pokusil o sebevraždu.

Občanská platforma viní Právo a spravedlnost z vydání celkem čtvrt milionu neoprávněných víz. Kabinet tvrdí, že opozice kauzu zveličuje. „Ano, několik stovek víz bylo uděleno podvodně. Několik lidí je zatčeno, sedm lidí je vyslýcháno a to je to, co poctivé úřady dělají. To je to, co děláme,“ uvedl polský premiér Mateusz Morawiecki.

Kauzu už vyšetřují protikorupční úřady. Ministerstvo zahraničí nařídilo audit a ukončilo spolupráci s externími firmami, které měly vydávání víz na starost.

Vysvětlení po Polsku navíc žádá Evropská komise. „Je to opravdu případ, který má evropský rozměr a možná dokonce světový. Víza do Polska byla důležitá, protože to byla schengenská víza. A něco takového může dokonce ohrozit bezpečnost spojenců v Evropské unii. To je věc, která bude evropské úřady i státy zajímat. Pokud jde možná o statisíce lidí, kteří nebyli řádně prověřeni, tak i to je velký problém,“ upozornil komentátor Deníku.cz Luboš Palata.

Podle Eurostatu Varšava za poslední tři roky celkem vydala skoro dva miliony pracovních víz. „Polsko otevřelo svůj pracovní trh pracovníkům z Ukrajiny, Běloruska už před mnoha lety, ještě před začátkem ruské invaze. Zalátávalo tím díry na pracovním trhu, především v zemědělství, a poměrně se to dařilo. Byla to taková politika Práva a spravedlnosti. Tam si ale nemyslím, že by došlo k zásadním pochybením. To, o čem mluvíme, to jsou lidé z třetího světa,“ míní Palata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoExperti probrali maďarské změny a nového prezidenta

Maďarsko má nového prezidenta, je jím bývalý předseda nejvyššího soudu András Baka. Do funkce jej zvolil parlament, v němž má dvoutřetinovou většinu vládnoucí strana Tisza. Poslanci opozičního Fideszu hlasování bojkotovali. Tisza před volbami hovořila o tom, že dojde k „zúčtování“ s Orbánovým režimem, naopak Baka v projevu zdůraznil, že „nové Maďarsko nemůžeme budovat na pomstě“. Dle experta na Maďarsko a redaktora Reflexu Olivera Adámka chtěl Baka vyzvat vládu k tomu, aby nedělala „politický hon na čarodějnice a politicky motivované zavírání lidí, kteří byli spojení s minulou vládou“. Publicistka Lucie Sulovská upozornila na to, že Baku v minulosti odstranil z pozice šéfa nejvyššího soudu právě Orbánův režim. Stejným způsobem však dle ní postupuje Magyarova vláda vůči představitelům Orbánovy vlády. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 22 mminutami

V Texasu havaroval vrtulník americké armády, zahynuli dva vojáci

V Texasu ve středu havaroval útočný vrtulník Apache americké armády, zahynuli oba vojáci na palubě. Při pádu stroje do pole vypukl rozsáhlý požár vegetace, kvůli němuž muselo být evakuováno několik obydlí. V noci na čtvrtek o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na tamní představitele.
05:29Aktualizovánopřed 49 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 265 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 265 obětí na životech. Dalších 496 lidí se pohřešuje, zranění utrpělo téměř 3500 lidí. V noci na čtvrtek SELČ to podle agentur řekl kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella. Současně oznámil záměr vyhlásit v zemi stav ekonomické nouze.
03:47Aktualizovánopřed 54 mminutami

Z elektrolytů se stal trend. Na co si dát pozor?

Nápoje s elektrolyty byly hlavně v minulosti spojeny se sportem, dnes už je ale lidé koupí i v obchodě s potravinami a užívají je v práci nebo během dne, aby třeba zahnali únavu. Popularita těchto produktů masivně roste také díky sociálním sítím. A to i přes rady odborníků, podle kterých jejich užívání v každodenním životě není tolik potřeba. Experti také upozorňují, že nadměrný příjem elektrolytů může být pro člověka i škodlivý.
před 1 hhodinou

Rusko zesiluje údery na ukrajinskou energetiku, zima může být těžší než loni

Letošní zima by mohla být pro Ukrajinu ještě těžší než loni, kdy Rusko terorizovalo obyvatele napadené země ničením energetiky uprostřed mrazů. Moskva letos zintenzivnila údery na ukrajinské zdroje elektřiny a Kyjev s odkazem na zpravodajské služby USA tvrdí, že další velká vlna útoků na energetiku by mohla z Ruska přijít ještě v létě. To všechno v situaci, kdy se Ukrajině nedostává raket protivzdušné obrany.
před 2 hhodinami

Několik členů posádky USS Abraham Lincoln se pokusilo skočit přes palubu

Několik příslušníků amerického námořnictva a námořní pěchoty se pokusilo skočit přes palubu letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Dělo se tak během jejího prodlouženého nasazení v souvislosti s válkou s Íránem. Média a vojenské weby Navy Times či Stars and Stripes s odvoláním na rodiny příslušníků americké armády upozorňují na to, že na lodi panují špatné životní podmínky a duševní zdraví posádky se zhoršuje.
před 9 hhodinami

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.