Rusko označilo za nežádoucí Prague Civil Society Centre. Na jeho vzniku se podílel Člověk v tísni

Ruská generální prokuratura označila Prague Civil Society Centre (Centrum pro občanskou společnost) sídlící v Praze za „nežádoucí organizaci“ představující „ohrožení základů ústavního zřízení a bezpečnosti“ Ruska. Na svém webu to oznámil list Kommersant.

Centrum se stalo třicátou „nežádoucí organizací“ v Rusku. Na jeho vzniku se podílela česká humanitární organizace Člověk v tísni, kterou Rusko zařadilo na seznam nežádoucích loni.

Centrum uvedlo, že ruská vláda rozhodla na základě zákona, který pozorovatelé v oblasti lidských práv označili za nepatřičný a za nástroj k umlčení aktivistů.

Zákon podle centra cílí na ruské občany, kteří bojují proti korupci, prosazují vládu práva nebo podporují nejzranitelnější části společnosti. Jeho cílem je umlčet nezávislé novináře, blogery a další lidi, kteří dohlížejí na jednání mocných, míní centrum.

„Věříme, že odvážná a kreativní občanská společnost činí každou zemi lepším místem pro její občany. Zůstáváme oddáni podpoře občanských společností ve východní Evropě a střední Asii,“ poznamenalo centrum na svém webu.

Člověk v tísni: Rusko pokračuje v umlčování nepohodlných organizací

„Popravdě nás to nepřekvapuje. Ruská federace jen pokračuje v umlčování nepohodlných organizací i jednotlivců,“ uvedl vedoucí mediálních a informačních projektů Člověka v tísni Tomáš Urban. S prohlášením centra se ztotožňuje.

Nevládní organizace Člověk v tísni v únoru 2015 oznámila, že v Praze vzniká Centrum pro občanskou společnost v postsovětských zemích (Prague Civil Society Centre), které bude podporovat občanské iniciativy v zemích Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), v Rusku a v zemích Střední Asie.

Centrum má tři zakladatele: polský Institute of Public Affairs, norskou organizaci Human Rights House Foundation a právě českou společnost Člověk v tísni, která vyhrála mezinárodní výběrové řízení na jeho vybudování. Finance poskytují dvě soukromé nadace (C.S. Mott Foundation a Oak Foundation) a také česká, americká a švédská vláda, uvedl Člověk v tísni na svém webu. 

Dřívější zařazení organizace Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací v praxi znamená zákaz činnosti na ruském území. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) po zveřejnění této informace označil důvody ruského kroku za absurdní. Tuzemské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance a vyjádřilo nad ruským krokem znepokojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí Zelení blokují klíčový finanční balík vznikající vlády

Poslanci Spolkového sněmu ve čtvrtek debatovali v prvním čtení o finančním balíku, na kterém se při sondážních rozhovorech o sestavení nové vlády dohodly konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Na investice do obrany by se nově neměla vztahovat dluhová brzda, změnit by se měla ústava. Ke schválení balíku jsou však potřeba i hlasy strany Zelených, která opět odmítla změny podpořit.
15:26Aktualizovánopřed 5 mminutami

Neapol zasáhlo silné zemětřesení

Stovky obyvatel Neapole strávily čtvrteční noc v ulicích a ve svých autech poté, co město na jihu Itálie zasáhlo silné zemětřesení. Nejméně jedenáct lidí bylo lehce zraněno. Úřady zřídily koordinační centrum, aby zjistily rozsah škod. Šlo o nejsilnější otřesy za čtyřicet let, píše deník Corriere della Sera.
10:50Aktualizovánopřed 11 mminutami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
18:13Aktualizovánopřed 27 mminutami

Za poklesem prodejů Tesly může být kromě politiky i obrat firmy k robotům

Zatímco po zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA akcie automobilky Tesla vystřelily vzhůru, v posledních měsících výrazně klesají. Také prodeje se snižují. Analytici to připisují mimo jiné nejistotě na trzích s ohledem na Trumpovo zavádění cel či odporu vůči majiteli Tesly Elonu Muskovi, který z pozice šéfa úřadu DOGE podniká na prezidentův příkaz rozsáhlé škrty ve federálním sektoru a vyjadřuje také podporu krajně pravicovým hnutím. Upozorňují ale i na další faktory, třeba na možnou změnu orientace samotné Tesly od aut směrem k robotice a většímu využívání umělé inteligence.
před 51 mminutami

Putin má otázky kolem případného příměří. Kyjev neuzná ruské nároky na ukrajinské území

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek podle státní agentury TASS ruský vůdce Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Kyjevští vládní představitelé uvedli, že nastal čas na diplomatická řešení, ale že nikdy neuznají ruské nároky na ukrajinské územi.
05:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský soud nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění za střety v Oděse z roku 2014

Evropský soud pro lidská práva nařídil Ukrajině vyplatit odškodnění kvůli nečinnosti státu během potyček proruských a proukrajinských demonstrantů v Oděse z května 2014, při kterých zahynulo 47 lidí. Většina obětí tehdejších střetů byli proruští aktivisté, kteří uhořeli při požáru oděského Domu odborů. Soud také shledal, že v tragických událostech sehrály roli dezinformace a propaganda šířené o novém ukrajinském režimu ruskými úřady a médii.
před 4 hhodinami

Tádžikistán a Kyrgyzstán se po desítkách let dohodly na hranicích

Prezidenti Tádžikistánu a Kyrgyzstánu Imomali Rachmon a Sadyr Žaparov podepsali ve čtvrtek v Biškeku dohodu o hranicích, uvedly tiskové agentury. Spory o hranice – a především o kontrolu nad vodními zdroji – vedly dříve ke konfliktům, naposledy na podzim 2022, a to s desítkami mrtvých.
před 5 hhodinami

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 5 hhodinami
Načítání...