Boltonova kniha míří do obchodů. Ministerstvo spravedlnosti se ji ještě pokouší zakázat

3 minuty
Události: Spor o vydání Boltonovy knihy
Zdroj: ČT24

Administrativa Donalda Trumpa stupňuje tažení proti knize prezidentova někdejšího poradce Johna Boltona. Ministerstvo spravedlnosti nejnověji požádalo federálního soudce o vydání předběžného rozhodnutí, které by Boltonovi zakázalo knihu zveřejnit, a požaduje, aby se omezení vztahovalo rovněž na nakladatele a knihkupce. Ovšem vzhledem k tomu, že kniha už je vytištěná a část nákladu již obdržely jednotlivé obchody, je šance na úspěch mizivá, napsal list The New York Times (NYT).

„Zveřejnění rukopisu poškodí národní bezpečnost Spojených států,“ zopakovalo ministerstvo spravedlnosti v žádosti o zastavení publikace knihy argument, který Bílý dům používá již několik měsíců. Kvůli němu se vydání knihy zpozdilo, jelikož Bolton musel z rukopisu vyřadit pasáže, jež podle vlády obsahovaly tajné informace.

Ministerstvo žádostí zesílilo své snahy den poté, co na Boltona podalo žalobu za to, že údajně řádně nedokončil kontrolní proces týkající se knihy, k němuž se zavázal, když přijímal svou bezpečnostní prověrku. V dřívější žalobě úřad žádal, aby soud Boltonovi zabavil veškeré příjmy, jež mu z knihy plynou. Nyní ale ministerstvo chce, aby soud nařídil dočasné zmrazení celého publikačního procesu, dokud kauza nedospěje k řádnému verdiktu.

NYT: Ministerská žádost zřejmě neuspěje z praktických i právních důvodů

Podle odborníků oslovených The New York Times však ministerská žádost zřejmě neuspěje jak z praktických, tak z právních důvodů. Kniha již v mnoha exemplářích dorazila do knihkupectví a úryvky z ní se objevily v médiích. Nejvyšší soud přitom v mnoha předchozích kauzách rozhodl, že snahy vlády zabránit uveřejnění literárních děl jen zřídka neodporují prvnímu dodatku americké ústavy, který garantuje svobodu slova a vyjadřování.

„Dnešní (středeční) žádost vlády je zbytečnou, politicky motivovanou přehlídkou marnosti,“ napsal nakladatelský dům Simon & Schuster, který Boltonovu knihu vydává. V USA a po celém světě jsou podle něj již v distribučním oběhu stovky tisíc výtisků a případný soudní zákaz by již ničeho nedosáhl.

Podle The New York Times ale skutečně hrozí, že soudy Boltona potrestají po vydání knihy tím, že mu zabaví honorář, který se podle amerických médií pohybuje kolem dvou milionů dolarů (asi 47,3 milionu korun). Bolton totiž neobdržel oficiální potvrzení o tom, že úspěšně završil kontrolní proces rukopisu s činiteli Bílého domu, kteří dohlížejí na to, aby kniha neobsahovala utajované informace.

Bolton tvrdí, že dostal zelenou pro vydání díla ústně po několikaměsíčních úpravách nevyhovujících pasáží. Jeho právník se přitom domnívá, že Bílý dům zneužívá argumentů o národní bezpečnosti kvůli tomu, aby zabránil zveřejnění nepříjemných informací o Donaldu Trumpovi.

Trump žádal Si Ťin-pchinga o pomoc se znovuzvolením, uvádí kniha

Podle dosud zveřejněných úryvků Bolton v knize například tvrdí, že Trump žádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga o pomoc se svým znovuzvolením v nadcházejících volbách. Kvůli podobnému jednání s ukrajinským protějškem přitom Trump čelil na přelomu roku ústavní žalobě, osvobodil ho však republikány ovládaný Senát.

Podle exporadce při jednání s čínským státníkem nešlo ze strany šéfa Bílého domu o izolovaný incident, ale o součást „vzorce zásadně nepřijatelného chování, které podkopává samotnou legitimitu prezidentského úřadu“.

Podle úryvku z knihy, který otiskl list The Wall Street Journal, v rozhovoru s čínským protějškem Trump také údajně naznačil, že by mu mělo být umožněno zůstat ve funkci po více než dvě funkční období, jak dovoluje americká ústava.

Finsko nepatří Rusku?

Bolton v knize rovněž tvrdí, že se Trump ptal na to, zda Finsko nepatří Rusku. Téma se objevilo při diskuzích ohledně toho, kde by se mělo uskutečnit první setkání mezi Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Americká strana navrhovala finskou metropoli Helsinky, zatímco Rusové doporučovali Vídeň. „Není Finsko takovým ruským satelitem?“ otázal se podle Boltona Trump. 

Trump si také podle exporadce pravidelně pletl bývalého prezidenta Afghánistánu Hamída Karzáího se současnou hlavou státu Ašrafem Ghaním. To Bolton považoval za nešikovné vzhledem k intenzivním jednáním o mírové dohodě s hnutím Tálibán, jež měla vést ke stažení amerických vojsk ze země.

Prezident údajně rovněž nevěnoval příliš pozornosti brífinkům představitelů amerických tajných služeb. „Trump měl většinou jen dva zpravodajské brífinky týdně a na většině z nich mluvil víc než mluvčí (tajných služeb), často o záležitostech, které vůbec nesouvisely s probíraným tématem,“ píše Bolton.

Obrana saúdského prince jako údajná snaha o odvedení pozornosti od Ivančiny aféry

Trump se podle exporadce například rovněž snažil odvést pozornost od jedné z afér své dcery a poradkyně v Bílém domě Ivanky Trumpové tím, že veřejně bránil korunního prince Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána v kauze vraždy novináře Džamála Chášakdžího.

V listopadu 2018 se v amerických médiích objevily zprávy, že Trumpová používala svůj osobní e-mail při vyřizování vládních záležitostí. Kvůli stejnému počínání přitom Trump a další republikáni vedli dlouhou kampaň proti někdejší demokratické kandidátce na prezidenta Hillary Clintonové.

Trump proto uspořádal tiskovou konferenci, na níž řekl, že Salmán „možná věděl, možná nevěděl“ o vraždě Chášakdžího, což vyvolalo velkou pozornost tisku. „Tohle média odkloní,“ řekl údajně Trump před konferencí. „Pokud přečtu toto vyjádření osobně, tak to vytlačí tu věc s Ivankou,“ dodal podle Boltona.

Šéf Bílého domu také podle knihy v roce 2018 nevěděl, že Británie disponuje jadernými zbraněmi; jeho neznalost vyšla najevo při rozhovoru s tehdejší premiérkou Theresou Mayovou. Prezident prý navíc projevil další základní geopolitické neznalosti a byl proto terčem posměšků od řady svých poradců a vysokých vládních činitelů.

Trump exporadcova obvinění odmítá a označuje je za lži a falešné historky. „Říkal o mně jen samé dobré věci (…), dokud jsem ho nevyhodil. Roztrpčený nudný hlupák, který chtěl jít jen do války,“ napsal prezident na Twitteru. „Bolton je neschopný!“ pokračoval v dalším příspěvku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 13 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“. Kanadský premiér podložil svá slova činy, když dřív v lednu uzavřel obchodní dohodu s Čínou.
před 22 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
15:04Aktualizovánopřed 48 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 1 hhodinou

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně.
12:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 3 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 4 hhodinami
Načítání...