Strana války, strana míru a strana ticha. Kremlologové analyzují rozložení sil v Moskvě

Názory vlivných lidí v Moskvě na válku proti Ukrajině se značně liší, píše na webu Meduza ruský nezávislý novinář s kontakty v Kremlu Andrej Percev. Zástupci silových struktur i někteří další chtějí boje stupňovat a doufají v zisk co největší části Ukrajiny. Představitelé bank či technologických podniků píší opatrné články o škodlivosti sankcí a přejí si příměří. Třetí skupina, k níž patří tak vysoce postavení muži jako premiér či moskevský starosta, je zticha a čeká, jak se situace vyvine. Do „strany ticha“ překvapivě patří i ministr obrany, dodává politolog Mark Galeotti.

Hlavními tvářemi „strany míru“ jsou podle Percevových zdrojů šéf VTB Banky Andrej Kostin, šéf technologického holdingu Rostec Sergej Čemezov či šéf Sberbanky German Gref. Řadí k nim i bratry Michaila a Jurije Kovalčukovy, kteří patří k nejbližším Putinovým přátelům, o Jurijovi se hovoří jako o jeho bankéři.

Všichni jsou vzhledem ke svému podnikání v bankovnictví a technologicky pokročilé výrobě těžce postiženi sankcemi a odstřižením Ruska od globalizované světové ekonomiky. Přáli by si co nejrychlejší konec války a nalezení alespoň nějaké základní styčné plochy se Západem.

A opatrně to ventilují i na veřejnosti. Například Čemezov si v článku o domácích náhražkách dovozu stěžuje, že „nahrazení všeho je nesmyslné, ekonomicky nepraktické a jednoduše nemožné. (…) Izolace včetně technologické a snaha dělat si všechno sám je cestou nikam. (…) Zrada Západu není důvodem zavřít okna i dveře.“

Kostin si zase veřejně posteskl, že sankce jsou trvalé a globalizace v Rusku nadobro skončila. Zdůraznil přitom, že právě globalizace přinesla zemi značné ekonomické výhody včetně moderního bankovního sektoru postaveného na amerických a evropských nástrojích.

Percev upozorňuje, že tito lidé netvoří žádnou organizovanou skupinu. Nepouštějí se ani do otevřené kritiky, jejich stesky na ekonomicky orientovaném webu vnímaném jen úzkou vrstvou ruské společnosti jsou maximum. A jak dodává ukrajinský analytik Ivan Jakovina, nenabízejí veřejně ani žádné návrhy dalšího postupu.

„Strana války“

Opačný přístup mají jestřábi. Bývalý prezident a v současnosti trochu odklizený místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv, který radikálně opustil svou někdejší pózu instagramového liberála, na sociálních sítích vyhrožuje Západu jaderným útokem a zpochybňuje budoucnost jakékoliv ukrajinské státnosti.

Vlivný zástupce šéfa prezidentské administrativy Sergej Kirijenko hovoří o nutnosti boje proti ukrajinskému nacismu, což je letitá mantra té tvrdší strany ruské propagandy. A šéf bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev prohlásil, že Rusko ve válce nikam nespěchá.

Podle Percevových zdrojů patří ke „straně války“ také ostrými výroky proslulý předseda Státní Dumy Vjačeslav Volodin, šéf hlavní režimní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak nebo vedení bezpečnostních složek včetně tajných služeb. 

Ani jestřábi nejsou ve své snaze o tlak na prodloužení bojů nijak organizováni. Percev upozorňuje, že mezi leckterými z nich panují značné neshody a osobní nepřátelství, zmiňuje například Volodina s Kirijenkem. 

Mají však velkou výhodu: informační vliv na Putina. Kirijenko, kterému šéf pro teď svěřil péči o Donbas, přináší zprávy o stavu okupovaných území, lidé z tajných služeb zase zprávy z fronty. 

„Strana ticha“

Překvapivě tiší jsou podle Galeottiho, jenž doplňuje Percevovu analýzu, ministr obrany Sergej Šojgu i další armádní činitelé. Na veřejnosti se objevují málo, válku ani její perspektivy téměř nekomentují.

Nejvíc ohlušující ticho ale zní z čela vlády. Premiér Michail Mišustin, který si svůj veřejný obraz pečlivě pěstoval, se nyní spíš schovává, a když už něco komentuje, drží se striktně vládních ekonomických rozhodnutí, upozorňuje Percev. Jeho zdroje mu tvrdí, že dokonce odmítá nabídky pomoci PR specialistů z prezidentské kanceláře.

Podobně opatrný je moskevský starosta Sergej Sobjanin, který má díky práci na „humanizaci“ hlavního města po divokém působení svého předchůdce Sergeje Lužkova pověst schopného manažera. Na začátku června se Sobjanin sice vydal do okupovaného Luhansku pohovořit tam o možnostech poválečné obnovy, Percevovy zdroje ale tvrdí, že tam jel proti své vůli až na nátlak od samotného Putina.

Šéf zatím jednoznačně stojí na „straně války“, domnívají se Percev i Galeotti. „Do války a připojování území je nadšený. (…) Získat Donbas je pro prezidenta důležité, i kdyby to mělo trvat měsíce. Pak lze jednat o zastavení postupu vojsk,“ řekl Percevovi jeho zdroj.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 12 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 22 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 24 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 43 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...