Slovenští poslanci schválili mimořádné zdanění ropných, plynárenských a uhelných firem

Slovenský parlament schválil mimořádný odvod pro rafinerii Slovnaft, kterým zdaní rozdíl mezi aktuálními a dřívějšími zisky. Sazba 55 procent je výsledkem kompromisu mezi stranami bývalé vládní koalice Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OľaNO) ministra financí Igora Matoviče a Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Informoval o tom slovenský list DenníkN. Parlament schválil také státní rozpočet na příští rok a zrušil poplatky za rozhlas a televizi.

Návrh ministra financí Matoviče počítal se sazbou 70 procent, SaS nicméně prosadila snížení sazby na 55 procent. Na oplátku slíbila hlasovat pro návrh státního rozpočtu na příští rok.

Plán i s pozměňovacím návrhem schválilo 95 ze 136 přítomných poslanců.

Zavedena nová dočasná daň. Výnos půjde na pomoc s úhradou energií

Matovičův návrh předpokládal, že státní rozpočet získá navíc 542 milionů eur (asi 13,1 miliardy korun). S nižší sazbou daně to bude o 130 milionů eur méně. Přijatým pozměňovacím návrhem se zároveň zkracuje zdaňovací období. Místo původního plánu, který počítal se zdaňováním od letoška do roku 2024, se má daň vybrat jen za rok 2022, napsal DenníkN. 

List dodal, že takzvaný solidární příspěvek má být dočasný a má zdanit nadměrné zisky nejen rafinerie Slovnaft, ale i dalších firem produkujících ropu, uhlí a zemní plyn. Odvod se vybírá z rozdílu mezi tím, co v průměru firma vydělala v uplynulých letech plus 20 procent navíc, a ziskem v letošním roce. Tyto dodatečné výnosy do státního rozpočtu se použijí na pomoc domácnostem a podnikům s úhradou energií.

Poplatky za rozhlas a televizi zrušeny, peníze půjdou ze státního rozpočtu

Poslanci také odhlasovali zrušení koncesionářských poplatků, které od července 2023 nahradí financování veřejnoprávní společnosti Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) z rozpočtu. S návrhem přišel Richard Sulík jako podmínkou, že jeho strana na oplátku bude hlasovat pro schválení státního rozpočtu na příští rok.

„Šlo o nečekané rozhodnutí, které zaskočilo i vedení RTVS,“ napsal DenníkN. „To, že celé financování bude ze státního rozpočtu, budí obavy, že do obsahu a nezávislosti televize a rozhlasu mohou zasahovat politici,“ varoval.

Sulík argumentoval, že v zákoně bude napsáno, jakou část hrubého domácího produktu (HDP) dostane televize, a tak to politici a ministři nebudou moci ovlivnit. RTVS by podle něj mohla dostat ze zákona každý rok 0,15 procenta HDP.

Slováci od roku 2003 platí koncesionářský poplatek přibližně 56 eur za rok (asi 1356 korun). Poloviční částku platí znevýhodněné skupiny, například zdravotně postižení. Od roku 2020 jsou od placení osvobozeni penzisté.

Ministr financí Matovič odejde z funkce

Slovenský parlament ve čtvrtek schválil státní rozpočet na příští rok. Slovensko tak nezačne rok s rozpočtovým provizoriem, které by omezilo pomoc státu domácnostem a podnikům s úhradou energií. Pro návrh rozpočtu hlasovalo 93 ze 136 přítomných poslanců, proti byli čtyři, 38 zákonodárců se zdrželo. Součástí dohody umožňující schválení rozpočtu je i to, že z funkce odejde ministr financí Igor Matovič.

„Velmi rád za této situace odstoupím, aby lidé mohli mít pěkné Vánoce,“ prohlásil Matovič po schválení rozpočtu.

Se schválením rozpočtu pomohla premiérovi menšinového kabinetu Eduardovi Hegerovi donedávna vládní strana SaS. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 49 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 5 hhodinami
Načítání...