KLDR stojí za Putinem a jeho rozhodnutími, řekl Kim Čong-un na společné schůzce

Nahrávám video

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

„Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti (…) proti hegemonním silám,“ řekl Kim Putinovi. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení (…) a společně bojovat proti imperialismu,“ uvedl severokorejský vůdce prostřednictvím překladatele, píše Reuters.

Putin na oplátku přislíbil, že Moskva pomůže Severní Koreji s vysláním satelitů do vesmíru. „Proto jsme tady,“ odpověděl ruský prezident na dotaz novinářů, zda Rusko pomůže Pchjongjangu se zhotovením družic. „Vůdce KLDR má velký zájem o raketové technologie; snaží se také o rozvoj na poli vesmíru,“ uvedl Putin. Agentura RIA Novosti v této souvislosti uvedla, že Putin jednal s Kimem také o možnosti vyslat do vesmíru severokorejského kosmonauta. 

Severní Korea se v posledních měsících dvakrát neúspěšně pokusila o vyslání špionážních satelitů na oběžnou dráhu. Krok důrazně odsoudily sousední Jižní Korea a Japonsko či Spojené státy.

Jednání mezi čtyřma očima a společný přípitek

Oba státníci krátce jednali před zástupci tisku – podle TASS trvala veřejná část debaty devět minut. Zatímco Kim hovořil o boji proti Západu, Putin se zmínil o nutnosti projednat ekonomickou kooperaci obou států. Západní média a Kyjev dříve uvedly, že šéf Kremlu hodlá severokorejského lídra žádat o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu.  

Putinův mluvčí Peskov se podle agentury Reuters nechtěl vyjádřit k tomu, zda šéf Kremlu s Kimem budou jednat o dodávkách zbraní. Uvedl nicméně, že obě země spolupracují v „citlivých“ oblastech a že detaily této spolupráce by se neměly zveřejňovat.

Americký deník The New York Times začátkem září informoval, že Kim se chystá do Ruska na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Také bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby již dříve uvedl, že americké zpravodajské služby mají informace o jednáních mezi Ruskem a KLDR o dodávkách zbraní.

Severní Korea podle analytiků disponuje zřejmě desítkami milionů stárnoucích dělostřeleckých granátů a raket sovětské ráže, které by mohly znamenat velký přínos pro ruskou armádu na Ukrajině.

Případný nákup severokorejských zbraní ze strany Ruska i poskytnutí ruské raketové technologie Severní Koreji by porušovaly sankce, které na KLDR uvalilo mezinárodní společenství včetně Ruska. Kremelský mluvčí Peskov k tomu podle RIA Novosti uvedl, že ruská pozice v Radě bezpečnosti OSN ohledně těchto sankcí zůstává neměnná, což však „nemůže být, nemá být a nebude překážkou pro další rozvoj rusko-severokorejských vztahů“.

Rusko by podle analytiků potřebovalo v agresi proti Ukrajině kromě tanků a obrněných vozidel hlavně dělostřeleckou munici. Kreml dodávky zbraní nechtěl komentovat s tím, že obě země spolupracují i v citlivých oblastech. „Samozřejmě, že budeme hovořit o otázkách vzájemné ekonomické spolupráce a humanitárního charakteru,“ uvedl šéf Kremlu.

Oboustranné partnerství

KLDR je jednou z nejvyzbrojenějších zemí světa a munice má nazbyt. Sovětský svaz ji vybavil do Korejské války a od jejího konce před sedmdesáti lety nebojovala, přestože děla drží v šachu nedaleký Soul. Zůstaly jí miliony nábojů, granátů a starých raket. I palné zbraně jsou z velké části založené na sovětských systémech.

Ruskému vydání zpravodajského serveru BBC řekl analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu, že Severní Korea může Rusku dodat poměrně velké množství munice. Výměnou za to od Moskvy očekává zejména potravinovou pomoc. Podle Tertického ale bude mít rozhodující slovo Čína.

„Pokud jde o množství, nepochybuji o tom, že Severní Korea, pokud to bude vůle Pekingu, Moskvy a Pchjongjangu, může dodávat poměrně hodně munice,“ doplnil Tertickij s tím, že severokorejské plánované hospodářství dávalo vždy přednost vojensko-průmyslovému komplexu a případnou výrobu může rozjet poměrně rychle.

Severokorejský režim potřebuje kromě hotovosti potravin také ropu a pomoc v zemědělství. Uvítal by ruské turisty, modernizací námořnictva a technologie pro vývoj jaderných ponorek a vysílání špionážních satelitů. Poslední dva pokusy totiž nevyšly a návštěva kosmodromu se tak Kimovi hodí.

Oba lídři jednali mezi čtyřma očima, uvedl Peskov, a debatovali i při následném oficiálním obědě, kde si vzájemně připili na zdraví. Putin také pozdvihl číši na „posílení vzájemné budoucí spolupráce“, napsala agentura AFP. Podle Reuters pak severokorejský vůdce, který při obědě hovořil o jistém vítězství ruské armády a lidu nad „zlem“, z kosmodromu odcestoval.

Při návštěvě jednaly i severokorejská a ruská delegace. Agentura TASS dříve uvedla, že z Moskvy přijeli vyjednávat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, ruský ministr obrany Sergej Šojgu či místopředseda ruské vlády Marat Chusnullin. Šlo o první zahraniční cestu Kim Čong-una od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Předtím se v roce 2019 sešel s Putinem v ruském Vladivostoku.

Výměna může být pro obě strany výhodná, míní expert

„Rusko může vytáhnout Severní Koreu z téměř úplné politické izolace, ve které se nacházela,“ upozornil ve vysílání ČT24 Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru, který zároveň působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Doplnil, že Rusko nebude nadšené, pokud by si mělo s KLDR předávat modernější technologie. „Nicméně výměna může být pro obě strany výhodná. (…) Severní Korea nepotřebuje jenom vojenské technologie, potřebuje i věci, které jsou v zásadě civilní a téměř neškodné, jako dodávky potravin nebo energetických surovin, které Rusko může nabídnout,“ doplnil Ludvík.

Nahrávám video

Odpálení raket

Před Kimovou schůzkou s Putinem Severní Korea odpálila směrem do Japonského moře zřejmě dvě balistické rakety. Rakety dopadly u japonského pobřeží, vně japonské výlučné ekonomické zóny, napsala Kjódó.

Podle jihokorejské armády šlo o balistické rakety krátkého doletu. Nejméně dvě balistické rakety směrem do Japonského moře KLDR odpálila také na konci srpna. Podobné testy balistických raket Pchjongjang provádí pravidelně, a to přesto, že mu to rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazují.

Deník Kommersant k dalšímu programu Kim Čong-una v Rusku uvedl, že severokorejský vůdce z kosmodromu Vostočnyj „odlétá“ do Komsomolsku na Amuru, kde navštíví továrny na výrobu civilní i vojenské letecké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
Právě teď

Memorandum s Íránem se z velké části podařilo dojednat, tvrdí Trump

Memorandum o porozumění týkající se mírové dohody s Íránem se z velké části podařilo dojednat, uvedl v sobotu pozdě večer na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Nyní se podle něj vyjednává o detailech, které mají být brzy oznámeny. Hormuzský průliv bude otevřen, slíbil. Íránská agentura Fars však Trumpovo prohlášení o téměř dokončené dohodě zahrnující znovuotevření průlivu označila za „neúplné a neodpovídající realitě“. Podle ní má průliv zůstat pod správou Teheránu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 6 hhodinami

Stvořili jsme vlastní komunikační prostor, říká k triumfu Tiszy Orbánová

Vítězství maďarské opoziční strany Tisza v parlamentních volbách nebylo výsledkem jedné kampaně či sloganu, ale dlouhodobé systematické práce, budování důvěry a osobního kontaktu s voliči. Na posledním dni bezpečnostní konference Globsec Forum 2026 to řekla nová šéfka maďarské diplomacie Anita Orbánová. Podle ní kampaň ukázala, že politickou důvěru nelze nahradit pouze mediální silou.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu. Zasáhl i dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s teroristickým hnutím Hizballáh. V sobotu Izrael bombardoval obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabil sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranil, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka, sdělila libanonská armáda.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ben Gvir po aféře s ponižováním aktivistů nesmí do Francie

Francie zakázala na své území vstup izraelskému ministrovi národní bezpečnosti Itamaru Ben Gvirovi kvůli videu, kde se vysmívá zadrženým aktivistům z humanitární flotily, která mířila do Pásma Gazy. Počínání izraelských sil i chování samotného Ben Gvira označilo několik evropských zemí za nepřijatelné, ohavné či nelidské. Rostoucí počet členských států EU požaduje sankce.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Při explozi v čínském dole zemřelo přes osmdesát lidí

Přes osmdesát lidí přišlo o život při pátečním výbuchu plynu v uhelném dole na severovýchodě Číny, informovaly v sobotu tiskové agentury. Dvě osoby se stále pohřešují. Jde o nejhorší důlní neštěstí v Číně za sedmnáct let, napsala agentura AFP, podle které Peking přislíbil přísně potrestat viníky.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina hlásí mrtvé, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast během uplynulého dne, informoval v sobotu náčelník správy tohoto regionu na východě Ukrajiny Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily 64letou ženu a zranily 62letého muže, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku na internát v okupovaném Starobilsku stoupl na osmnáct, tvrdí ruské úřady. Nejméně jeden člověk zahynul a dalších osm utrpělo zranění při útoku ruského dronu na pohřební průvod v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, informoval náčelník regionální správy Oleh Hryhorov.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...