Žádné třešničky, žádná dohoda za každou cenu. Unie se připravuje na krach jednání s Británií

3 minuty
Události: Pobrexitová dohoda stále v nedohlednu
Zdroj: ČT24

I přes intenzivní vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií o budoucích vztazích po konci přechodného období není dohoda stále na obzoru. Uplynulý týden ukázal, že vyjednavači nejsou stále schopni nalézt společnou řeč. Německá kancléřka Angela Merkelová dokonce prohlásila, že Evropa se musí připravit i na to, že se dohody nakonec vůbec nepodaří dosáhnout.

„Nemůžeme akceptovat, aby si Britové 'vybírali třešničky' z našeho jednotného trhu,“ prohlásil hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier. Právě vybírání třešniček se stalo kamenem úrazu komplikovaných rozhovorů. Evropa má pocit, že si Britové chtějí vybrat jen to, co se jim hodí, aniž by přijali také nějakou zodpovědnost.

„Aby bylo jasné, neodevzdáme naše evropské hodnoty a naše obchodní zájmy Britům, k podpoře jejich ekonomiky,“ prohlásil rezolutně Barnier.

To, že se obě strany ke kompromisu ani nepřibližují, ukázal i tento týden. Do Bruselu dorazil hlavní britský vyjednavač David Frost a po čtyřech dnech jednání – místo původních pěti – bez komentáře zase odjel. Přitom právě nalezení dohody s Británií je jedním z klíčových témat pro nadcházející německé předsednictví.

Británie už má záložní variantu

„Aby bylo naprosto jasné, chceme společnou dohodu. Ale ne za každou cenu,“ zdůraznila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Obě strany se tak začínají připravovat na situaci, že žádná dohoda nakonec nebude. „Čemu všichni rozumí, je, že nemůžeme opustit EU, ale přesto zůstat pod jejich právní kontrolou. To by nefungovalo,“ je přesvědčen britský premiér Boris Johnson.

Britové navíc tento týden nevyužili poslední možnost požádat o prodloužení přechodného období. Znamená to, že ke konci roku odejdou s obchodní dohodou, nebo bez ní. „Upřímně, nevěříme, že prodloužení přechodného období je správná věc,“ míní člen britského kabinetu Michael Gove.

Britové mají pro případ krachu jednání připravenou záložní variantu. Po Novém roce by k EU přistupovali podle „australského modelu“. Tedy bez zvláštní dohody, jen podle podmínek Světové obchodní organizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...