KLDR stojí za Putinem a jeho rozhodnutími, řekl Kim Čong-un na společné schůzce

3 minuty
Události: Kim Čong-un na schůzce s Vladimirem Putinem
Zdroj: ČT24

Severní Korea podporuje Vladimira Putina ve všech jeho rozhodnutích, řekl ve středu podle agentury Reuters severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin uvedl, že Rusko pomůže KLDR v oblasti vesmírných družic. Oba státníci se sešli na kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě, kde jednali přes pět hodin. Podle západních médií a Kyjeva Putin severokorejského lídra žádal o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu nechtěl vyjádřit. Předmětem rozhovorů byla podle agentury RIA Novosti také možnost vyslání severokorejského kosmonauta do vesmíru.

„Rusko se vydalo do svaté války na ochranu své suverenity a bezpečnosti (…) proti hegemonním silám,“ řekl Kim Putinovi. „Vždy budeme stát za rozhodnutími prezidenta Putina a ruského vedení (…) a společně bojovat proti imperialismu,“ uvedl severokorejský vůdce prostřednictvím překladatele, píše Reuters.

Putin na oplátku přislíbil, že Moskva pomůže Severní Koreji s vysláním satelitů do vesmíru. „Proto jsme tady,“ odpověděl ruský prezident na dotaz novinářů, zda Rusko pomůže Pchjongjangu se zhotovením družic. „Vůdce KLDR má velký zájem o raketové technologie; snaží se také o rozvoj na poli vesmíru,“ uvedl Putin. Agentura RIA Novosti v této souvislosti uvedla, že Putin jednal s Kimem také o možnosti vyslat do vesmíru severokorejského kosmonauta. 

Severní Korea se v posledních měsících dvakrát neúspěšně pokusila o vyslání špionážních satelitů na oběžnou dráhu. Krok důrazně odsoudily sousední Jižní Korea a Japonsko či Spojené státy.

Jednání mezi čtyřma očima a společný přípitek

Oba státníci krátce jednali před zástupci tisku – podle TASS trvala veřejná část debaty devět minut. Zatímco Kim hovořil o boji proti Západu, Putin se zmínil o nutnosti projednat ekonomickou kooperaci obou států. Západní média a Kyjev dříve uvedly, že šéf Kremlu hodlá severokorejského lídra žádat o zbraně, které by podpořily ruskou invazi na Ukrajinu.  

Putinův mluvčí Peskov se podle agentury Reuters nechtěl vyjádřit k tomu, zda šéf Kremlu s Kimem budou jednat o dodávkách zbraní. Uvedl nicméně, že obě země spolupracují v „citlivých“ oblastech a že detaily této spolupráce by se neměly zveřejňovat.

Americký deník The New York Times začátkem září informoval, že Kim se chystá do Ruska na jednání s Putinem o možných dodávkách zbraní a munice, které by Moskva mohla použít ve své válce proti Ukrajině. Také bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby již dříve uvedl, že americké zpravodajské služby mají informace o jednáních mezi Ruskem a KLDR o dodávkách zbraní.

Severní Korea podle analytiků disponuje zřejmě desítkami milionů stárnoucích dělostřeleckých granátů a raket sovětské ráže, které by mohly znamenat velký přínos pro ruskou armádu na Ukrajině.

Případný nákup severokorejských zbraní ze strany Ruska i poskytnutí ruské raketové technologie Severní Koreji by porušovaly sankce, které na KLDR uvalilo mezinárodní společenství včetně Ruska. Kremelský mluvčí Peskov k tomu podle RIA Novosti uvedl, že ruská pozice v Radě bezpečnosti OSN ohledně těchto sankcí zůstává neměnná, což však „nemůže být, nemá být a nebude překážkou pro další rozvoj rusko-severokorejských vztahů“.

Rusko by podle analytiků potřebovalo v agresi proti Ukrajině kromě tanků a obrněných vozidel hlavně dělostřeleckou munici. Kreml dodávky zbraní nechtěl komentovat s tím, že obě země spolupracují i v citlivých oblastech. „Samozřejmě, že budeme hovořit o otázkách vzájemné ekonomické spolupráce a humanitárního charakteru,“ uvedl šéf Kremlu.

Oboustranné partnerství

KLDR je jednou z nejvyzbrojenějších zemí světa a munice má nazbyt. Sovětský svaz ji vybavil do Korejské války a od jejího konce před sedmdesáti lety nebojovala, přestože děla drží v šachu nedaleký Soul. Zůstaly jí miliony nábojů, granátů a starých raket. I palné zbraně jsou z velké části založené na sovětských systémech.

Ruskému vydání zpravodajského serveru BBC řekl analytik Fjodor Tertickij z Kukminské univerzity v jihokorejském Soulu, že Severní Korea může Rusku dodat poměrně velké množství munice. Výměnou za to od Moskvy očekává zejména potravinovou pomoc. Podle Tertického ale bude mít rozhodující slovo Čína.

„Pokud jde o množství, nepochybuji o tom, že Severní Korea, pokud to bude vůle Pekingu, Moskvy a Pchjongjangu, může dodávat poměrně hodně munice,“ doplnil Tertickij s tím, že severokorejské plánované hospodářství dávalo vždy přednost vojensko-průmyslovému komplexu a případnou výrobu může rozjet poměrně rychle.

Severokorejský režim potřebuje kromě hotovosti potravin také ropu a pomoc v zemědělství. Uvítal by ruské turisty, modernizací námořnictva a technologie pro vývoj jaderných ponorek a vysílání špionážních satelitů. Poslední dva pokusy totiž nevyšly a návštěva kosmodromu se tak Kimovi hodí.

Oba lídři jednali mezi čtyřma očima, uvedl Peskov, a debatovali i při následném oficiálním obědě, kde si vzájemně připili na zdraví. Putin také pozdvihl číši na „posílení vzájemné budoucí spolupráce“, napsala agentura AFP. Podle Reuters pak severokorejský vůdce, který při obědě hovořil o jistém vítězství ruské armády a lidu nad „zlem“, z kosmodromu odcestoval.

Při návštěvě jednaly i severokorejská a ruská delegace. Agentura TASS dříve uvedla, že z Moskvy přijeli vyjednávat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, ruský ministr obrany Sergej Šojgu či místopředseda ruské vlády Marat Chusnullin. Šlo o první zahraniční cestu Kim Čong-una od začátku pandemie covidu-19, během níž KLDR zcela uzavřela své hranice. Předtím se v roce 2019 sešel s Putinem v ruském Vladivostoku.

Výměna může být pro obě strany výhodná, míní expert

„Rusko může vytáhnout Severní Koreu z téměř úplné politické izolace, ve které se nacházela,“ upozornil ve vysílání ČT24 Jan Ludvík z Pražského centra pro výzkum míru, který zároveň působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Doplnil, že Rusko nebude nadšené, pokud by si mělo s KLDR předávat modernější technologie. „Nicméně výměna může být pro obě strany výhodná. (…) Severní Korea nepotřebuje jenom vojenské technologie, potřebuje i věci, které jsou v zásadě civilní a téměř neškodné, jako dodávky potravin nebo energetických surovin, které Rusko může nabídnout,“ doplnil Ludvík.

5 minut
Horizont ČT24: Expert Jan Ludvík k návštěvě Kim Čong-una v Moskvě
Zdroj: ČT24

Odpálení raket

Před Kimovou schůzkou s Putinem Severní Korea odpálila směrem do Japonského moře zřejmě dvě balistické rakety. Rakety dopadly u japonského pobřeží, vně japonské výlučné ekonomické zóny, napsala Kjódó.

Podle jihokorejské armády šlo o balistické rakety krátkého doletu. Nejméně dvě balistické rakety směrem do Japonského moře KLDR odpálila také na konci srpna. Podobné testy balistických raket Pchjongjang provádí pravidelně, a to přesto, že mu to rezoluce Rady bezpečnosti OSN zakazují.

Deník Kommersant k dalšímu programu Kim Čong-una v Rusku uvedl, že severokorejský vůdce z kosmodromu Vostočnyj „odlétá“ do Komsomolsku na Amuru, kde navštíví továrny na výrobu civilní i vojenské letecké techniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 39 mminutami

ŽivěLoď Dragon se vrací z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu má dopoledne středoevropského času přistát kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrací o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
před 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...