Do popředí zájmu se dostává ekonomická bezpečnost. Otázky jako jak zajistit, že Evropa nebude posílat vyspělé technologie mocenským rivalům jako je Čína, a co podniknout, aby na nich nebyla závislá v dodávkách surovin. Evropská komise chystá nástroje na kontrolu exportu a investic. Třeba Nizozemsko už hlídá vývoz strojů na výrobu nejmodernějších čipů.
Pouhým okem je lze sotva zahlédnout, jejich nedostatek je ale víc než viditelný: bez čipů se zastaví automobilky i další části průmyslu. Ještě větší moc má ten, kdo zná tajemství výroby čipů. Umí navrhnout a sestavit složité stroje, které je vyrábí v masovém množství. Třeba nizozemská firma ASML – nejcennější technologická značka v Evropě.
V laboratořích tu za přísných hygienických podmínek vznikají stroje za miliardy korun. Poptávka přichází z celého světa – ne vždy je ale vítaná. „Chceme zajistit, že naše nizozemské technologie neskončí v rukou firem nebo organizací, které je mohou využít proti nám,“ vysvětlila nizozemská ministryně zahraničního obchodu Liesje Schreinemacherová.
Obava se týká hlavně Pekingu, který by získal moderní čipy do zbraní a jiných systémů, a ty pak mohl využít proti Západu. Od září proto Nizozemsko po tlaku USA omezuje export vyspělých strojů do Číny.
Brusel zasahuje
O ekonomické bezpečnosti se kvůli pandemii a ruské agresi čím dál víc mluví i v Bruselu. Evropská komise chce přijít s návrhem, který umožní hlídat vývoz vyspělých technologií.
„Při hodnocení rizik použijeme geopolitický filtr,“ popsala eurokomisařka pro konkurenceschopnost Margrethe Vestagerová. „Nemůžeme brát závislost na rivalech stejně jako závislost na spojencích.“
Kontrolu exportu a investic ale vnímají členské státy jako citlivou národní věc. A není jasné, jak moc se o ni budou chtít dělit s unijním centrem. Právě na evropské úrovni by se totiž příště mohlo rozhodovat o tom, zda dovolit Číně kupovat infrastrukturu jako telekomunikace, přístavy a plynovody, nebo kontrolovat, kde končí právě takové stroje, jaké umí vyrobit v ASML.
Podle ekonoma a člena NERVu Petra Zahradníka začala EU řešit ekonomickou bezpečnost na poslední chvíli. „Mám pocit, že ten čas ještě není prošvihnut, ale Evropa musí něco dělat,“ řekl.
„Dneska už jsme v pokročilejší fázi, že ti, kteří před deseti lety kopírovali, už se spoléhají na vlastní know-how, poučili se, rozvíjejí ty systémy po svém. A díky tomu, že jsou velcí, mohou globální trh ovlivnit,“ vysvětlil.
Ve strategických komoditách je v současnosti evropská soběstačnost mezi deseti a dvaceti procenty, zbytek trhu ovládají USA a vyspělé asijské státy. Evropa tak proto podle Zahradníka musí přidat.
