Rusko označilo za nežádoucí Prague Civil Society Centre. Na jeho vzniku se podílel Člověk v tísni

Ruská generální prokuratura označila Prague Civil Society Centre (Centrum pro občanskou společnost) sídlící v Praze za „nežádoucí organizaci“ představující „ohrožení základů ústavního zřízení a bezpečnosti“ Ruska. Na svém webu to oznámil list Kommersant.

Centrum se stalo třicátou „nežádoucí organizací“ v Rusku. Na jeho vzniku se podílela česká humanitární organizace Člověk v tísni, kterou Rusko zařadilo na seznam nežádoucích loni.

Centrum uvedlo, že ruská vláda rozhodla na základě zákona, který pozorovatelé v oblasti lidských práv označili za nepatřičný a za nástroj k umlčení aktivistů.

Zákon podle centra cílí na ruské občany, kteří bojují proti korupci, prosazují vládu práva nebo podporují nejzranitelnější části společnosti. Jeho cílem je umlčet nezávislé novináře, blogery a další lidi, kteří dohlížejí na jednání mocných, míní centrum.

„Věříme, že odvážná a kreativní občanská společnost činí každou zemi lepším místem pro její občany. Zůstáváme oddáni podpoře občanských společností ve východní Evropě a střední Asii,“ poznamenalo centrum na svém webu.

Člověk v tísni: Rusko pokračuje v umlčování nepohodlných organizací

„Popravdě nás to nepřekvapuje. Ruská federace jen pokračuje v umlčování nepohodlných organizací i jednotlivců,“ uvedl vedoucí mediálních a informačních projektů Člověka v tísni Tomáš Urban. S prohlášením centra se ztotožňuje.

Nevládní organizace Člověk v tísni v únoru 2015 oznámila, že v Praze vzniká Centrum pro občanskou společnost v postsovětských zemích (Prague Civil Society Centre), které bude podporovat občanské iniciativy v zemích Východního partnerství (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán), v Rusku a v zemích Střední Asie.

Centrum má tři zakladatele: polský Institute of Public Affairs, norskou organizaci Human Rights House Foundation a právě českou společnost Člověk v tísni, která vyhrála mezinárodní výběrové řízení na jeho vybudování. Finance poskytují dvě soukromé nadace (C.S. Mott Foundation a Oak Foundation) a také česká, americká a švédská vláda, uvedl Člověk v tísni na svém webu. 

Dřívější zařazení organizace Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací v praxi znamená zákaz činnosti na ruském území. Šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD) po zveřejnění této informace označil důvody ruského kroku za absurdní. Tuzemské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského velvyslance a vyjádřilo nad ruským krokem znepokojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 3 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 3 hhodinami
Načítání...