Tsipras: Podám demisi, pokud reformy nepodpoří celá SYRIZA

Atény - Řečtí poslanci stále jednají o přijetí úsporných reforem, které po Aténách žádají mezinárodní věřitelé jako podmínku pro vyjednávání o poskytnutí další úvěrové pomoci. Překročili tak termín středeční půlnoci místního času (23:00 SELČ), na který přistoupil premiér Alexis Tsipras na pondělním summitu eurozóny. Tsipras spojil hlasování o reformách s vyjádřením důvěry vládě. Podle serveru listu To Vima pohrozil, že pokud reformy nepodpoří všichni poslanci jeho levicové strany SYRIZA, podá demisi.

Tsipras před začátkem večerního jednání žádal svůj poslanecký klub o podporu s tím, že by pro něho bylo obtížné setrvat ve funkci ministerského předsedy bez opory svých poslanců. „Buď mě podpoříte všichni, nebo zítra (ve čtvrtek) podám demisi jako premiér,“ citoval jej To Vima.

V telefonickém rozhovoru s šéfem proevropské liberální strany To Potami Stavrosem Theodorakisem, který hodlá se svými stranickými kolegy podpořit reformy, pak prohlásil, že vnímá to, jak se ve 300členném parlamentu zachová 149 poslanců strany SYRIZA, jako hlasování o důvěře vládě. 

„Jsem premiérem, protože mám poslanecký klub, na který se mohu spolehnout a s nímž mohu počítat. Pokud nemám podporu tohoto poslaneckého klubu, bude pro mě těžké být premiérem už den poté,“ oznámil Tsipras svým spolustraníkům.

Tsipras se rozpravy o reformách neúčastnil

Schválení prvních reforem má formálně umožnit začátek rozhovorů o širší tříleté úvěrové pomoci v hodnotě desítek miliard eur. Poslanci měli začít hlasovat před půlnocí místního času, stále ale probíhá bouřlivá debata. Premiér Tsipras se velké části debaty neúčastnil, za což sklidil tvrdou kritiku opozičních poslanců. Na jednání se dostavil až po půlnoci a prohlásil, že „je hrdý na boj, který jsme v předchozích pěti letech vedli“. Přiznal, že není příznivcem navrhovaných úsporných opatření, cítí ovšem jako povinnost jejich prosazení: „Věřím, že jednoho dne přinesou ovoce.“

Noční hlasování má v Řecku dlouhou tradici

Řečtí poslanci musejí v případě důležitých zákonů či hlasování o důvěře tradičně čekat až do pozdní noci, aby mohli odevzdat svůj hlas. Parlamentní debata před hlasováním o důležitých věcech trvá podle stanov zákonodárného sboru tři dny. Ve třetím a posledním dni se pak musí nejdéle o půlnoci začít hlasovat. V rámci zrychleného řízení se postup zkracuje na jeden den, zahájit hlasování se musí rovněž nejdéle o půlnoci. To je také případ aktuálně schvalovaného úsporného programu.

Jmenovité hlasování trvá 45 minut až hodinu. Každý poslanec je postupně vyzván, aby povstal a sdělil, zda souhlasí s návrhem. Zákonodárci mohou říci ano, ne, případně přítomen, což je forma zdržování hlasování.

  • K reformám, k nimž se Řecko zavázalo výměnou za novou finanční pomoc od eurozóny, patří mimo jiné zvýšení daně z přidané hodnoty, rozšíření daně za luxus, zvýšení odvodů pro podnikatele a omezení předčasných důchodů. Úvěr, který by mohl dosáhnout objemu až 86 miliard eur, má zemi zachránit před bankrotem a zajistit její setrvání v eurozóně. Studie Mezinárodního měnového fondu (MMF), o níž informovala agentura Reuters, ale uvádí, že ani takovýto záchranný program nemusí stačit. Řecko prý potřebuje ze strany EU mnohem větší snížení dluhu.

Tsipras po přijetí tvrdých podmínek mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou v pondělí narazil na odpor levého křídla své strany SYRIZA, jehož představitelé vyhrožovali jednoznačným odmítnutím reforem. V průběhu posledních hodin ale své výroky zmírňovali a tvrdili, že nepřestávají podporovat vládu.

Vzhledem k očekávaní, že reformy podpoří také zhruba stovka poslanců tří proevropských opozičních stran, chtějí si někteří radikálové ve formaci SYRIZA dopřát alespoň možnosti zdržet se hlasování. Jiní ale trvají na tom, že budou vyloženě hlasovat proti. Podle deníku Ethnos se chce proti reformám postavit 30 až 40 poslanců formace SYRIZA.

Janis Varufakis
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Je mezi nimi také ministr životního prostředí a energetiky a vůdce levého křídla strany Panajotis Lafazanis nebo předsedkyně parlamentu Zoi Konstantopuluová. Možná se k nim přikloní i bývalý ministr financí a nejmarkantnější postava strany Janis Varufakis.

Více než polovina z dvou stovek členů ústředního výboru formace SYRIZA, mezi nimiž jsou i poslanci, vyzvalo klub, aby hlasoval proti reformám. Podle řeckých médií se vzbouřenci chtějí před voliči pokusit ukázat, že se nezpronevěřili předvolebním slibům, a budovat si tak pozice pro další politickou kariéru.

Radikální demonstranti útočili na policisty

Proti chystaným úsporným opatřením protestují v centru Atén tisíce lidí. Do poklidné demonstrace, které se večer účastnilo asi deset tisíc lidí, se vmísily asi dvě stovky radikálů. Začali házet na policisty kameny a zápalné lahve. Strážci zákona jim odpověděli slzným plynem. Incident nedaleko náměstí Syntagma, nad kterým se tyčí budova parlamentu, se ale nerozvinul v rozsáhlejší potyčky.

Násilné protesty bývaly obvyklé v minulých letech, kdy vlády pravého středu prosazovaly úsporné programy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMagyar je hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa, míní Vondráček

Situace po parlamentních volbách v Maďarsku, které vyhrála strana Tisza v čele s Péterem Magyarem, byla tématem Interview ČT24 s předsedou Svobodných a členem poslaneckého klubu SPD Liborem Vondráčkem. „Smíšené systémy, mám pocit, že nejsou úplně férové, nejsou tak přehledné,“ hodnotí Vondráček maďarský volební systém. Ale zároveň dodal, že na něj Maďaři mají právo. Domnívá se, že předání moci bude poklidné. Magyar je podle něj hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa. V rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem odpovídal i na otázky ohledně evropské půjčky pro Ukrajinu, kterou ve volbách nyní poražený maďarský premiér Viktor Orbán blokoval, nebo Benešových dekretů.
před 3 mminutami

Chtěl miliardy dolarů odškodného, soud ale Trumpovu žalobu na známý deník zamítl

Floridský soudce v pondělí zamítl žalobu amerického prezidenta Donalda Trumpa na deník The Wall Street Journal (WSJ), ve které šéf Bílého domu noviny obvinil z poškození své pověsti a požadoval odškodné ve výši deseti miliard dolarů (208,4 miliardy korun). Žaloba se týká článku o Trumpových vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který list zveřejnil loni v červenci. Trump zareagoval prohlášením, že do dvou týdnů podá upravenou verzi žaloby, což mu soudce umožnil.
17:33Aktualizovánopřed 16 mminutami

Všichni vědí, že Ukrajina je ve válce obětí, prohlásil Magyar

Maďaři se v parlamentních volbách vyslovili pro naprostou změnu režimu, řekl den po pravděpodobném zisku ústavní většiny šéf vítězné strany Tisza a zřejmý budoucí premiér země Péter Magyar. Slíbil obnovení systému brzd a protivah. Jako první na řadu přijdou opatření proti korupci, oznámil. Chce tak co nejdříve dosáhnout rozmrazení přibližně 20 miliard eur (487,7 miliardy korun) z evropských peněz. Ukrajinu označil za oběť agrese, Rusko je podle něj bezpečnostní hrozbou.
14:33Aktualizovánopřed 27 mminutami

Končí Orbánova éra. Tisza se těší z „bezprecedentního mandátu“

Maďarské parlamentní volby s velkým náskokem vyhrála opoziční Tisza. Její předseda Péter Magyar řekl, že strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Premiér Viktor Orbán, který v zemi vládl posledních šestnáct let, prohru své strany Fidesz uznal.
včeraAktualizovánopřed 36 mminutami

Nechci papeže, který kritizuje prezidenta USA, řekl Trump a zpodobnil se jako mesiáš

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že papež Lev XIV. má podle něj slabé postoje v zahraniční politice a vůči kriminalitě. Hlava katolické církve by prý měla být Trumpovi vděčná za zvolení papežem. Papeže na své síti Truth Social vyzval, aby přestal být politikem a nepodbízel se radikální levici. Šéf Bílého domu podle agentury AFP dodal, že není papežovým fanouškem. Lev XIV. v minulosti kritizoval kroky americké administrativy proti migraci či aktivity na Blízkém východě.
04:41Aktualizovánopřed 42 mminutami

Zničíme íránské lodě, které se přiblíží k americké blokádě, hrozí Trump

Prezident USA Donald Trump na své sociální síti v pondělí odpoledne SELČ pohrozil, že Spojené státy budou likvidovat íránské lodě, které se přiblíží k americké námořní blokádě. Velitelství americké armády CENTCOM už dříve avizovalo, že americké vojenské síly zahájí od pondělního odpoledne blokádu íránských přístavů. Armáda nicméně nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem těm lodím, které nesměřují z nebo do Íránu. Britská vojenská námořní služba (UKMTO) obdržela informaci, že omezení platí od 16:00 SELČ.
17:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Média: Izraelské údery v Libanonu zabily nejméně šest lidí, Hizballáh útočí nazpět

Jiholibanonské město Bint Džubajl v pondělí zažilo silné boje mezi izraelskou armádou (IDF) a militantním teroristickým hnutím Hizballáh. IDF podle AFP tvrdila, že dokončila obléhání města, bojovníci Hizballáhu izraelské síly ostřelovali ve snaze zatlačit je zpět. Při izraelském úderu na středisko Červeného kříže ve městě Súr bylo zničeno několik sanitek a zahynul zraněný pacient, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelské útoky na jižní Libanon si v pondělí vyžádaly nejméně šest mrtvých a několik zraněných, uvedla agentura NNA.
před 2 hhodinami

Lidé umírali i během příměří, tvrdí ukrajinský představitel

Ruské síly v neděli zabily dva obyvatele ukrajinské Doněcké oblasti, dalšího člověka zranily, oznámil v pondělí ráno na platformě Telegram šéf správy tohoto regionu Vadym Filaškin. Do nedělní půlnoci přitom platilo příměří vyhlášené na pravoslavné Velikonoce. Kyjev i Moskva se už o víkendu navzájem vinily z jeho porušování. Se začátkem nového týdne ukrajinská armáda uvedla, že eviduje přes deset tisíc porušení klidu zbraní z ruské strany. Od půlnoci pak obě strany obnovily vzdušné útoky, vyplývá z hlášení obou stran.
12:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...