Střelba v Charlestonu: Mladík chtěl rozpoutat rasovou válku

Charleston (USA) - Soud v Jižní Karolíně uvalil vazbu na jednadvacetiletého Dylanna Roofa, který v noci na čtvrtek v černošském kostele v Charlestonu zastřelil devět lidí. K činu se přiznal a vyšetřovatelům podle CNN řekl, že chtěl zabíjením Afroameričanů rozpoutat rasovou válku. Ministerstvo spravedlnosti případ vyšetřuje jako možný terorismus.

Roof stanul před soudem virtuálně prostřednictvím videokonference. Promluvil pouze, když byl tázán, a na otázky soudce odpovídal stručně. Na projevy smutku a zoufalství pozůstalých, kteří jednání soudu přihlíželi, nijak nereagoval a neprojevoval žádné emoce. Dcera jedné ze zavražděných žen nicméně s pláčem řekla, že mu odpouští.

Americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že vyšetřuje Roofův případ jako zločin z nenávisti, rasově motivovaný zločin, ale i jako možný terorismus. Roof byl už několik hodin před soudním líčením obviněn z devítinásobné vraždy a z ozbrojeného přepadení. Soudce James Gosnell prohlásil, že pro obvinění z vraždy nemá právo určit žádnou kauci, pro obvinění z ozbrojeného přepadení ji stanovil ve výši jednoho milionu dolarů (24 milionů korun). I kdyby ji snad nezaměstnaný Roof složil, zůstane ve vazbě.

Roof zastával rasistické názory

Roof podle policie zastával rasistické názory a nejméně dvakrát se dostal do sporu se zákonem. Na svém facebookovém profilu umístil fotografii, na níž je vyobrazen v bundě s emblémy dřívějších rasistických režimů v Jižní Africe a bývalé Rhodesii. Vyšetřovatelům prý řekl, že chtěl zabíjením černochů rozpoutat rasovou válku. „Jednoznačně budeme chtít, aby dostal trest smrti,“ řekla jihokarolínská guvernérka Nikki Haleyová.

Jak uvedl Roofův kamarád Joseph Meek, mladík před pár týdny najednou začal zmiňovat případ zastřelení Trayvona Martina a protesty, které se letos v dubnu rozhořely ve městě Baltimore, kde po zatýkání zemřel černošský mladík Freddie Gray. „Říkal, že černoši přebírají vládu nad světem. A někdo s tím prý něco kvůli bílé rase musí udělat,“ uvedl Meek. „Říkal, že chce segregaci mezi bílými a černými. Já mu na to odvětil, že tak by to nemělo být, on ale o tom stále mluvil,“ dodal.

Dylann Storm Roof
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/Charlotte Observer

Roof mu údajně sdělil, že použil peníze, které dostal k narozeninám od rodičů, aby si koupil zbraň, a že má „plán“. Meek měl obavy - věděl, že jeho kamarád má v kufru auta pistoli Glock ráže 0.45. Tehdy mu ji prý vzal a schoval v domě. „Nemyslel jsem si, že by něco udělal,“ uvedl Meek s tím, že druhý den Roofovi zbraň vrátil.   

Když se na veřejnost dostaly záběry pravděpodobného střelce z Charlestonu natočené pouliční kamerou, ihned zavolal na policii. „Nebylo to tak, že jsem si myslel, že je to on. Já jsem věděl, že je to on,“ uvedl Meek. 

Američané po celých Spojených státech se modlí za oběti: 

Před kostelem se mezitím sešly stovky lidí, aby uctili památku obětí střelby. „Musíme bojovat společně a žít civilizovaným životem, kde na rase nezáleží,“ konstatovala jedna z místních žen Martha Watsonová. Dospívající děti jedné z obětí Sharondy Singletonové řekly BBC, že vrahovi odpouští a soustředí se na pozitivní budoucnost. 

Piety se konaly také v dalších městech včetně Miami, Detroitu nebo Philadelphie. V New Yorku lidé protestovali proti zločinům z nenávisti. Jejich cedule nesly nápisy jako „Zastavte zabíjení černochů“.

Billie Jean Singletonová, obyvatelka Charlestonu

„Pořád se z toho nemůžeme vzpamatovat. Je neuvěřitelné, že se něco takového může stát v kostele na modlitbě.“

John R. Bryant, biskup Metodistické episkopální církve

„Teď násilí proniklo i do našich kostelů. Všechno to vraždění má jednoho společného jmenovatele - a tím jsou zbraně.“

Aktivisté mluví o teroristickém činu - jako v dobách Ku-klux-klanu

Zatímco policie hovoří o zločinu z nenávisti, jak označila čin bělocha, řada aktivistů požaduje, aby byl podezřelý vyšetřován jako terorista. Podle nich není velký rozdíl mezi předloňským útokem na maraton v Bostonu a středeční střelbou v Charlestonu. Někteří kritici podle listu The New York Times tvrdí, že úřady chrání společnost daleko lépe před potenciálními
útoky islámských radikálů než před činy rasistů. 
  
Aktivisté tvrdí, že charlestonský útok přesně odpovídá slovníkové definici terorismu jako „použití síly či hrozeb k demoralizaci, zastrašení a podrobení si (někoho), zvláště použití politicky motivované“. Roof podle nich navázal na historii útoků organizace Ku-klux-klan,
která po dlouhá léta násilím zastrašovala černochy a snažila se prosadit nadřazenost bílé rasy. „První protiteroristický zákon v americké historii byl zákon o kontrole klanu, takže toto opravdu přesně odpovídá definici terorismu,“ uvedl o Roofově činu ředitel institutu afrických studií na univerzitě v Connecticutu William Jelani Cobb.

Rasová otázka se ve Spojených státech dostala za poslední rok do popředí společenské debaty po několika incidentech, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy. Zvláště zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a případ Freddieho Graye, jehož baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc, vyvolaly rozsáhlé demonstrace.  

Incident ve Spojených státech opět rozproudil debatu o držení zbraní. „Znovu umírali nevinní lidé částečně kvůli tomu, že někdo, kdo chtěl zabíjet, neměl problém s tím opatřit si zbraň. Teď je čas smutku a truchlení, ale přijde čas, kdy si tato země bude muset uvědomit, že k takovému druhu násilí v jiných vyspělých zemích nedochází,“ prohlásil prezident Barack Obama.

Otázka snadného přístupu ke zbraním je pro Obamovu administrativu zásadním tématem. Od střelby na škole v Connecticutu před třemi roky se snaží prosadit tvrdší opatření pro držení střelných zbraní. Kongresem ale jeho návrhy zatím neprošly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...