Slovenští poslanci schválili mimořádné zdanění ropných, plynárenských a uhelných firem

Slovenský parlament schválil mimořádný odvod pro rafinerii Slovnaft, kterým zdaní rozdíl mezi aktuálními a dřívějšími zisky. Sazba 55 procent je výsledkem kompromisu mezi stranami bývalé vládní koalice Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OľaNO) ministra financí Igora Matoviče a Svoboda a Solidarita (SaS) Richarda Sulíka. Informoval o tom slovenský list DenníkN. Parlament schválil také státní rozpočet na příští rok a zrušil poplatky za rozhlas a televizi.

Návrh ministra financí Matoviče počítal se sazbou 70 procent, SaS nicméně prosadila snížení sazby na 55 procent. Na oplátku slíbila hlasovat pro návrh státního rozpočtu na příští rok.

Plán i s pozměňovacím návrhem schválilo 95 ze 136 přítomných poslanců.

Zavedena nová dočasná daň. Výnos půjde na pomoc s úhradou energií

Matovičův návrh předpokládal, že státní rozpočet získá navíc 542 milionů eur (asi 13,1 miliardy korun). S nižší sazbou daně to bude o 130 milionů eur méně. Přijatým pozměňovacím návrhem se zároveň zkracuje zdaňovací období. Místo původního plánu, který počítal se zdaňováním od letoška do roku 2024, se má daň vybrat jen za rok 2022, napsal DenníkN. 

List dodal, že takzvaný solidární příspěvek má být dočasný a má zdanit nadměrné zisky nejen rafinerie Slovnaft, ale i dalších firem produkujících ropu, uhlí a zemní plyn. Odvod se vybírá z rozdílu mezi tím, co v průměru firma vydělala v uplynulých letech plus 20 procent navíc, a ziskem v letošním roce. Tyto dodatečné výnosy do státního rozpočtu se použijí na pomoc domácnostem a podnikům s úhradou energií.

Poplatky za rozhlas a televizi zrušeny, peníze půjdou ze státního rozpočtu

Poslanci také odhlasovali zrušení koncesionářských poplatků, které od července 2023 nahradí financování veřejnoprávní společnosti Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) z rozpočtu. S návrhem přišel Richard Sulík jako podmínkou, že jeho strana na oplátku bude hlasovat pro schválení státního rozpočtu na příští rok.

„Šlo o nečekané rozhodnutí, které zaskočilo i vedení RTVS,“ napsal DenníkN. „To, že celé financování bude ze státního rozpočtu, budí obavy, že do obsahu a nezávislosti televize a rozhlasu mohou zasahovat politici,“ varoval.

Sulík argumentoval, že v zákoně bude napsáno, jakou část hrubého domácího produktu (HDP) dostane televize, a tak to politici a ministři nebudou moci ovlivnit. RTVS by podle něj mohla dostat ze zákona každý rok 0,15 procenta HDP.

Slováci od roku 2003 platí koncesionářský poplatek přibližně 56 eur za rok (asi 1356 korun). Poloviční částku platí znevýhodněné skupiny, například zdravotně postižení. Od roku 2020 jsou od placení osvobozeni penzisté.

Ministr financí Matovič odejde z funkce

Slovenský parlament ve čtvrtek schválil státní rozpočet na příští rok. Slovensko tak nezačne rok s rozpočtovým provizoriem, které by omezilo pomoc státu domácnostem a podnikům s úhradou energií. Pro návrh rozpočtu hlasovalo 93 ze 136 přítomných poslanců, proti byli čtyři, 38 zákonodárců se zdrželo. Součástí dohody umožňující schválení rozpočtu je i to, že z funkce odejde ministr financí Igor Matovič.

„Velmi rád za této situace odstoupím, aby lidé mohli mít pěkné Vánoce,“ prohlásil Matovič po schválení rozpočtu.

Se schválením rozpočtu pomohla premiérovi menšinového kabinetu Eduardovi Hegerovi donedávna vládní strana SaS. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...