S tajnými dokumenty v Trumpově sídle údajně někdo hýbal a ukrýval je

S přísně tajnými dokumenty v sídle exprezidenta USA Donalda Trumpa v Mar-a-Lago na Floridě někdo manipuloval a ukrýval je poté, co Trump obdržel soudní výzvu k jejich vydání. Podle listu The New York Times (NYT) o tom získalo důkazy ministerstvo spravedlnosti, které posléze požádalo soud o povolení k prohlídce sídla agenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). K té došlo dříve tento měsíc.

Detailní popis postupu amerických úřadů v případu Trumpových prezidentských záznamů v uplynulém zhruba roce a půl, který ministerstvo spravedlnosti předložilo soudu, ukazuje, že domovní prohlídka v Mar-a-Lago byla reakcí na neúspěšné pokusy resortu a Národního archivu USA získat od Trumpa tajné dokumenty jinou cestou.

Z prohlášení, na základě něhož soud agentům FBI udělil povolení k prohlídce v Mar-a-Lago, vyplývá, že úřady se od Trumpa dokumenty snažily získat už v květnu 2021. V lednu letošního roku získal Národní archiv patnáct krabic s celkem 183 dokumenty; většina z nich byla označena jako tajné.

Spor o množství odevzdaných dokumentů

V červnu pak Trumpův tým odevzdal agentům FBI dalších osmatřicet dokumentů, z toho sedmnáct přísně tajných. Jeden z Trumpových právníků ovšem vládním zaměstnancům při jejich návštěvě v Mar-a-Lago výslovně zakázal nahlédnout do krabic v tamním skladu, čímž jim nedal možnost se přesvědčit, že v sídle již žádné utajované dokumenty nejsou.

Trumpova právnička Christina Bobbová posléze odeslala prohlášení, kde uvedla, že všechny požadované dokumenty byly odevzdány.

FBI později ale získala důkazy o tom, že toto prohlášení nebylo pravdivé a že „prohlídka zaměřená pouze na skladiště neodhalí všechny dokumenty, které se v sídle nacházejí“, stojí v prohlášení ministerstva spravedlnosti.

Jak ministerstvo postupovalo

Ministerstvo se poté snažilo získat záznamy z bezpečnostních kamer v Mar-a-Lago a hovořilo s několika svědky. Výsledkem tohoto vyšetřování byla domovní prohlídka sídla, kterou FBI provedla 8. srpna a získala při ní „dvakrát tolik dokumentů“, než kolik dříve odevzdal Trumpův tým.

Resort spravedlnosti zveřejnil fotografii dokumentů zabavených při prohlídce 8. srpna, na níž je vidět několik složek označených jako „přísně tajné“ nebo „tajné“.

Tyto nejnovější informace poukazují na to, že vyšetřovatelé se nezaměřují pouze na to, proč a za jakých okolností byly utajované dokumenty nelegálně uloženy v Trumpově sídle, ale také zda Trumpův tým úřady úmyslně neklamal, píše agentura AP.

Byly porušeny nějaké zákony?

Vyšetřování ministerstva spravedlnosti se týká takzvaných prezidentských záznamů, které měl Trump odevzdat Národnímu archivu po odchodu z Bílého domu. Jedná se o oficiální dokumenty, s nimiž přišel do styku Trump či jeho blízcí spolupracovníci, ale i třeba exprezidentovu e-mailovou korespondenci.

Resort prošetřuje možné porušení tří zákonů, mimo jiné toho o špionáži, který zakazuje držení informací o národní obraně, a toho o zatajování, ničení nebo falšování záznamů s úmyslem mařit vyšetřování.

Agentura Bloomberg napsala, že federální žalobci s případnými obviněními počkají až do konce listopadových voleb. Ministerstvo spravedlnosti se už dlouho řídí pravidlem, že nevznáší obvinění proti politickým kandidátům v období před volbami, které je tradičně definované jako šedesát dní před hlasováním a které letos začíná 10. září. Všeobecné volby se v USA budou konat 8. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Cla, covid či balon. Čínsko-americké vztahy zažívají otřesy

Čínsko-americké vztahy zažívají v poslední dekádě turbulentní časy. Příměří v celní válce uzavřené loni na podzim se může kdykoli zhroutit. Americký prezident Donald Trump proto míří do Číny, kde bude do pátku jednat se svým protějškem Si Ťin-pchingem o stabilizaci vztahů. Kromě ekonomických témat se očekává, že na přetřes přijde i čínská podpora Íránu, Tchaj-wan, umělá inteligence nebo jaderná bezpečnost.
před 44 mminutami

Brazilský prezident Lula oznámil kampaň proti organizovanému zločinu

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva oznámil novou kampaň proti organizovanému zločinu. V chudinských čtvrtích velkých brazilských měst působí organizované gangy, které se financují například nelegálním prodejem drog. Kampaň chce zločineckým organizacím jejich financování ztížit. Lula ohlásil kampaň několik měsíců před podzimními prezidentskými volbami a krátce po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
před 1 hhodinou

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí ve funkci, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
před 6 hhodinami

Mezi USA a Kremlem není shoda, že by Rusko mělo získat celý Donbas, řekl Trump

Mezi Spojenými státy a Kremlem podle amerického prezidenta Donalda Trumpa neexistuje shoda na tom, že by Rusko mělo získat celý ukrajinský Donbas. Trump to v úterý řekl ve Washingtonu před odletem na návštěvu Číny. Moskva si celý Donbas nárokuje, a to včetně oblastí, které se jí dosud nepodařilo dobýt.
před 8 hhodinami

Nizozemští zdravotníci pochybili při ošetření pacienta s hantavirem, jsou v karanténě

V karanténě skončilo dvanáct zaměstnanců nizozemské nemocnice, kteří ošetřovali pacienta nakaženého hantavirem z evakuované výletní lodi MV Hondius. Nemocnice preventivní opatření nařídila kvůli nesprávnému postupu při odběru krve a při likvidaci moči. Loď, ze které úřady na španělském ostrově Tenerife cestující a část posádky evakuovaly, nyní míří do nizozemského Rotterdamu. Příznaky nemoci se objevily i u 25letého Itala – byl na palubě letu nizozemské společnosti KLM, na němž se krátce nacházela i jedna z obětí hantaviru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoPrvního padlého československého pilota připomíná plaketa u obce Wetteren

Letec Jindřich Beran má od úterý památník u obce Wetteren nedaleko Bruselu. Rodák z Rožné na Ždársku odešel v létě 1939 do Francie a sloužil v tamní armádě. Stal se prvním československým pilotem, který padl na západní frontě – 12. května 1940. Plukovník in memoriam tehdy vzlétl na obranu proti postupující nacistické armádě, která vpadla do Belgie. Nejdříve spočinul na místním hřbitově. V roce 1950 ale rodina nechala jeho ostatky vyzvednout a odvézt do rodiště v Československu. Tam ho pohřbili za přísného dohledu Státní bezpečnosti. Uznání a povýšení se dočkal až po pádu komunismu. Jeho památku nově připomíná plaketa v polích, kde se Beranův stroj zřítil. Za jejím vznikem stojí i místní archivář s manželkou, kteří náhodou narazili na knihu o tomto pilotovi.
před 10 hhodinami

Rusko a Ukrajina po příměří informovaly o obnovení dronových útoků

Rusko se rozhodlo ukončit částečný klid zbraní, který trval několik dní, prohlásil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ruská armáda podle něj v noci zaútočila na Ukrajinu více než dvěma sty bezpilotními letouny a na frontě shodila přes osmdesát leteckých bomb. Ukrajinské úřady informují nejméně o devíti zabitých. Moskva naopak podle státní agentury TASS tvrdí, že za poslední den bylo zničeno přes sto ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Během pobytu na moři zemřeli v Norsku dva čeští občané, uvedlo ministerstvo

V Norsku zemřeli dva čeští občané, zahynuli během pobytu na moři v oblasti Smöla. Česká ambasáda je v kontaktu s místními úřady i s rodinami zemřelých, informoval v úterý mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Na případ upozornil server Blesk.cz. Norská média v pondělí informovala o nálezu tří mrtvých turistů, kteří v oblasti lovili ryby, jejich národnost neuvedla.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...