Irští přepravci se plaví rovnou do Cherbourgu. Vyhýbají se tak zdlouhavým celním procedurám v Anglii

3 minuty
Brexit přístavu Cherbourg prospěl
Zdroj: ČT24

Ani půl roku od brexitu neproudí zboží mezi Velkou Británií a Evropskou unií hladce. Na nutnosti potíže vyřešit se v Londýně shodla i německá kancléřka s britským premiérem. Některým městům přitom komplikace v obchodní výměně pomohly. Vzrostl třeba význam donedávna opomíjeného francouzského přístavu Cherbourg.

Brexit postavil Cherbourg na nohy, stal se oblíbenou destinací hlavně pro irské přepravce, kteří se chtějí vyhnout zdlouhavým celním procedurám v Anglii. A míří proto do dosud málo využívaného přístavu v Normandii.

„Přeprava kamionů se od začátku roku zvýšila trojnásobně, nárůst začal v lednu a únoru, ale podle květnových čísel se tento objem nemění,“ konstatuje ředitel přístavu v Cherbourgu Yannick Millet.

Na první pohled to příliš smyslu nedává. V minulosti volili Irové trasu přes Anglii, nalodili se v Doveru a dorazili do Calais. Vše trvalo kolem jedenácti hodin. Teď si cestu o šest hodin prodlužují tím, že se plaví rovnou do Cherbourgu. Tvrdí, že se jim to vyplatí.

Irové se teď plaví rovnou do Cherbourgu
Zdroj: ČT24

„V Anglii je příliš potíží kvůli clům. Když bylo dříve všechno jednodušší, cesta byla rychlejší, ale dnes je to katastrofa,“ vysvětlují řidiči kamionů.

Celní byrokracie v Anglii spojená s brexitem tak pomáhá přístavu vzkvétat. Za měsíc tu odbaví přibližně deset tisíc lodí. V reakci na zvýšený zájem z irské strany dokonce najímají nové pracovní síly.

V protikladu s obchodní výměnou je ale výrazně složitější osobní přeprava od Calais až po pobřeží Bretaně. K brexitu se připojily důsledky epidemie koronaviru a jedním z přístavů, kde to poznali téměř okamžitě, je právě Cherbourg. „V přepravě osob jsou následky citelné. Linka Brittany Ferry, která měla být v provozu od června, bude otevřena až na konci měsíce, takže spojení s Anglií prakticky neexistuje,“ potvrzuje Millet.

Situace se může změnit až se zlepšením epidemické situace. Při dopravě zboží zatím volí přepravci delší trasu před celními komplikacemi, kvůli kterým by museli řidiči čekat v přístavech víc než několik hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 1 hhodinou

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 2 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 4 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 6 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 7 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 8 hhodinami
Načítání...