KLDR stojí za Putinem a jeho rozhodnutími, řekl Kim Čong-un na společné schůzce

Nahrávám video
Události: Kim Čong-un na schůzce s Vladimirem Putinem
Zdroj: ČT24

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

„Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti (…) proti hegemonním silám,“ řekl Kim Putinovi. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení (…) a společně bojovat proti imperialismu,“ uvedl severokorejský vůdce prostřednictvím překladatele, píše Reuters.

Putin na oplátku přislíbil, že Moskva pomůže Severní Koreji s vysláním satelitů do vesmíru. „Proto jsme tady,“ odpověděl ruský prezident na dotaz novinářů, zda Rusko pomůže Pchjongjangu se zhotovením družic. „Vůdce KLDR má velký zájem o raketové technologie; snaží se také o rozvoj na poli vesmíru,“ uvedl Putin. Agentura RIA Novosti v této souvislosti uvedla, že Putin jednal s Kimem také o možnosti vyslat do vesmíru severokorejského kosmonauta. 

Severní Korea se v posledních měsících dvakrát neúspěšně pokusila o vyslání špionážních satelitů na oběžnou dráhu. Krok důrazně odsoudily sousední Jižní Korea a Japonsko či Spojené státy.

Jednání mezi čtyřma očima a společný přípitek

Oba státníci krátce jednali před zástupci tisku – podle TASS trvala veřejná část debaty devět minut. Zatímco Kim hovořil o boji proti Západu, Putin se zmínil o nutnosti projednat ekonomickou kooperaci obou států. Západní média a Kyjev dříve uvedly, že šéf Kremlu hodlá severokorejského lídra žádat o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu.  

Putinův mluvčí Peskov se podle agentury Reuters nechtěl vyjádřit k tomu, zda šéf Kremlu s Kimem budou jednat o dodávkách zbraní. Uvedl nicméně, že obě země spolupracují v „citlivých“ oblastech a že detaily této spolupráce by se neměly zveřejňovat.

Americký deník The New York Times začátkem září informoval, že Kim se chystá do Ruska na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Také bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby již dříve uvedl, že americké zpravodajské služby mají informace o jednáních mezi Ruskem a KLDR o dodávkách zbraní.

Severní Korea podle analytiků disponuje zřejmě desítkami milionů stárnoucích dělostřeleckých granátů a raket sovětské ráže, které by mohly znamenat velký přínos pro ruskou armádu na Ukrajině.

Případný nákup severokorejských zbraní ze strany Ruska i poskytnutí ruské raketové technologie Severní Koreji by porušovaly sankce, které na KLDR uvalilo mezinárodní společenství včetně Ruska. Kremelský mluvčí Peskov k tomu podle RIA Novosti uvedl, že ruská pozice v Radě bezpečnosti OSN ohledně těchto sankcí zůstává neměnná, což však „nemůže být, nemá být a nebude překážkou pro další rozvoj rusko-severokorejských vztahů“.

Rusko by podle analytiků potřebovalo v agresi proti Ukrajině kromě tanků a obrněných vozidel hlavně dělostřeleckou munici. Kreml dodávky zbraní nechtěl komentovat s tím, že obě země spolupracují i v citlivých oblastech. „Samozřejmě, že budeme hovořit o otázkách vzájemné ekonomické spolupráce a humanitárního charakteru,“ uvedl šéf Kremlu.

Oboustranné partnerství

KLDR je jednou z nejvyzbrojenějších zemí světa a munice má nazbyt. Sovětský svaz ji vybavil do Korejské války a od jejího konce před sedmdesáti lety nebojovala, přestože děla drží v šachu nedaleký Soul. Zůstaly jí miliony nábojů, granátů a starých raket. I palné zbraně jsou z velké části založené na sovětských systémech.

Ruskému vydání zpravodajského serveru BBC řekl analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu, že Severní Korea může Rusku dodat poměrně velké množství munice. Výměnou za to od Moskvy očekává zejména potravinovou pomoc. Podle Tertického ale bude mít rozhodující slovo Čína.

„Pokud jde o množství, nepochybuji o tom, že Severní Korea, pokud to bude vůle Pekingu, Moskvy a Pchjongjangu, může dodávat poměrně hodně munice,“ doplnil Tertickij s tím, že severokorejské plánované hospodářství dávalo vždy přednost vojensko-průmyslovému komplexu a případnou výrobu může rozjet poměrně rychle.

Severokorejský režim potřebuje kromě hotovosti potravin také ropu a pomoc v zemědělství. Uvítal by ruské turisty, modernizací námořnictva a technologie pro vývoj jaderných ponorek a vysílání špionážních satelitů. Poslední dva pokusy totiž nevyšly a návštěva kosmodromu se tak Kimovi hodí.

Oba lídři jednali mezi čtyřma očima, uvedl Peskov, a debatovali i při následném oficiálním obědě, kde si vzájemně připili na zdraví. Putin také pozdvihl číši na „posílení vzájemné budoucí spolupráce“, napsala agentura AFP. Podle Reuters pak severokorejský vůdce, který při obědě hovořil o jistém vítězství ruské armády a lidu nad „zlem“, z kosmodromu odcestoval.

Při návštěvě jednaly i severokorejská a ruská delegace. Agentura TASS dříve uvedla, že z Moskvy přijeli vyjednávat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, ruský ministr obrany Sergej Šojgu či místopředseda ruské vlády Marat Chusnullin. Šlo o první zahraniční cestu Kim Čong-una od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Předtím se v roce 2019 sešel s Putinem v ruském Vladivostoku.

Výměna může být pro obě strany výhodná, míní expert

„Rusko může vytáhnout Severní Koreu z téměř úplné politické izolace, ve které se nacházela,“ upozornil ve vysílání ČT24 Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru, který zároveň působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Doplnil, že Rusko nebude nadšené, pokud by si mělo s KLDR předávat modernější technologie. „Nicméně výměna může být pro obě strany výhodná. (…) Severní Korea nepotřebuje jenom vojenské technologie, potřebuje i věci, které jsou v zásadě civilní a téměř neškodné, jako dodávky potravin nebo energetických surovin, které Rusko může nabídnout,“ doplnil Ludvík.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Expert Jan Ludvík k návštěvě Kim Čong-una v Moskvě
Zdroj: ČT24

Odpálení raket

Před Kimovou schůzkou s Putinem Severní Korea odpálila směrem do Japonského moře zřejmě dvě balistické rakety. Rakety dopadly u japonského pobřeží, vně japonské výlučné ekonomické zóny, napsala Kjódó.

Podle jihokorejské armády šlo o balistické rakety krátkého doletu. Nejméně dvě balistické rakety směrem do Japonského moře KLDR odpálila také na konci srpna. Podobné testy balistických raket Pchjongjang provádí pravidelně, a to přesto, že mu to rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazují.

Deník Kommersant k dalšímu programu Kim Čong-una v Rusku uvedl, že severokorejský vůdce z kosmodromu Vostočnyj „odlétá“ do Komsomolsku na Amuru, kde navštíví továrny na výrobu civilní i vojenské letecké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při útocích zemřeli íránský ministr obrany a velitel revolučních gard, píše Reuters

Americký prezident Donald Trump ráno oznámil, že americká armáda zahájila „velkou bojovou operaci v Íránu“. USA podle něj zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň. Ještě předtím údery oznámil izraelský ministr obrany Jisra’el Kac. Podle Reuters země cílily i na íránského prezidenta a duchovního vůdce. Tři zdroje agentuře potvrdily, že byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr. V Teheránu bylo slyšet několik výbuchů. Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael a na americké základny na Blízkém východě.
07:35Aktualizovánopřed 21 mminutami

Íránská média tvrdí, že USA a Izrael zasáhly dívčí školu

Íránská státem provozovaná média podle agentury DPA informují o leteckém útoku na dívčí školu v jižním Íránu. Obětí má podle nich být 85, přičemž další desítky lidí údajně utrpěly zranění. Zároveň také informovala o útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd. Média v teokratickém státu, kde vládne přísná cenzura a režim ajatolláha Alího Chameneího tvrdě potlačuje jakoukoliv opozici, útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Podle íránského Červeného půlměsíce bylo při útocích v Íránu zabito nejméně 201 lidí. Informace nelze nezávisle ověřit.
16:50Aktualizovánopřed 34 mminutami

Íránské drony dopadly na Dubaj či letiště v Kuvajtu

V Jordánsku, Kuvajtu, Bahrajnu, Kataru, Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech (SAE) se ozvaly hlasité exploze poté, co Írán spustil protiútok na americké základny na Blízkém východě v odvetě za izraelsko-americké údery. Bahrajn uvedl, že terčem se stalo velitelství páté flotily námořnictva USA v ostrovním království. Na letiště v Kuvajtu či hotel v Dubaji útočil dron. Vybrané země si vyhradily právo na údery odpovědět. Několik lidí napříč jimi v důsledku konfliktu zemřelo.
10:51Aktualizovánopřed 47 mminutami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů. Zasedne Rada bezpečnosti

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a plnému dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po ranním útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sejde Rada bezpečnosti OSN.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelem opakovaně znějí sirény

Írán v reakci na útoky na své území vypálil na Izrael balistické rakety, oznámila izraelská armáda. Izraelský server Times of Israel (ToI) informuje o opakovaných úderech, jimž předcházejí sirény. Izraelci prostřednictvím výstražného systému dostávají do mobilních telefonů varování s instrukcí, aby se uchýlili do krytů. Revoluční gardy uvedly, že jde o začátek odvety za ranní útoky Spojených států a Izraele na Írán.
09:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na Blízkém východě je několik tisíc Čechů

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu.
15:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Aerolinky ruší lety do oblasti Perského zálivu

Letecké společnosti v reakci na údery na Írán a odvetné útoky v regionu ruší lety na Blízký východ a do oblasti Perského zálivu. Není jasné, jak dlouho přerušení letů potrvá. Posléze oznámilo mezinárodní letiště v Dubaji, které je nejrušnějším letištěm na světě, že dočasně uzavírá provoz. Z Letiště Václava Havla v Praze bylo zrušeno pět letů, všechny do Tel Avivu a Dubaje.
12:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Teherán je podle Arakčího připraven uklidnit situaci

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí řekl, že Teherán je připraven uklidnit situaci. Dodal, že před začátkem rozhovorů je nutné zastavit útoky. Arakčí oznámil, že momentálně neprobíhá žádná komunikace mezi Teheránem a Washingtonem, ale uvedl, že pokud chtějí USA jednat, vědí, jak se spojit s íránským režimem. Ománská diplomacie, která předtím zprostředkovávala rozhovory Teheránu a Washingtonu, zahájení úderů kritizovala. Palestinské teroristické hnutí Hamás útoky na Írán odsoudilo a vyzvalo muslimský svět k jednotě.
15:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...