Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu, varuje vysoký představitel Schmidt

Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a návrat ke konfliktu. Podle britského listu The Guardian na to upozorňuje ve své zprávě pro OSN vysoký mezinárodní představitel pro tuto bývalou jugoslávskou republiku Christian Schmidt.

Bývalý německý ministr zemědělství, který do úřadu vysokého představitele pro Bosnu nastoupil v srpnu, varuje před naplněním záměru bosenských Srbů vytvořit vlastní armádu. To by podle něj znamenalo rozdělení ozbrojených sil země na dvě samostatné části a do Bosny by bylo nutné poslat více mezinárodních mírových jednotek, aby se zabránilo nové válce.

V současnosti na zachování míru v Bosně dohlíží sedmisetčlenný kontingent evropské vojenské mise EUFOR. Kromě toho si v Sarajevu udržuje formální základnu NATO. Mandáty obou na příští rok má tento týden schvalovat Rada bezpečnosti OSN, Rusko ale pohrozilo, že zablokuje příslušnou rezoluci, pokud z ní nebudou vypuštěny veškeré odkazy na vysokého představitele. 

To by ovšem oslabilo Schmidtovu autoritu jako mezinárodního dohlížitele na respektování Daytonské mírové dohody podepsané v roce 1995. Díky ní byly ukončeny válečné konflikty, které v první polovině devadesátých let provázely rozpad bývalé Jugoslávie.

Administrativní členění současné Bosny a Hercegoviny
Zdroj: Wikimedia/User:PANONIAN / Public domain

Odtržení bez vyhlášení

Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik hrozí stažením z celostátních institucí, a to včetně ozbrojených sil, přičemž by byla obnovena bosenskosrbská armáda. V polovině října Dodik řekl, že přinutí bosenskou armádu, aby se stáhla z Republiky srbské (RS) obklíčením jejích kasáren. Pro případ, že by se Západ pokusil vojensky zasáhnout, se odvolal na „přátele“, kteří „srbské věci“ slíbili podporu. Očividně tím mínil Srbsko a Rusko.

„To se rovná odtržení, bez oficiálního prohlášení,“ citoval The Guardian ze Schmidtovy zprávy doručené minulý týden v pátek generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi. Dodikovy činy podle vysokého představitele „ohrožují nejen mír a stabilitu země a regionu, ale mohou vést ke zrušení samotné Daytonské mírové dohody, pokud na ně mezinárodní společenství nebude reagovat“.

Bosnu a Hercegovinu na základě dohody tvoří Republika srbská a bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 24 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 53 mminutami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 1 hhodinou

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 1 hhodinou
Načítání...