Střelba na škole v Nashvillu má několik obětí včetně dětí

Mladá žena ozbrojená dvěma poloautomatickými puškami v pondělí zabila tři dospělé a tři děti v křesťanské škole v americkém městě Nashville, načež ji zastřelili zasahující strážníci, oznámila místní policie. Útočnice byla vybavena podrobným plánkem školy a zanechala po sobě manifest. Bílý dům v reakci na krveprolití znovu vyzval republikánské zákonodárce, aby podpořili zákaz prodeje „útočných zbraní“.

„V tuto chvíli nevíme, kdo to je,“ řekl policejní mluvčí Don Aaron o pachatelce. Ta se prý zdála být náctiletá, policie ale záhy upřesnila, že se jednalo o osmadvacetiletou ženu z Nashvillu. Později doplnila, že jde o někdejší žačku presbyteriánské školy na jihu hlavního města státu Tennessee.

Útočnice byla vybavena podrobným plánkem školy a zanechala po sobě manifest, uvedl policejní náčelník John Drake po prohlídce domova útočnice, kde policisté našli jak plánek přístupů ke škole, tak manifest „s několika poznámkami“.

Tři děti byly prohlášeny za mrtvé, když je dovezli se zraněními způsobenými střelnou zbraní do nemocnice Monroe Carell Jr. Children's Hospital, uvedl dříve mluvčí John Howser. Policie pak oznámila také smrt tří pracovníků školy, ve věku 60 a 61 let, včetně ředitelky školy Katherine Koonceové, která školu s asi dvěma sty žáky a padesátkou zaměstnanců vedla od července 2016

Útočnice podle policie vešla do soukromé školy Covenant School bočním vchodem se dvěma „puškami útočného stylu“ a pistolí. Policie informaci o „aktivním střelci“ dostala krátce po desáté hodině ráno místního času (17:00 středoevropského času). Dva policisté krátce na to na místě zahájili palbu a žena byla mrtvá čtrnáct minut po nahlášení útoku, řekl Aaron. 

Pondělní incident je podle databáze listu The Washington Post (WP) druhou letošní střelbou na americké škole, při níž někdo přišel o život. Případů, při kterých střelci ohrožovali děti na školách, eviduje od začátku roku více než deset. Za uplynulý rok jich údajně bylo 46, což je podle deníku nejvyšší součet od roku 1999. WP do seznamu zahrnuje i incidenty, při kterých byly školy zasaženy, aniž by na ně střelci cílili.

Už toho bylo dost, reagoval prezident Biden

Americký prezident Joe Biden vyzval Kongres, aby jednal proti násilí páchanému střelnými zbraněmi, protože „už toho bylo dost“.

„Kolik dětí ještě musí být zavražděno, aby se republikáni v Kongresu odhodlali k činu?“ reagovala na zprávy z Nashvillu mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová, která obnovila výzvu prezidenta Bidena k prosazení restrikcí kolem držení zbraní. Konkrétně zmínila zákaz útočných zbraní, jaký v USA platil v letech 1994 až 2004, a dále zpřísnění kontrol při prodeji zbraní. 

Dostupné informace ukazují, že v USA připadá na každého obyvatele více než jedna pistole či puška, přičemž počet střelných zbraní v americké společnosti dál roste. Narůstá také počet případů „masových střeleb“, za které jsou považovány incidenty, při nichž počet mrtvých nebo zraněných přesahuje tři. Organizace Gun Violence Archive jich za loňský rok zaznamenala 647 a letošní součet se před pondělkem blížil ke sto třiceti.

„Je vysoce neobvyklé, aby střílela žena. Drtivá většina masových střelců bývají muži,“ poznamenal po útoku v Nashvillu komentátor televize ABC News Pierre Thomas. Jeho tvrzení dokládají údaje skupiny The Violence Project, která spravuje databázi s údaji o skoro dvou stovkách masových střeleb za posledních více než padesát let. Před pondělkem evidovala pouze čtyři případy, kdy útok spáchaly ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jednání USA a Íránu na technické úrovni skončilo, uvedla íránská agentura

Americko-íránské jednání na technické úrovni ve Švýcarsku skončilo, jeho výsledkem je rozhodnutí zřídit čtyři pracovní skupiny. Ty se zaměří na otázky související se zrušením sankcí uvalených na Teherán, íránským jaderným programem a obnovou a hospodářským rozvojem Íránu. Úkolem čtvrté skupiny bude monitorování vývoje. Dle Reuters to uvedla íránská státní agentura IRNA s odvoláním na náměstka íránského ministra zahraničí Kázema Gharíbabádího. Zástupci USA se k informacím zatím nevyjádřili.
před 3 hhodinami

Izraelští vojáci zůstanou v Libanonu, prohlásili Netanjahu, Kac a šéfové armády

Izrael bude nadále udržovat „bezpečnostní zónu“ v jižním Libanonu a likvidovat teroristickou infrastrukturu. Podle zpravodajského webu Times of Israel se na tom v noci na úterý shodli premiér Benjamin Netanjahu, ministr obrany Jisra'el Kac a velitelé armády. Stažení armády židovského státu (IDF) z Libanonu je jednou z podmínek, které během současných jednání o míru se Spojenými státy vyslovuje Írán, jehož podporu má teroristické hnutí Hizballáh.
02:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kim hodlá pokračovat v jaderných aktivitách, hájí se „bezpečnostní situací ve světě“

Severokorejský vládce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu. Tvrdí, že „v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost“. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala agentura Reuters s odkazem na severokorejskou státní agenturu KCNA.
05:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
před 5 hhodinami

„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.
před 6 hhodinami

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 7 hhodinami

Írán podle USA souhlasil s jadernými inspekcemi. Teherán to popírá

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoRozhněvaní Albánci zničili stavební buňky u plánovaného resortu Trumpovy rodiny

Tisíce lidí v Albánii o víkendu znovu vyšly do ulic protestovat proti tamní vládě a plánu Američanů postavit luxusní resort kolem chráněné laguny Narta. Demonstranti požadují konec kabinetu Ediho Ramy i přes to, že slibuje, že identifikuje všechny body, které nesplňují kritéria a standardy EU. Záměr firmy, za kterou stojí rodina prezidenta USA Donalda Trumpa – dcera Ivanka a zeť Jared Kushner –, albánská vláda podporuje. Protestům se začalo říkat Plameňáková revoluce – podle vzácné fauny v laguně.
před 13 hhodinami
Načítání...