Merkelová: Nebudu koukat na defilující tanky, co střílely na Ukrajině

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová se v květnu nezúčastní moskevské vojenské přehlídky u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Podle týdeníku Die Zeit se Merkelová obává, že by její účast na přehlídce poškodila německé vztahy s Ukrajinou a že by to Kyjev mohl vnímat jako urážku.

Podle zdrojů serveru považuje kancléřka za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Ruské jednotky tam podle představitelů NATO podporují proruské separatisty, kteří bojují proti ukrajinské armádě.

Kancléřka si přesto s ruskými představiteli připomene porážku nacistického režimu. Společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by podle zdrojů Die Zeit měla 10. května položit věnec k hrobu neznámého vojína u zdi Kremlu.

Rusko tradičně slaví konec druhé světové války 9. května vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. V roce 2005 se přehlídky jako první německý kancléř zúčastnil Gerhard Schröder a jeho účast byla vnímána jako gesto smíření mezi oběma zeměmi. Merkelová se přehlídky zúčastnila před pěti lety.

Podle týdeníku Der Spiegel není Merkelová jediným státníkem, který účast na moskevských oslavách konce druhé světové války odmítl. Na vojenskou přehlídku do ruské metropole nepojedou ani prezidenti Polska a pobalstkých republik. Pozvání nepřijal ani americký prezident Barack Obama. Český prezident Miloš Zeman se na moskevskou přehlídku chystá.

Miloš Zeman je jedinou hlavou státu v rámci Evropské unie, která zatím potvrdila účast na vojenské přehlídce v Moskvě, uvedl EUObserver. K bojkotu se kvůli Ukrajině rozhodly vedle Baracka Obamy a Angely Merkelové také další země EU - například Velká Británie, Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Britská vláda nicméně uvažuje o tom, že místo premiéra Davida Camerona vyšle jiného vysokého představitele. Francouzský prezident Francois Hollande také nedávno řekl, že do ruské metropole nepřijede, ale s vysvětlením, že potřebuje nutně navštívit Karibik. Slovensko, Maďarsko a Řecko se zatím oficiálně nevyjádřily. „Skutečnost, že německá šéfka řekla ne, a to bez ohledu na historické břímě viny Německa, usnadňuje ostatním říci také ne,“ soudí EUObserver. Naopak účast na oslavách přislíbil abchazský prezident Raul Chadžinba.

Merkelová: Ukrajina a IS jsou rizika pro světové hospodářství

Merkelová se dnes v Berlíně se šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou shodla na tom, že trvající napětí na východě Ukrajiny a útoky hnutí Islámský stát (IS) na Blízkém východě jsou významná rizika pro budoucí růst světové ekonomiky. „Růst je nadále křehký kvůli geopolitickým rizikům. My politici musíme pracovat na tom, abychom tato rizika co nejrychleji překonali. Když pomyslíme na boj proti IS nebo na krizi na Ukrajině, je jasné, že to jsou mimořádně náročné úkoly,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje i repatriační z Egypta

Na Letišti Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Krátce po 07:00 pak v Praze přistálo další letadlo Smartwings z ománského Maskatu, také na jeho palubě by mělo být zhruba 200 lidí. Kolem 7:30 pak dorazil druhý armádní repatriační let, který přiletěl z Egypta.
05:16Aktualizovánopřed 1 mminutou

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, tvrdí Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
00:14Aktualizovánopřed 19 mminutami

USA zasáhly od začátku války okolo dvou tisíc íránských cílů, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
02:49Aktualizovánopřed 28 mminutami

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 9 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 9 hhodinami
Načítání...