Čína uvolňuje politiku dvou dětí, páry mohou počít tři. Vláda chce zvýšit klesající porodnost

Nahrávám video

Čínské páry budou moci nově počít tři děti. Peking mění dosavadní politiku dvou dětí kvůli pokračujícímu poklesu porodnosti, který odhalilo sčítání lidu. Porodnosti nepomohlo ani uvolnění dlouholeté politiky jednoho dítěte v roce 2016.

Změnu v politice vůči porodnosti oznámila čínská agentura Xinhua poté, co ji schválilo politbyro komunistické strany. „Abychom nadále optimalizovali politiku porodnosti, jeden sezdaný pár bude moci mít tři děti,“ oznámila agentura s tím, že spolu se změnou politiky Peking chystá další podpůrné kroky, které mají zlepšit situaci ve stárnoucí zemi. 

Mezi opatřeními by mělo být snížení nákladů na vzdělání dětí, podpora bydlení pro rodiny, ochrana zájmů pracujících žen či snaha skoncovat s přemrštěnými nároky na věno. Podle expertů odrazuje většinu čínských párů od rodičovství právě finanční náročnost výchovy dětí.

„Lidi neodrazuje politika dvou dětí, ale neuvěřitelně vysoké náklady spojené s výchovou dítěte v současné Číně. Bydlení, mimoškolní aktivity, jídlo, výlety, rychle se to nasčítá,“ řekl agentuře Reuters sociolog Li I-fei z New York University v Šanghaji.

Peking reaguje na poznatky ze sčítání lidu, které na začátku května odhalilo, že čínská populace roste nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v roce 1979. Za poslední dekádu narostla o 5,38 procenta na 1,41 miliardy lidí. Růst zaostal za vládním cílem z roku 2016, podle nějž mělo být v Číně do roku 2020 na 1,42 miliardy lidí.

Růst populace v Číně v procentech k celkové populaci (1961–2019)
Zdroj: Světová banka

Na tři děti ani pomyšlení

Porodnosti nepomohlo ani uvolnění politiky jednoho dítěte v roce 2016. „Mít dítě je pro ženy v mém věku obrovská rána pro rozvoj kariéry. Vychovávání dítěte v Šanghaji je navíc strašně drahé. Po porodu se také můžete rozloučit se svobodou,“ cituje agentura Reuters šestadvacetiletou Annie Čang.

V reakci na změnu politiky na tři děti cituje Reuters uživatele čínské sociální sítě Weibo: „Jsem ochotna mít tři děti, když mi dáte pět milionů juanů (zhruba 16,5 milionu korun).“ Agentura Xinhua na tuto platformu umístila anketu, kde se ptala Číňanů na názor na změnu. Z jedenatřiceti tisíc odpovědí uvedlo 29 tisíc lidí, že na třetí dítě „nemají ani pomyšlení“. Agentura anketu následně stáhla.

Párům, které dosud nedodržovaly vládní omezení počtu dětí, hrozily vysoké finanční pokuty, postihy v práci, či dokonce propuštění. Od posledního jmenovaného způsobu trestu úřady v minulém roce upustily a rovněž snížily peněžní tresty. Čínský státní deník Global Times nicméně loni informoval o páru z provincie Kuang-tung, který za početí třetího potomka zaplatil pokutu 320 tisíc juanů (přes milion korun).

Ekonomové varují před stárnoucí populací

Ning Ťi-če z čínského statistického úřadu k výsledkům sčítání řekl, že loni se v Číně narodilo dvanáct milionů dětí, což je výrazný pokles ve srovnání s rokem 2016, kdy to bylo osmnáct milionů.

Podle Ninga je nízká míra porodnosti přirozeným důsledkem sociálního a hospodářského rozvoje země a je v souladu s trendem ve vyspělých zemích. V Číně v roce 2020 připadalo na jednu ženu 1,3 dítěte, což je podobný údaj, jako registrují populačně stárnoucí země jako Japonsko či Itálie.

Ekonomové varují, že v rychle stárnoucích rozvíjejících se zemích v Asii, jako je Čína či Thajsko, by mohla populace výrazně zestárnout rychleji, než tyto státy dostatečně zbohatnou. Předpokládat lze snižování počtu obyvatel v produktivním věku, větší tlak na zdravotní a sociální péči a s tím spojené negativní dopady na ekonomický růst země.

Organizace spojených národů odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 40 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 54 mminutami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 2 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 3 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 6 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 8 hhodinami
Načítání...