Heger žádá pomoc od EU kvůli cenám elektřiny, Slovensku podle něj hrozí ekonomický kolaps

Slovenská centrální banka zásadně změnila výhled ekonomiky na příští rok. Očekává jednoprocentní pokles. Dosud počítala s růstem. Výhled upravila v den, kdy deník Financial Times zveřejnil rozhovor s premiérem Eduardem Hegerem, podle něj hrozí Slovensku kvůli cenám elektřiny kolaps ekonomiky. První firmy kvůli drahým energiím už skončily. Podle Hegera potřebuje země miliardovou pomoc od Evropské unie. Za alternativu považuje slovenský premiér zestátnění dodavatelů energie.

V letním výhledu počítala Národní banka Slovenska pro příští rok s růstem hrubého domácího produktu o 1,9 procenta po letošním 1,4 procenta. Aktualizovaná verze sice předpokládá mírně vyšší růst v tomto roce (1,8 procenta), ale napřesrok již počítá banka s propadem HDP o jedno procento. Pro rok 2024 ale dál predikuje 3,5procentní růst.

Slovenská centrální banka předpokládá, že se v ekonomice země projeví vliv vysoké inflace a také ochlazování globální ekonomiky. Pro vývoj té národní bude podle bankéřů zásadní pokles spotřebitelské poptávky. „Dosud soukromá spotřeba táhla ekonomiku i v horších časech, kdy firmy čelily nedostatku dílů. Vysoká inflace však odčerpá z příjmů domácností finanční zdroje a očekává se propad koupěschopnosti,“ uvedla banka v komentáři k podzimní predikci.

Guvernér banky Peter Kažimír dal však najevo, že by se predikce nemusela splnit. „Existují předpovědi, při kterých by si člověk přál, aby se nikdy nenaplnily. I naše prognóza bude patřit do takovéto kategorie. Na základě toho, co se děje kolem nás a u nás, se domníváme, že příští rok bude náročnější než ten, ve kterém žijeme nyní,“ řekl.

Heger žádá podporu o EU. Hovoří o hrozbě kolapsu ekonomiky

Eduard Heger řekl Financial Times, že růst cen elektřiny v důsledku ruské invaze na Ukrajinu může zničit slovenskou ekonomiku, pokud nezíská podporu v objemu miliard eur od Evropské unie. „V opačném případě (slovenské podniky) zavřou a může dojít skutečně ke kolapsu celé ekonomiky,“ řekl. Kvůli vysokým cenám už zastavila výrobu hliníkárenská společnost Slovalco, která se na spotřebě elektřiny v zemi podílí téměř desetinou. Na pomoc zbylým podnikům by chtěl Heger získat pět miliard eur z nevyužitých fondů pro regionální rozvoj.

Podle slovenského premiéra je podpora z EU nezbytná, protože unijní plán na mimořádné zdanění výrobců energií by v nynějších reáliích jeho země nefungoval. Problém spočívá v tom, že se největší producent elektřiny na začátku roku rozhodl prodat přebytečnou energii obchodníkům. Tito obchodníci nyní prodávají kontrakty zpět na Slovensko za tržní ceny, které jsou zhruba pětkrát vyšší. „Slováci kupují za 500 eur to, co prodali za 100 eur,“ prohlásil Heger.

Daň z mimořádných zisků by podle něj měla pro Slovensko význam pouze, kdyby byla celoevropská. Zisky z daně by pak měly být rozděleny rovnoměrně po celé EU, což by Slovensku vyneslo asi 1,5 miliardy eur. Heger k tomu vyzval Brusel, aby případnou daň z neočekávaných zisků rozšířil i na zprostředkovatele, kteří z vysokých cen rovněž profitují.

Kdyby Evropská unie Bratislavě nepomohla, varoval Heger, že by jeho vláda mohla přistoupit k zestátnění dodavatelů energie. Premiér zdůraznil, že Slovensko je v obtížné situaci, protože účty za energie tvoří deset procent průměrných výdajů domácností a země má také neúměrně velký sektor těžkého průmyslu. Tyto továrny budou v nejbližší době podepisovat smlouvy na dodávky elektřiny v příštím roce a pokud obchodníci začnou nabízet ceny 500 až 600 eur za megawatthodinu, začne to ekonomiku okamžitě ničit.

Ekonomický deník jeho slova označil za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...