Washington – Spojené státy musejí přijmout nové kroky v reakci na ukrajinský konflikt, protože hospodářské sankce a další iniciativy Západu nepřiměly ruského prezidenta Vladimira Putina ke změně chování. Tato slova pronesl podle agentury Reuters v pátek americký ministr obrany Ashton Carter. Prohlásil, že Pentagon sleduje situaci na Ukrajině velmi podrobně a dělá si obavy o „budoucí vývoj věcí“, a to zejména po nejhorším vystupňování bojů za poslední měsíce.
Carter svolal tři desítky amerických velitelů a diplomatů do německého města Stuttgart k diskusím o efektivitě západních sankcí vůči Rusku a také proto, aby uklidnil znepokojené spojence. „Je zřejmé, že sankce na ruskou ekonomiku působí,“ řekl Carter novinářům v letadle cestou zpět do Washingtonu. „Není ale zřejmé, že by tyto ekonomické dopady odrazovaly Putina od směřování, které bylo zaznamenáno loni na Krymu,“ dodal s poukazem na anexi tohoto ukrajinského území Moskvou. „Musíme podniknout další věci v reakci na skutečnost… že Vladimir Putin podle všeho nemění postoj,“ dodal Carter, podle něhož tato reakce musí být politická i vojenská.
- Ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg obvinil Moskvu, že posílá Ruskem podporovaným povstalcům na východní Ukrajině nové vyspělé zbraně, včetně dělostřeleckých a protiraketových systémů.
Podle Cartera nebyla na strategické schůzce přijata žádná rozhodnutí, debatovalo se však o řadě akcí, které by americká armáda mohla podniknout, aby posílila uplatňování stávající politiky. Jedním ze zvažovaných opatření prý je zvýšení počtu vojenských cvičení USA a NATO. Dalším opatřením by měly být investice do vojenských zařízení v Evropě.
Západní vůdci se v neděli a v pondělí sejdou na summitu skupiny velkých světových ekonomik (G7), z něhož byl ruský prezident Vladimir Putin vyloučen a na kterém se bude probírat ruská agrese jako klíčové téma.
Putin: Jen nemocný člověk věří, že Rusko napadne země NATO
V rozhovoru pro italský list Corriere della Sera ruský prezident Vladimir Putin důrazně odmítl, že by Rusko plánovalo napadnout některou ze zemí Severoatlantické aliance. „Pokud jde o obavy některých zemí z možných agresivních akcí Ruska, myslím, že jen člověk, který není zdravý… si může představit, že by Rusko najednou napadlo NATO,“ prohlásil šéf Kremlu v interview. Zejména v bývalých sovětských pobaltských republikách, které jsou nyní členy Aliance, však tyto obavy panují vzhledem k postupu Moskvy v ukrajinské krizi.
Ruský prezident v této souvislosti obvinil Spojené státy, že na takovéto obavy sázejí, aby vytvořily obraz nepřítele a mohly tím podpořit své ambice na zachování vedoucího postavení ve světě. Také konflikt na Ukrajině je podle něj výsledkem „neprofesionálního jednání“ USA. „Chci vám říci, že od Ruska se není čeho bát,“ prohlásil Putin. Rusko podle něj nevede agresivní politiku. Je prý jen nuceno reagovat na existující hrozby vůči němu.
