Rusko označilo za nežádoucí Prague Civil Society Centre. Na jeho vzniku se podílel Člověk v tísni

Ruská generální prokuratura označila Prague Civil Society Centre (Centrum pro občanskou společnost) sídlící v Praze za „nežádoucí organizaci“ představující „ohrožení základů ústavního zřízení a bezpečnosti“ Ruska. Na svém webu to oznámil list Kommersant.

Centrum se stalo třicátou „nežádoucí organizací“ v Rusku. Na jeho vzniku se podílela česká humanitární organizace Člověk v tísni, kterou Rusko zařadilo na seznam nežádoucích loni.

Centrum uvedlo, že ruská vláda rozhodla na základě zákona, který pozorovatelé v oblasti lidských práv označili za nepatřičný a za nástroj k umlčení aktivistů.

Zákon podle centra cílí na ruské občany, kteří bojují proti korupci, prosazují vládu práva nebo podporují nejzranitelnější části společnosti. Jeho cílem je umlčet nezávislé novináře, blogery a další lidi, kteří dohlížejí na jednání mocných, míní centrum.

„Věříme, že odvážná a kreativní občanská společnost činí každou zemi lepším místem pro její občany. Zůstáváme oddáni podpoře občanských společností ve východní Evropě a střední Asii,“ poznamenalo centrum na svém webu.

Člověk v tísni: Rusko pokračuje v umlčování nepohodlných organizací

„Popravdě nás to nepřekvapuje. Ruská federace jen pokračuje v umlčování nepohodlných organizací i jednotlivců,“ uvedl vedoucí mediálních a informačních projektů Člověka v tísni Tomáš Urban. S prohlášením centra se ztotožňuje.

Nevládní organizace Člověk v tísni v únoru 2015 oznámila, že v Praze vzniká Centrum pro občanskou společnost v postsovětských zemích (Prague Civil Society Centre), které bude podporovat občanské iniciativy v zemích Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), v Rusku a v zemích Střední Asie.

Centrum má tři zakladatele: polský Institute of Public Affairs, norskou organizaci Human Rights House Foundation a právě českou společnost Člověk v tísni, která vyhrála mezinárodní výběrové řízení na jeho vybudování. Finance poskytují dvě soukromé nadace (C.S. Mott Foundation a Oak Foundation) a také česká, americká a švédská vláda, uvedl Člověk v tísni na svém webu. 

Dřívější zařazení organizace Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací v praxi znamená zákaz činnosti na ruském území. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) po zveřejnění této informace označil důvody ruského kroku za absurdní. Tuzemské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance a vyjádřilo nad ruským krokem znepokojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 18 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...