S tajnými dokumenty v Trumpově sídle údajně někdo hýbal a ukrýval je

S přísně tajnými dokumenty v sídle exprezidenta USA Donalda Trumpa v Mar-a-Lago na Floridě někdo manipuloval a ukrýval je poté, co Trump obdržel soudní výzvu k jejich vydání. Podle listu The New York Times (NYT) o tom získalo důkazy ministerstvo spravedlnosti, které posléze požádalo soud o povolení k prohlídce sídla agenty Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). K té došlo dříve tento měsíc.

Detailní popis postupu amerických úřadů v případu Trumpových prezidentských záznamů v uplynulém zhruba roce a půl, který ministerstvo spravedlnosti předložilo soudu, ukazuje, že domovní prohlídka v Mar-a-Lago byla reakcí na neúspěšné pokusy resortu a Národního archivu USA získat od Trumpa tajné dokumenty jinou cestou.

Z prohlášení, na základě něhož soud agentům FBI udělil povolení k prohlídce v Mar-a-Lago, vyplývá, že úřady se od Trumpa dokumenty snažily získat už v květnu 2021. V lednu letošního roku získal Národní archiv patnáct krabic s celkem 183 dokumenty; většina z nich byla označena jako tajné.

Spor o množství odevzdaných dokumentů

V červnu pak Trumpův tým odevzdal agentům FBI dalších osmatřicet dokumentů, z toho sedmnáct přísně tajných. Jeden z Trumpových právníků ovšem vládním zaměstnancům při jejich návštěvě v Mar-a-Lago výslovně zakázal nahlédnout do krabic v tamním skladu, čímž jim nedal možnost se přesvědčit, že v sídle již žádné utajované dokumenty nejsou.

Trumpova právnička Christina Bobbová posléze odeslala prohlášení, kde uvedla, že všechny požadované dokumenty byly odevzdány.

FBI později ale získala důkazy o tom, že toto prohlášení nebylo pravdivé a že „prohlídka zaměřená pouze na skladiště neodhalí všechny dokumenty, které se v sídle nacházejí“, stojí v prohlášení ministerstva spravedlnosti.

Jak ministerstvo postupovalo

Ministerstvo se poté snažilo získat záznamy z bezpečnostních kamer v Mar-a-Lago a hovořilo s několika svědky. Výsledkem tohoto vyšetřování byla domovní prohlídka sídla, kterou FBI provedla 8. srpna a získala při ní „dvakrát tolik dokumentů“, než kolik dříve odevzdal Trumpův tým.

Resort spravedlnosti zveřejnil fotografii dokumentů zabavených při prohlídce 8. srpna, na níž je vidět několik složek označených jako „přísně tajné“ nebo „tajné“.

Tyto nejnovější informace poukazují na to, že vyšetřovatelé se nezaměřují pouze na to, proč a za jakých okolností byly utajované dokumenty nelegálně uloženy v Trumpově sídle, ale také zda Trumpův tým úřady úmyslně neklamal, píše agentura AP.

Byly porušeny nějaké zákony?

Vyšetřování ministerstva spravedlnosti se týká takzvaných prezidentských záznamů, které měl Trump odevzdat Národnímu archivu po odchodu z Bílého domu. Jedná se o oficiální dokumenty, s nimiž přišel do styku Trump či jeho blízcí spolupracovníci, ale i třeba exprezidentovu e-mailovou korespondenci.

Resort prošetřuje možné porušení tří zákonů, mimo jiné toho o špionáži, který zakazuje držení informací o národní obraně, a toho o zatajování, ničení nebo falšování záznamů s úmyslem mařit vyšetřování.

Agentura Bloomberg napsala, že federální žalobci s případnými obviněními počkají až do konce listopadových voleb. Ministerstvo spravedlnosti se už dlouho řídí pravidlem, že nevznáší obvinění proti politickým kandidátům v období před volbami, které je tradičně definované jako šedesát dní před hlasováním a které letos začíná 10. září. Všeobecné volby se v USA budou konat 8. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko nechce přijmout energetické příměří vyhlášené Trumpem, řekl Zelenskyj

Je čím dál víc zřejmé, že Rusko není ochotno přistoupit na energetické příměří navržené Spojenými státy, uvedl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pokračujících ruských útocích na ukrajinskou energetiku. Dřív během dne Zelenskyj vyzval USA, aby donutily Kreml příměří dodržovat. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle agentur prohlásil, že Kyjev si nezaslouží pauzu ve válce. Ukrajina se pátým rokem brání rozsáhlé ruské invazi.
12:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovinci odmítli posílení vyšetřovacích komisí, zřejmě se vyslovili proti zrušení poplatků médiím

Slovinci v nedělním referendu těsnou většinou zamítli vládní reformní program, který tamní opozice označuje za „autoritářský“. Podle tamních médií jde o symbolickou porážku nacionalistického premiéra Janeze Janši. Informovala o tom agentura AFP. Slovinci se také podle skoro úplných výsledků nedělního poradního referenda vyslovili proti zrušení poplatků za veřejnoprávní vysílání.
05:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ministři zahraničí EU schválili dosud největší rozšíření sankcí vůči ruským subjektům

Ministři zahraničí Evropské unie schválili dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu zaměřeného proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Na síti X to oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Na seznam podle ní přibylo téměř 1600 subjektů a osob, přičemž postihy cílí na ruský vojensko-průmyslový komplex.
10:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na sítích se zmenšila nenávist po ukrajinských útocích na ruský Yandex, řekl Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že po nedávných útocích na datová centra největší ruské technologické společnosti Yandex bylo na ukrajinských sociálních sítích aktivních méně botů šířících provokace a nenávist.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
11:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Memy jsou zbraní v informační válce, říká expert

Memy zesměšňující ukrajinského prezidenta, které šíří proruské účty, jsou součástí „memetické války“ zaměřené na ovlivňování přesvědčení lidí, uvedl pro Polskou tiskovou agenturu (PAP) výzkumník dezinformací.
před 4 hhodinami

Rusko může přistoupit k závažnějším operacím, varuje šéf BIS

Rusko by v příštích měsících mohlo v Česku či jiné demokratické zemi přistoupit k rizikovějším a závažnějším operacím, uvedl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Mohlo by dle něj například provést sabotážní útoky na objekty, které pomáhají Ukrajině, zaútočit dronem či raketou na sklad zbraní určených pro Kyjev nebo uskutečnit omezenou vojenskou akci vůči některé členské zemi NATO. Zopakoval, že Rusko je pro tuzemsko největší zahraniční bezpečnostní hrozbou a dlouho bude.
před 4 hhodinami

V Africkém rohu to vře. Etiopie a Eritrea mluví o invazi a válce

Napětí v oblasti Afrického rohu prudce stoupá. Etiopie obvinila sousední Eritreu z invaze a podpory povstalců v nepokojném Tigraji. Asmara to odmítá a naopak osočila Addis Abebu z vyhlášení války a z plánovaného vpádu do země s cílem osadit přístav Assab u Rudého moře. Experti varují, že opětovné rozpoutání bojů na severu Etiopie a její svár se sousedními státy včetně Egypta a Súdánu může přerůst v rozsáhlý regionální konflikt.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.