Čeští horolezci uvázlí v Pákistánu zahájili sestup. Jejich záchrana bude pokračovat ve středu

Záchrana dvou českých horolezců a jejich pákistánského kolegy bude v Pákistánu pokračovat ve středu. Nestačili včas před setměním sestoupit na místo, odkud by je mohl vyzvednout vrtulník. Uvedl to pákistánský novinář, který situaci sleduje na místě. Trojice před čtyřmi dny uvázla v nadmořské výšce asi 6900 metrů při sestupu z hory Rakapoši.

Pohoří Karákóram (ilustrační foto)
Zdroj: ČTK/Eye Ubiquitous/Hutchison

Horolezce zatím vrtulník nemohl vyzvednout kvůli příliš velké výšce a hlavně nevhodnému terénu pro přistání. V úterý jim alespoň dopravil lana, vodu, potraviny a léky a trojice zahájila sestup. Záchranáři doufali, že se horolezci stihnou dostat do 16:00 místního času (13:00 SELČ) na místo ve výšce 6000 metrů, kde je budou schopni vyzvednout pomocí vrtulníku. Podle některých zdrojů je toto místo ve výšce 5800 metrů.

Podle uznávaného portálu ExplorersWeb, který se věnuje různým obtížným aktivitám včetně horolezectví, je toto místo ve výšce 5800 metrů. Horský průvodce Karim Šáh Nizari uvedl, že cílem je dosáhnout malé rovnější oblasti v této výšce na hřebeni. Menší nadmořská výška podle něj umožní přistání helikoptéry nebo vyzvednutí na laně.

Novinář Vadží Haidir, který je na základně, odkud odlétají vrtulníky směrem k Rakapoši, ve zprávě zaslané agentuře ČTK po 15:00 SELČ napsal, že skupina je ve výšce asi 6200 metrů a sestupuje pomalu. Dostala nicméně dostatečné vybavení pro přežití – nový stan, jídlo, oblečení a komunikační zařízení. „Doufejme, že se do zítřka (do středy) dostanou pod 6000,“ dodal Haidir.

Zasněžené a zledovatělé svahy se sklonem 60 stupňů

Nejnáročnější úsek sestupu podle průvodce Nizariho dvojici čeká právě mezi 6200 a 5800 metry nadmořské výšky. „Zde budou muset zdolat 400 metrů výškového rozdílu na zasněžených a zledovatělých svazích se sklonem 60 stupňů. A neví se, zda v této oblasti cestou nahoru upevnili lana,“ uvedl.

Už dopoledne zprávy na Twitteru uváděly, že sestup pokračuje o něco pomaleji a před polednem SELČ se Češi Jakub Vlček a Petr Macek a Pákistánec Vadžídulláh Nagrí pohybovali ve výšce kolem 6500 nebo 6300 metrů.

Horolezci úspěšně zdolali 7788 metrů vysoký, velmi těžko dostupný vrchol Rakapoši v pátek, poté začali sestupovat do tábora. Večer ale poslali SMS zprávu svým blízkým, že se dostali do obtíží. Díky satelitním telefonům byli i nadále v kontaktu s rodinami a s úřady. V minulých dnech pátraly po horolezcích vrtulníky a v pondělí se jim podařilo skupinu lokalizovat. 

Diplomat: Horolezci musejí sestoupit do šesti tisíc metrů

Podle zástupce velvyslance v Islámábádu Antonína Hradilka sice pro horolezce vyrazila odlehčená helikoptéra bez dveří, ani ta je ale není schopná vyzvednout, neboť se v dané výšce nemůže zastavit na místě.

Diplomat uvedl, že horolezci se musí sami pokusit sestoupit do výšky šest tisíc metrů a že jim naproti na pomoc má vyrazit tým v čele s horolezcem Alím Sadparou, což je syn slavného pákistánského horolezce Muhammada Alího Sadpary, který letos v únoru zahynul při pokusu o zimní výstup na K2. Původně byl členem skupiny stoupající na K2 i Sadparův syn, výstup ale ve vrcholové pasáži vzdal kvůli problémům s kyslíkovým přístrojem.

Jeden z Čechů má omrzliny, druhý horskou nemoc 

Pákistánský list Dawn v pondělí napsal, že zatímco Pákistánec Nagrí je v dobré kondici, jeden z českých horolezců má omrzliny a druhý trpí akutní horskou nemocí, kterou způsobuje nedostatek kyslíku ve vysoké nadmořské výšce. V místě, kde výprava tábořila, bylo přibližně minus třicet stupňů Celsia.

Rakapoši je 27. nejvyšší hora na světě, leží v pohoří Karákóram. Místní ji také nazývají Dumani, matka mraků. Mezi horolezci je považována za jeden z nejhůře zdolatelných vrcholů, ze základního tábora na vrchol je potřeba překonat převýšení pět tisíc metrů. Poprvé horu zlezli Britové Mike Banks a Tom Patey v roce 1958.

Podle ministra turismu regionální vlády Rádži Násira Aliho Chána šli Češi na výstup bez vládního povolení, což označil za neetické.