Wagnerovci hlásí, že Bachmut je obklíčen. Ukrajinci ničí mosty a ustupují

Více než půlroční boje o Bachmut jsou, zdá se, u konce. Ukrajinští obránci se podle dostupných informací stahují a armáda informuje o odrážení ruských útoků v místě poslední přístupové cesty. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin prohlásil, že město, jehož předválečná populace čítala více než 70 tisíc obyvatel, je obklíčeno. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyzval k evakuaci Bachmutu.

Ruské jednotky v kooperaci s wagnerovci uzavřely během pátečního dopoledne poslední přístupové cesty do obleženého Bachmutu a zdá se, že jsou na prahu nejdůležitějšího strategického postupu od loňského května, kdy se jim podařilo dobýt Mariupol.

„Kleště se zavírají,“ prohlásil šéf wagnerovců Prigožin na videu, které bylo dle Reuters natočeno v Paraskoviivce, jež se nachází asi sedm kilometrů severně od centra okupovaného města.

Reuters s odvoláním na ukrajinské vojenské zdroje dále píše, že ruské jednotky za posledních 24 hodin provedly téměř 200 útoků, které doprovázela dělostřelecká palba, v pěti klíčových oblastech frontové linie u Bachmutu. Na jihu země v Chersonské a Záporožské oblasti ostřelovaly kolem 40 obcí.

Ukrajinci podle renomovaného německého novináře Juliana Röpckeho i proto ustupují. „Ukrajinská armáda už odpálila most přes poslední zásobovací trasu k Bachmutu, což naznačuje úplné stažení z města. Obrněná vozidla se z něj přesunula už ve čtvrtek v noci. Bachmut už je pravděpodobně prázdný a připraven k úplnému ruskému převzetí,“ napsal v pátek dopoledne Röpcke na Twitteru.

Později informace s odkazem na dva zdroje upřesnil s tím, že ve městě stále zůstávají ukrajinští vojáci, kteří se snaží opravit poškozené silnice. Město tedy ještě není zcela vyprázdněno a připraveno se vzdát.

Tezi o stahování z Bachmutu umocňuje i příspěvek velitele ukrajinské bezpilotní jednotky, která ve městě působí, Roberta Brovdiho, jenž na sociálních sítích vystupuje pod jménem „Madyar“. Ve videu zveřejněném na Telegramu konstatoval, že jeho jednotka dostala rozkaz k okamžitému ústupu.

Odrazový můstek k zisku Donbasu?

Rusové předem deklarovali, že zisk Bachmutu může být odrazovým můstkem k dobytí Donbasu a příležitostí k zahájení leteckých útoků na další oblasti, zejména na průmyslová centra Kosťantynivku a Kramatorsk. Ukrajinci dle Reuters naopak tvrdí, že Bachmut nemá velkou strategickou hodnotu a že obrovské ztráty nepřítele by mohly průběh války ovlivnit.

Ve stejném duchu hovořil v průběhu tohoto týdne i Volodymyr Nazarenko, zástupce velitele ukrajinské Národní gardy. „Rusové při pokusech dobýt Bachmut neberou v úvahu absolutně žádné ztráty. Úkolem našich vojáků ve městě je způsobit jim jich co nejvíce. Každý metr ukrajinské půdy stojí nepřítele stovky životů,“ zdůraznil Nazarenko.

V lednu dobyla Wagnerova skupina nedaleký Soledar a od té doby navzdory četným ztrátám obsadila jak řadu vesnic severně od Bachmutu, tak přístupové cesty do města, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti. 

Cílem okupačních sil je Bachmut více než půl roku. I proto, že pro ruskou armádu představuje důležité silniční spojení s ostatními částmi Doněcké oblasti – východně s Luhanskem, severozápadně se Slovjanskem a jihozápadně s Kosťantynivkou.

Putin bude muset učinit obtížná rozhodnutí, píše ISW

Pro ruského vůdce Vladimira Putina by bylo získání Bachmutu vítanou vzpruhou, protože jeho „speciální vojenská operace“ zdaleka neprobíhá tak, jak si představoval.

V dalších týdnech a měsících ho však podle amerického Institutu pro studium války (ISW) čeká spousta zásadních rozhodnutí. „Přízrak neomezené ruské vojenské síly je mýtus. Putin už byl nucen činit obtížná rozhodnutí, aby vyvážil strašlivé ztráty, které jeho válka způsobila ruské armádě. A bude v nich muset pokračovat, pokud setrvá ve svém odhodlání použít veškerou sílu k vynucení své vůle,“ napsal americký Institut pro studium války (ISW) s ohledem na stav ruských palebných sil.

„Rusko může mobilizovat více vojenských sil a Putin to pravděpodobně udělá, než aby se vzdal. Ale náklady na opatření, která bude nucen pravděpodobně přijmout, začnou rychle narůstat,“ doplnil americký institut.

Válečný konflikt, jenž trvá ve své plnohodnotné podobě už déle než rok, bude v pátek mimo jiné ústředním tématem návštěvy německého kancléře Olafa Scholze v Bílém domě.

Spojené státy mají dle médií zároveň oznámit další balík vojenské pomoci pro ukrajinskou armádu v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy korun). Ten bude obsahovat především zvláštně upravenou munici GMLRS do raketových systémů HIMARS, munici pro bojová vozidla Bradley nebo pontonové mosty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda navzdory soudní ochraně deportovala devět lidí do Kamerunu, píší NYT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tajně deportovala devět lidí do Kamerunu. Učinila tak navzdory tomu, že je před tím měla chránit opatření amerických soudů. Žádný z deportovaných přitom z Kamerunu nepochází. Informoval o tom v sobotu deník The New York Times (NYT).
před 5 hhodinami

Americké ministerstvo zaslalo zákonodárcům dopis o spisech o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti poslalo zákonodárcům dopis týkající se začernění v dokumentech vztahujících se k zesnulému sexuálnímu delikventovi Jeffreymu Epsteinovi. Napsal o tom server Politico.
před 7 hhodinami

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ruská ztráta přístupu ke Starlinku na frontě může nahrát ukrajinské armádě

Dohoda mezi majitelem Starlinku Elonem Muskem a Kyjevem vedla k odstřihnutí ruské armády od satelitů a podle analytiků to může výrazně nahrát ukrajinské armádě. Rusko používalo Starlink ke komunikaci na frontových liniích i k navigaci masivních dronových útoků. Malé mobilní terminály Starlink fungují jako propojení Země se sítí satelitů na oběžné dráze. Mají velmi jednoduché použití, zatímco jejich signál je mnohem těžší zablokovat nebo přerušit. I proto se tato technologie během války masivně rozšířila. Internetové terminály jsou teď ale v regionu zablokované pro neregistrované uživatele. Někteří ruští vojáci začali po zablokování panikařit. Téma rozebrala Zóna ČT24.
před 12 hhodinami

Nikopol dál čelí ruským útokům, štáb ČT natáčel s dobrovolníky

Ruské útoky na ukrajinská města pokračují a v některých oblastech sílí především nasazením dronů. V Nikopolu na břehu Dněpru, jen přes řeku od ruských pozic a v dosahu Záporožské jaderné elektrárny, jsou stopy ostřelování na každém kroku. Opakované zásahy vyhánějí obyvatele pryč, podle odhadů jich zůstává už jen třetina. V Nikopolu natáčel štáb České televize.
před 13 hhodinami

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest byl uspořádán na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, vystoupil na něm i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...