Petice proti Těreškovové. Kritici jí vyčítají roli v přípravě prodlouženého prezidentství pro Putina

Valentina Těreškovová byla oslavována jako hrdinka, když se v roce 1963 stala první ženou ve vesmíru. Ve svých 83 letech se ale pro některé Rusy stala nenáviděnou postavou poté, co tento týden navrhla změnu ústavy, která by prezidentu Vladimiru Putinovi umožnila zůstat u moci až do roku 2036, píše agentura Reuters.

Proti Těreškovové vznikly nejméně dvě internetové petice. Jedna s téměř osmi tisíci podpisů žádá, aby byla zbavena titulu čestné občanky města Tutajev, které leží severovýchodně od Moskvy poblíž jejího rodiště. Podle petice se „aktivně zúčastnila show, kterou někteří lidé označují za státní převrat“. Pošpinila tím podle autorů čest obyvatel města.

Další petice, s více než třemi tisíci podpisy, zase požaduje přejmenování ulice ve městě Arťomovskij, která teď nese její jméno.

Na sociálních sítích odpůrci političku zesměšňují. „Těreškovová je první žena, která se odvážně vydala do vesmírného mrazu a temna, aby tam poté uvrhla celou zemi,“ praví se v jedné zprávě, kterou na Twitteru sdílel kritik Kremlu Alexej Navalnyj.

„Celý ten obscénní rozruch okolo změn v ústavě byl nachystán pro jediný okamžik znamenající dvě nová období pro Putina. Těreškovová, která si stále pamatuje Stalina, nezklamala,“ napsal opoziční politik Dmitrij Gudkov.

Osočení z nedostatku vlastenectví

Podporovatelka Putina je držitelkou řady státních vyznamenání, včetně medaile Hrdiny Sovětského svazu. Od roku 2011 zasedá v Dumě.

K navrhovaným změnám ústavy připojila svůj dodatek. Ten spočívá v tom, že omezení možnosti zastávat prezidentskou funkci pouze dvě období začne od příštího platit znovu. Putinovi se tak nebudou počítat dosavadní čtyři mandáty a bude moci zastávat ještě dva. To mu otevírá cestu k dalším celkem šestnácti letům v čele státu. Obě komory parlamentu tuto změnu společně s dalšími desítkami ústavních změn přijaly.

Putinovi spojenci včetně prezidenta autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova a předsedy sněmovny Vjačeslava Volodina zaujali častou pozici obránců režimu a petice s kritikou označili za nevlastenecké a řízené ze zahraničí. „Ani nechci mluvit o těch lidech, kteří nemilují svou vlast,“ prohlásila sama Těreškovová na adresu svých kritiků podle agentury RIA Novosti.

Moskevská radnice s odvoláním na nový koronavirus zakázala opozici mítinky proti změnám v ústavě, cenzurní úřad zablokoval i web s peticí. Proti změnám tak v moskevských ulicích protestují jednotliví demonstranti, jejichž akce nevyžaduje svolení úřadů. „Jsem proti uzurpaci moci,“ stálo na transparentu jednoho z nich. „Ne doživotní diktatuře,“ bylo na plakátku, který držel demonstrant protestující před sídlem sněmovny.

Změny ještě posoudí ústavní soud a 22. dubna se o nich bude konat referendum. Justice v Rusku zpravidla nerozhoduje v rozporu s přáním exekutivy a hlasování bývají terčem kritiky kvůli nerovným kampaním a manipulacím s výsledky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby v Porýní-Falci dle prognóz vyhrála Merzova CDU, AfD mocně posílila

Volby v německé spolkové zemi Porýní-Falc v neděli vyhrála Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, dle prognóz veřejnoprávních stanic ARD a ZDF získala 30,5 procenta hlasů. Dosud vládní sociální demokracie (SPD) skončila druhá se ziskem kolem 27 procent. Před pěti lety přitom volby jasně vyhrála s 35,7 procenta hlasů. Alternativa pro Německo (AfD), kterou zemská tajná služba hodnotí jako podezřelou z krajně pravicových aktivit, získala dle prognóz pětinu hlasů. Výsledek z voleb před pěti lety tak více než zdvojnásobila.
09:07Aktualizovánopřed 20 mminutami

Szijjártó během pauz při jednáních EU volal do Moskvy, tvrdí WP. Politik to popřel

Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó o přestávkách pravidelně telefonicky informoval Rusko o průběhu vyjednávání na zasedáních členských zemí Evropské unie, tvrdí s odkazem na unijního bezpečnostního úředníka deník The Washington Post (WP). Dlouho jsme měli podezření, reagoval na zprávu polský premiér Donald Tusk. Szijjártó takové nařčení odmítl a označil ho za fake news. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) považuje článek spíš za pokus poškodit vládnoucí maďarskou stranu Fidesz těsně před volbami. Tuzemští opoziční politici jsou zprávou WP naopak znepokojeni.
14:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael nařídil urychlit demolice libanonských domů na frontě, zmizet mají i mosty

Izrael nařídil armádě, aby urychlila demolici libanonských domů v takzvaných frontových vesnicích. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac v neděli dle agentury Reuters uvedl, že příkaz vydali on a premiér Benjamin Netanjahu. Cílem je podle něj ukončit nebezpečí, které odtud hrozí izraelským obcím. Zlikvidovány mají být i některé mosty.
12:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
16:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.
01:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA stojí válka s Íránem miliardu dolarů denně, uvedl analytický portál

Spojené státy na válku v Íránu dosud vynaložily více než 27,6 miliardy dolarů (přes 583,7 miliardy korun), přičemž částka každým dnem roste o zhruba další miliardu dolarů (asi 21,2 miliardy korun). Tvrdí to analytický portál Iran War Cost Tracker (IWCT), za kterým stojí washingtonský nadstranický think-tank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies – CSIS).
před 3 hhodinami

Při havárii vrtulníku zahynulo v Kataru sedm lidí

Při havárii vojenského vrtulníku v katarských teritoriálních vodách v sobotu zahynulo sedm lidí – čtyři Katařani a tři Turci. Podle katarského ministerstva obrany byla příčinou nehody technická závada. O události informují tiskové agentury a televize al-Džazíra.
10:56Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Izrael udeřil v centru Teheránu

Izraelská armáda provedla v neděli ráno další vlnu vzdušných úderů v centru Teheránu proti íránskému režimu. Učinila tak několik hodin poté, co na města na jihu Izraele v blízkosti jaderného výzkumného centra dopadly dvě íránské balistické střely a zranily celkem přes sto lidí. Terčem útoku třemi balistickými střelami se v noci stala také metropolitní oblast Rijádu, uvedly saúdskoarabské úřady. Aktivaci protivzdušné obrany po íránském útoku raketami i drony ohlásily také Spojené arabské emiráty (SAE).
03:47Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...