Ruská salámová taktika. Na dobytých územích postupně odkrajuje ukrajinskou suverenitu

Referendum o připojení dobytých území ruská administrativa teprve chystá, už nyní v nich ale postupně omezuje ukrajinskou suverenitu. Obyvatele oblastí na východě a jihu země nutí k přijetí ruských pasů a platbám v rublech. Ukrajinci přijíždějící zpět do Záporožské oblasti nově musí zažádat okupační správu o dočasný azyl.

Vedoucí okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj podepsal příkaz, podle kterého musí všichni ukrajinští občané přijíždějící do Ruskem kontrolované zóny žádat úřady o dočasný azyl. 

Vyhláška tak navzdory mezinárodnímu právu klasifikuje všechny Ukrajince vstupující do oblasti jako uprchlíky. Samotnou Záporožskou oblast de facto definuje jako samostatnou entitu oddělenou od Ukrajiny. 

Ruské úřady mohou navíc podle Institutu pro studium války (ISW) využít status uprchlíka k větší kontrole Ukrajinců, kteří by se rozhodli vrátit zpět do svých domovů. Jde tak o další rozhodnutí, kterým Rusko omezuje ukrajinskou suverenitu na dobytých územích.

Pas a deset tisíc rublů

Nejde ale zdaleka o první krok na cestě k plánovanému připojení dobytých regionů k Rusku. Již v červenci začaly okupační síly vydávat obyvatelům Záporožské oblasti ruské pasy. Ukrajinské ministerstvo zahraničí tehdy označilo plán jako „hrubé porušení ukrajinské suverenity, územní celistvosti a principů mezinárodního humanitárního práva,“ a také jako porušení „závazků Ruské federace jako okupační mocnosti“.

Podle webu Ukrainska Pravda ale okupační správa neslavila velký úspěch. Do začátku srpna o pas zažádalo jen jedno procento z přibližně milionu obyvatel obsazené části Chersonské a Záporožské oblasti, a to i navzdory tomu, že k pasu měli obdržet také odměnu deset tisíc rublů (podle oficiálního kurzu asi čtyři tisíce korun, kurz ale kvůli ruským vládním opatřením zřejmě neodpovídá reálné ceně měny).

Úřady proto zvýšily tlak na obyvatelstvo a například ve městě Melitopol a jeho okolí vyhlásily od začátku září nutnost výměny ukrajinských poznávacích značek za dočasnou náhradu. Vydání těchto značek je ale podmíněno právě držením ruského pasu. Ten budou Ukrajinci potřebovat také v případě podpisu některých smluv.

Rubl oficiální měnou

Úmysl zavést ruský rubl jako oficiální měnu okupovaných území oznámily úřady již koncem dubna a stejně jako v předchozím případě byl Ukrajinou označen za „porušení mezinárodního práva“ a „akt anexe“. Mnoho úspěchů ale podle zdrojů ukrajinské armády neměli Rusové ani zde, a hlavním platidlem i nadále zůstává hřivna.

Okupační správa proto na jihu Ukrajiny rozesílá falešná vyúčtování za veřejné služby a požaduje platby v rublech. Tamní obyvatelé ale rozesílky ve velkém ignorují, a Rusové se proto uchylují k výhružkám. V Chersonu tak například uspořádala správa schůzku s vedoucími bytových družstev a pohrozila jim „preventivními opatřeními“, pokud obyvatelé nebudou platit v rublech.

Podle zdrojů ukrajinských speciálních složek ale tato setkání nepřináší žádné výsledky. Navzdory snaze okupantů lidé stále platí převážně v hřivnách a zejména v soukromém sektoru většina společností platby v rublech odmítá. 

Odkládané referendum

I navzdory chaotické a nestabilní situaci v kontrolovaných regionech má Rusko stále v plánu zinscenovat referenda, kterými by dobyté části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti připojilo ke svému území.

Podle původního plánu ruského ministerstva obrany se měla referenda konat na jaře, později byla odložena na září tohoto roku. Plán ale počítal s tím, že tou dobou bude již Doněcká oblast plně pod kontrolou Ruska, to se ale nestalo. Aktuálně má v držení jen kolem šedesáti procent území a postup se tam prakticky zastavil.

Podle webu Meduza je tak nyní jednou z možností, které Kreml zvažuje, vyhlášení referenda pouze na dobyté části. Zbytek by pak byl po obsazení připojen automaticky. Zdráhá se totiž referendum znovu odkládat, a to i vzhledem k tomu, že okupační úřady již začaly s přípravami. Druhou možností je pak odložení referenda až do zimy, což by mělo dát ruské armádě dostatek času na to, aby oblast zcela ovládla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 6 mminutami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 16 mminutami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 20 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů.
10:15Aktualizovánopřed 36 mminutami

Američané staví „přísně tajný“ projekt pod Bílým domem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump nařídil vybudování utajeného podzemního zařízení pod východním křídlem Bílého domu, které nechal loni v říjnu zdemolovat, aby ustoupilo plánům na výstavbu nového rozlehlého tanečního sálu, píše server CNN s odvoláním na své zdroje. Bílý dům informaci nepotvrdil.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Kyjev narušil dodávky elektřiny a vody

Ruský dronový a raketový útok na Kyjev způsobil výpadky elektřiny a narušil dodávky vody, úderům čelily i další regiony, například v Kyjevské oblasti zahynul nejméně jeden člověk, informovala agentura Reuters. Ukrajina potřebuje naléhavou energetickou pomoc a protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
09:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami
Načítání...