Strana války, strana míru a strana ticha. Kremlologové analyzují rozložení sil v Moskvě

Názory vlivných lidí v Moskvě na válku proti Ukrajině se značně liší, píše na webu Meduza ruský nezávislý novinář s kontakty v Kremlu Andrej Percev. Zástupci silových struktur i někteří další chtějí boje stupňovat a doufají v zisk co největší části Ukrajiny. Představitelé bank či technologických podniků píší opatrné články o škodlivosti sankcí a přejí si příměří. Třetí skupina, k níž patří tak vysoce postavení muži jako premiér či moskevský starosta, je zticha a čeká, jak se situace vyvine. Do „strany ticha“ překvapivě patří i ministr obrany, dodává politolog Mark Galeotti.

Hlavními tvářemi „strany míru“ jsou podle Percevových zdrojů šéf VTB Banky Andrej Kostin, šéf technologického holdingu Rostec Sergej Čemezov či šéf Sberbanky German Gref. Řadí k nim i bratry Michaila a Jurije Kovalčukovy, kteří patří k nejbližším Putinovým přátelům, o Jurijovi se hovoří jako o jeho bankéři.

Všichni jsou vzhledem ke svému podnikání v bankovnictví a technologicky pokročilé výrobě těžce postiženi sankcemi a odstřižením Ruska od globalizované světové ekonomiky. Přáli by si co nejrychlejší konec války a nalezení alespoň nějaké základní styčné plochy se Západem.

A opatrně to ventilují i na veřejnosti. Například Čemezov si v článku o domácích náhražkách dovozu stěžuje, že „nahrazení všeho je nesmyslné, ekonomicky nepraktické a jednoduše nemožné. (…) Izolace včetně technologické a snaha dělat si všechno sám je cestou nikam. (…) Zrada Západu není důvodem zavřít okna i dveře.“

Kostin si zase veřejně posteskl, že sankce jsou trvalé a globalizace v Rusku nadobro skončila. Zdůraznil přitom, že právě globalizace přinesla zemi značné ekonomické výhody včetně moderního bankovního sektoru postaveného na amerických a evropských nástrojích.

Percev upozorňuje, že tito lidé netvoří žádnou organizovanou skupinu. Nepouštějí se ani do otevřené kritiky, jejich stesky na ekonomicky orientovaném webu vnímaném jen úzkou vrstvou ruské společnosti jsou maximum. A jak dodává ukrajinský analytik Ivan Jakovina, nenabízejí veřejně ani žádné návrhy dalšího postupu.

„Strana války“

Opačný přístup mají jestřábi. Bývalý prezident a v současnosti trochu odklizený místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv, který radikálně opustil svou někdejší pózu instagramového liberála, na sociálních sítích vyhrožuje Západu jaderným útokem a zpochybňuje budoucnost jakékoliv ukrajinské státnosti.

Vlivný zástupce šéfa prezidentské administrativy Sergej Kirijenko hovoří o nutnosti boje proti ukrajinskému nacismu, což je letitá mantra té tvrdší strany ruské propagandy. A šéf bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev prohlásil, že Rusko ve válce nikam nespěchá.

Podle Percevových zdrojů patří ke „straně války“ také ostrými výroky proslulý předseda Státní Dumy Vjačeslav Volodin, šéf hlavní režimní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak nebo vedení bezpečnostních složek včetně tajných služeb. 

Ani jestřábi nejsou ve své snaze o tlak na prodloužení bojů nijak organizováni. Percev upozorňuje, že mezi leckterými z nich panují značné neshody a osobní nepřátelství, zmiňuje například Volodina s Kirijenkem. 

Mají však velkou výhodu: informační vliv na Putina. Kirijenko, kterému šéf pro teď svěřil péči o Donbas, přináší zprávy o stavu okupovaných území, lidé z tajných služeb zase zprávy z fronty. 

„Strana ticha“

Překvapivě tiší jsou podle Galeottiho, jenž doplňuje Percevovu analýzu, ministr obrany Sergej Šojgu i další armádní činitelé. Na veřejnosti se objevují málo, válku ani její perspektivy téměř nekomentují.

Nejvíc ohlušující ticho ale zní z čela vlády. Premiér Michail Mišustin, který si svůj veřejný obraz pečlivě pěstoval, se nyní spíš schovává, a když už něco komentuje, drží se striktně vládních ekonomických rozhodnutí, upozorňuje Percev. Jeho zdroje mu tvrdí, že dokonce odmítá nabídky pomoci PR specialistů z prezidentské kanceláře.

Podobně opatrný je moskevský starosta Sergej Sobjanin, který má díky práci na „humanizaci“ hlavního města po divokém působení svého předchůdce Sergeje Lužkova pověst schopného manažera. Na začátku června se Sobjanin sice vydal do okupovaného Luhansku pohovořit tam o možnostech poválečné obnovy, Percevovy zdroje ale tvrdí, že tam jel proti své vůli až na nátlak od samotného Putina.

Šéf zatím jednoznačně stojí na „straně války“, domnívají se Percev i Galeotti. „Do války a připojování území je nadšený. (…) Získat Donbas je pro prezidenta důležité, i kdyby to mělo trvat měsíce. Pak lze jednat o zastavení postupu vojsk,“ řekl Percevovi jeho zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 22 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen.
před 24 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 4 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 5 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...