Evropská komise chce jasné označování politických reklam na internetu

Politické strany či další subjekty v Evropské unii by už v budoucnu neměly mít možnost ovlivňovat voliče na internetu pomocí skryté politické reklamy. Evropská komise zveřejnila návrh pravidel, která zavádějí povinné označování politické reklamy, jež bude muset obsahovat údaje o svém zadavateli či ceně. Kdo povinnost nesplní, tomu bude hrozit pokuta. Pokud plán unijní exekutivy podpoří členské státy a Evropský parlament, lidé rovněž dostanou možnost odmítnout konkrétně cílenou reklamu.

Věra Jourová
Zdroj: Reuters Autor: YVES HERMAN

Brusel dlouhodobě kritizuje manipulaci na sociálních sítích, kde se politické subjekty zvláště před volbami mnohdy snaží ovlivňovat voliče ve svůj prospěch skrytou reklamou. „Volby nesmí být soutěží kamufláže a netransparentních metod. Nové technologie by měly být nástroji pro emancipaci, ne pro manipulaci,“ řekla místopředsedkyně Komise Věra Jourová, která návrhy motivované snahou o posilování demokratických principů v EU připravila.

Povinné označování se bude týkat reklam zadávaných politickými subjekty nebo v jejich zájmu, stejně jako reklam o konkrétním společenském tématu, jejichž cílem je ovlivnit chování voličů. Tyto placené příspěvky budou muset obsahovat jasně viditelný údaj o tom, kdo je zadal. Snadno dohledatelné by pak měly být informace o ceně, zdroji financování či volbách, kvůli kterým reklama vznikla.

Nová pravidla se dotknou i takzvaného targetingu, tedy inzerce pomocí technologií přesně zacílené na úzké skupiny obyvatel. V EU má být zcela zakázáno využívat pro tyto účely nejcitlivější osobní údaje, jako je rasový původ, náboženské přesvědčení či sexuální orientace. U cílených reklam bude kromě toho muset být patrné, na základě jakých údajů se zobrazují konkrétnímu člověku. Ten pak bude mít snadnou možnost jejich sledování odmítnout.

Unie usiluje o konečné schválení pravidel do roku 2023

Nové povinnosti se budou vztahovat na politické strany, reklamní společnosti i internetové platformy, na nichž budou inzeráty publikovány. Kontrolu dodržování pravidel budou mít na starosti úřady členských zemí. V případě jejich porušení mají podle Komise sáhnout k „efektivním, přiměřeným a odrazujícím pokutám“.

Velkým americkým firmám, jako je Meta (dříve Facebook) či Google může v krajním případě hrozit pokuta ve výši až čtyř procent jejich celosvětového obratu. Právě tyto společnosti, které mají z politických reklam příjmy ve výši stovek milionů dolarů ročně, již na základě dřívějších dohod s Komisí dobrovolně zavedly některá omezení týkající se politické inzerce.

Jourová v rámci čtvrtečního balíčku představila také návrhy týkající se úprav fungování celoevropských politických stran a volebního práva obyvatel pobývajících mimo zemi, jejímiž jsou občany. Tito lidé, kterých je v Unii přes třináct milionů, mají právo v zahraničí volit do evropských a obecních voleb. Na základě navržené právní úpravy je budou muset místní úřady informovat o volebních právech. Úřady v jejich původní zemi je zase nebudou vyřazovat ze seznamu voličů pro případ, že by chtěli volit tam.

Aktualizace nařízení o stranách má zase podle Komise mimo jiné zprůhlednit finanční dary, které strany dostávají. Jeho cílem je také zjednodušit interakci celoevropských stran s jejich členskými stranami z jednotlivých zemí či odbourat přebytečnou administrativní zátěž.

O návrzích Komise budou v příštím roce, tedy zřejmě také za českého předsednictví EU, jednat členské státy a europoslanci. Unijní exekutiva usiluje o konečné schválení pravidel do roku 2023, aby se jimi řídila kampaň před evropskými volbami v roce následujícím.