Vláda amerického prezidenta Trumpa zvažovala jadernou zkoušku, píše The Washington Post

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa projednávala možnost provést jaderný test, který by byl pro USA první od roku 1992. Jaderná zkouška by mohla mít závažný důsledek pro vztahy s dalšími atomovými velmocemi, napsal list The Washington Post. Spojené státy mají podezření, že zkoušky jaderných zbraní provádí Rusko a Čína, což obě země popírají.

O možnosti amerického jaderného výbuchu se podle washingtonského listu jednalo 15. března na setkání zástupců amerických bezpečnostních služeb. Nejmenovaný člen administrativy řekl, že „rychlý test“ by mohl být pro Washington užitečný při vyjednávání s Moskvou a Pekingem ohledně třístranné dohody o regulaci arzenálů největších jaderných mocností.

Ze schůzky v Bílém domě podle jednoho člena administrativy nevyplynula dohoda o provedení testu, jiný zdroj sdělil, že se rozhodlo, že se na hrozby ze strany Ruska a Číny bude reagovat jiným způsobem. Výhrady měli zejména zástupci Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který zajišťuje bezpečnost amerických jaderných zbraní.

Zkouška by prý byla startovním výstřelem

USA naposledy provedly jaderný výbuch v roce 1992. V současné době by podle zastánců nešíření jaderných zbraní mohl mít test destabilizační důsledek. „Pro ostatní jaderně vyzbrojené země by to byla výzva udělat totéž,“ sdělil šéf Asociace pro kontrolu zbraní (ACA) Daryl Kimball. 

Zkouška by podle Kimballa byla startovním výstřelem pro bezprecedentní závod v jaderném zbrojení. „Narušilo by to vyjednávání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, který se zřejmě už necítí být vázán moratoriem na jaderné testy,“ doplnil.

Jak upozornila agentura Reuters, od roku 1945 provedlo nejméně osm států dohromady dva tisíce jaderných zkoušek, více než tisícovka připadá na USA. Na jaderné pokusy pak bylo vyhlášeno moratorium a v roce 1996 byla přijata smlouva o úplném zákazu těchto testů. Severní Korea se k ní nepřipojila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...