Ruští vojáci dorazili do Běloruska. Analytici odhadují další kroky diktátora Lukašenka

7 minut
Horizont ČT24: Rusko posílá vojáky do Běloruska
Zdroj: ČT24

Rusko vyslalo do Běloruska až devět tisíc vojáků a stovky kusů bojové techniky, oznámilo v pondělí běloruské ministerstvo obrany. Ruští vojáci zde mají působit v rámci nového rusko-běloruského vojenského uskupení. Do Běloruska ruská armáda přesunuje mimo jiné přibližně 170 tanků, dvě stě bojových obrněných vozidel a dělostřelectvo.

Běloruské ministerstvo obrany do světa poslalo záběry prvních Rusů, kteří do země dorazili – mužstvo osobními vagony, technika na těch nákladních. Přivítání bylo skromné, ale slavnostní, s využitím slovanské tradice. „Přijeli jsme ze středního Ruska, konkrétně já z Moskvy. Přijeli jsme pomáhat bratrskému národu, Běloruské republice, posílit její hranice,“ říkal jeden z vojáků.

Ruští ozbrojenci mají sloužit v jednotkách spolu s místními. Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko se na plánu dohodl s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Potřebu společných uskupení vysvětlil hrozbami ze Západu. A tvrdí, že útok může přijít i z Ukrajiny.

„Musíme mít možnosti, včetně těch vojenských, abychom mohli reagovat. Včas rozpoznat a lokalizovat hrozby, a pokud to bude třeba, adekvátně odpovědět na jakékoliv vojenské aktivity proti Bělorusku,“ prohlásil Lukašenko. 

Je to okupace, zdůrazňuje Cichanouská

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská upozornila, že Lukašenko se snaží legalizovat stálé nasazení ruských jednotek na běloruském území. „A musíme to nazvat pravým jménem. Jde o okupaci.“

Podle analytiků může jít o přípravu na otevření další fronty proti Ukrajině, úderu ze severu, tak jako v prvních týdnech invaze, ovšem tentokrát i za přímé účasti běloruské armády. Druhý scénář mluví o snaze vázat na severozápadě jednotky obránců tak, aby je Kyjev nemohl nasadit na jihu a východě. Je přitom zřejmé, že strategii určuje Kreml a nikoliv Lukašenko, který své síly dosud do války poslat odmítal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina neplánovala a neplánuje vojenské akce proti Bělorusku. „Zajímá nás pouze obnovení naší územní celistvosti,“ dodal. Ukrajinci se obávají provokací. Z jejich přípravy naopak Lukašenko obvinil sousední země a zavedl proto režim protiteroristické operace, který dává bezpečnostním složkám výrazně větší pravomoci. 

Tisíce ruských vojáků do Běloruska přijížděly i na začátku letošního roku. Režim to tehdy vysvětloval jen společnými manévry. Země závislá na Moskvě se pak stala jednou ze základen pro agresi, která začala poslední únorový týden. 

Diktátor zvolí střední cestu, odhaduje výzkumník

Výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl považuje současné dění za strategii, jak donutit Kyjev zvažovat i možnost útoku ze severu, navíc z blízkosti mnoha strategických cílů na Ukrajině. Oslabí to tak jeho zaměření na boje na východě a jihu země. 

Posun však vidí jen ve verbální rovině. Rozhodně nečeká, že by se hned do bojů na Ukrajině měla zapojit slabá a špatně vyzbrojená běloruská armáda. Navíc silně závislá na mobilizaci, která by byla velmi nepopulární. Zároveň je však Lukašenko zcela závislý na Rusku, které mu pomohlo potlačit protesty domácího obyvatelstva po zfalšovaných volbách.

Proto Kratochvíl čeká, že běloruský diktátor zvolí střední cestu. Tedy, že nabídne Rusku k využití území Běloruska a jeho vojenské základny, ale běloruská armáda se nezapojí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 3 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 8 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 12 hhodinami
Načítání...