Řada Afghánců se kvůli rychlému převzetí moci islamistickým hnutím Taliban obává o život a snaží se ze země dostat jakýmkoli způsobem. Krize podle řeckého ministra pro ochranu občanů Michalise Chrisochoidise vytvořila nové „možnosti přílivu migrantů“ do Evropy.
„Nemůžeme pasivně čekat na možný dopad,“ uvedl v pátek při návštěvě hraniční oblasti u řeky Evros, která tvoří přírodní hranici mezi Řeckem a Tureckem. „Naše hranice zůstanou neporušitelné,“ dodal.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při pátečním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem uvedl, že prudký nárůst počtu afghánských migrantů by znamenal „vážný problém pro všechny“. Domnívá se, že Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně.
Kdo „otevřel dveře“
Během migrační krize v roce 2015 přišel z Blízkého východu kvůli válce a chudobě do Evropské unie přes Turecko více než milion běženců. Z těch, kteří během migrační krize dorazili do Řecka, jich mnoho putovalo dále na sever po celé Evropě, ale asi 60 tisíc jich v zemi zůstalo. Atény nyní tvrdí, že Afghánce, kteří se do země dostanou nelegální cestou, mohou vracet zpět.
V loňském roce Atény dočasně zablokovaly nové žádosti o azyl poté, co Erdogan prohlásil, že Turecko „otevřelo dveře“ migrantům k cestě do EU. Řecko dlouhodobě tvrdí, že Turecko neplní dohodu s Evropskou unií, ve které se zavázalo zadržovat utečence na svém území. Turecko má na svém území až čtyři miliony migrantů, z nichž několik stovek tisíc pochází z Afghánistánu.
Podle agentury AFP turecké úřady zřejmě urychlily stavbu zdi na hranici s Íránem a posílily tam hlídky. Migrantům se však daří překážky překonávat.