Česko může hostit izraelsko-palestinské rozhovory, nabídl Zaorálek

Herzlija (Izrael) - Praha je podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka připravena hostit izraelsko-palestinské mírové rozhovory. Obě strany dlouholetého konfliktu by podle Zaorálka měly pro jeho vyřešení dělat více. Jako zásadní problém vidí především výstavbu židovských osad na palestinském území. Šéf české diplomacie dnes navštívil Pásmo Gazy. Zdejší situace ho šokovala; chce si proto o blokádě a obnově území promluvit s izraelskými politiky, včetně premiéra Benjamina Netanjahua.

Jak Izraelci, tak Palestinci musí dát podle Zaorálka při řešení konfliktu najevo dobrou vůli. „Na izraelské straně musí být součástí těchto gest především zastavení výstavby osad, proti níž se jasně stavíme a která je vůbec největší překážkou vyhlídkám na životaschopný palestinský stát,“ nechal se slyšet šéf české diplomacie na konferenci v izraelském městě Herzlija.

Izrael musí jednat, jinak ztratí sympatie

Pokud zůstane řešení konfliktu v nedohlednu, obává se Zaorálek, že Izrael bude nadále ztrácet sympatie a podporu velké části mezinárodní komunity. „Obávám se, že léta, která přijdou, mohou být skutečně složitá,“ poznamenal. Už v současné době podle něj v Evropské unii převládá názor, že právě Izrael je zodpovědný za to, že nedochází k žádnému pokroku.

Palestinská strana se podle českého ministra musí jasně postavit proti násilnostem vůči Izraelcům. „Vozidlo, které najede do civilistů čekajících na tramvaj, je prostě terorismus, nikoliv dopravní nehoda,“ prohlásil Zaorálek. Zároveň podle něj Palestinci musí vyřešit rozdělení svého politického vedení na Západním břehu Jordánu, který ovládá Fatah, a v Pásmu Gazy, které je pod kontrolou radikálního Hamasu.

K hledání společné cesty, na jejímž konci má být existence samostatné Palestiny, je Zaorálek ochoten sám přispět; podle svých slov pravděpodobně ne nalezením řešení, ale poskytnutím prostoru, a to nejen v přeneseném slova smyslu: „Pokud ti, kterých se to týká, hledají diskrétní a inspirující prostředí pro rozhovory, jsme připraveni je v Praze hostit.“

Lubomír Zaorálek v Izraeli: „V minulosti jsme zdůrazňovali a dnes tak činíme znovu, že nebudeme pro polovičatá řešení. Jediný výsledek, který si představujeme, jsou dva nezávislé státy žijící bok po boku v míru a bezpečí.“

Lubomír Zaorálek navštívil Pásmo Gazy
Zdroj: Weiser Martin/ČTK

Zaorálek navštívil Gazu. Jejím stavem byl šokován

Zaorálek se stal prvním významným představitelem Česka za nejméně posledních 15 let, který Gazu navštívil. Čtveřice pancéřovaných terénních vozů s ministrem a jeho doprovodem se ráno do Pásma Gazy dostala i přesto, že hlavní přechod Erez je momentálně uzavřen pro veřejnost po sobotním raketovém útoku palestinských radikálů na izraelské příhraniční město Aškelon. Na hraničním přechodu přitom bylo potřeba překonat celkem trojici přísných kontrol - jednu izraelskou a dvě ze strany radikálního hnutí Hamas, které Gazu od roku 2007 ovládá.

Stopy poslední války, při níž zahynulo na 2200 Palestinců, převážně civilistů, jsou v Pásmu Gazy vidět na každém kroku. Při loňském letním tažení izraelské armády kvůli raketám odpalovaným z pásma bylo úplně nebo zčásti zničeno asi deset tisíc domů, z nichž naprostá většina zůstává neobnovena. Mezi jejich sutinami podél cest někdy sotva projedou auta. Kolem 100 000 obyvatel pásma dodnes žije mimo své domovy.

Zaorálka současný stav Gazy hodně překvapil. „Samozřejmě, že mě šokoval ten rozsah poškození a množství zničených domů. Co je pro mě nejděsivější, když jsem slyšel ta čísla dětí, které trpí všemi typy posttraumatických šoků a dětí, které ztratily rodiče a viděly hrůzné věci,“ poznamenal ministr.

Hlavní dojem, který si z několikahodinové návštěvy odnáší, je nutnost zajistit mladým lidem zaměstnání, aby se mohli realizovat, a ne radikalizovat. Nezaměstnanost mezi mladými se v Gaze pohybuje kolem 60 procent. „Jsem hluboce přesvědčený, že ta pomoc Gaze je v tom, že se umožní Gazanům pracovat,“ míní šéf české diplomacie. „Stále více lidí musí cítit, že má ve svém životě normální šanci a že nemá smysl se uchylovat k násilí.“

Zaorálek dnes v Gaze navštívil komunitní centrum v jedné z obcí, která byla loňskou válkou výrazně zasažena, vodárenské závody, průmyslovou zónu nebo jedinou elektrárnu, která kvůli nedostatku paliva pracuje jen asi na 40procentní výkon a Gazanům dodává proud maximálně na několik hodin denně. Kolem 1,8 milionu obyvatel pásma tak má elektřinu i přes další dodávky z Izraele a Egypta v průměru osm hodin denně.

Zaorálek navštívil v Pásmu Gazy elektrárnu
Zdroj: Weiser Martin/ČTK

Zaorálek si o blokádě Gazy promluví s Netanjahuem

Nejčastější stížnost a požadavek, který dnes šéf české diplomacie od Palestinců slyšel, se týkal izraelské blokády pásma, kvůli níž v oblasti chybí řada stavebních materiálů i dalších surovin. Palestince zároveň připravuje o peníze za zboží, které by mohli vyvážet. Izrael blokádu, která se v posledních měsících poněkud uvolnila, zdůvodňuje bezpečnostními ohledy.

O blokádě i celkové situaci v Pásmu Gazy chce v pondělí Zaorálek mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. „Mně se zdá, že bez toho, že tohle se uvolní, tak z toho není cesta ven,“ řekl dnes. Pozměnit situaci je podle něj i v zájmu Izraele.

2 minuty
Události: Zaorálek si prohlédl zničenou Gazu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...