Merkelová: Nebudu koukat na defilující tanky, co střílely na Ukrajině

Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová se v květnu nezúčastní moskevské vojenské přehlídky u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Podle týdeníku Die Zeit se Merkelová obává, že by její účast na přehlídce poškodila německé vztahy s Ukrajinou a že by to Kyjev mohl vnímat jako urážku.

Podle zdrojů serveru považuje kancléřka za nepředstavitelné, aby se účastnila přehlídky, na níž se mohou objevit tanky, které se podílely na nedávných bojích na východě Ukrajiny. Ruské jednotky tam podle představitelů NATO podporují proruské separatisty, kteří bojují proti ukrajinské armádě.

Kancléřka si přesto s ruskými představiteli připomene porážku nacistického režimu. Společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem by podle zdrojů Die Zeit měla 10. května položit věnec k hrobu neznámého vojína u zdi Kremlu.

Rusko tradičně slaví konec druhé světové války 9. května vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí v Moskvě. V roce 2005 se přehlídky jako první německý kancléř zúčastnil Gerhard Schröder a jeho účast byla vnímána jako gesto smíření mezi oběma zeměmi. Merkelová se přehlídky zúčastnila před pěti lety.

Podle týdeníku Der Spiegel není Merkelová jediným státníkem, který účast na moskevských oslavách konce druhé světové války odmítl. Na vojenskou přehlídku do ruské metropole nepojedou ani prezidenti Polska a pobalstkých republik. Pozvání nepřijal ani americký prezident Barack Obama. Český prezident Miloš Zeman se na moskevskou přehlídku chystá.

Miloš Zeman je jedinou hlavou státu v rámci Evropské unie, která zatím potvrdila účast na vojenské přehlídce v Moskvě, uvedl EUObserver. K bojkotu se kvůli Ukrajině rozhodly vedle Baracka Obamy a Angely Merkelové také další země EU - například Velká Británie, Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva. Britská vláda nicméně uvažuje o tom, že místo premiéra Davida Camerona vyšle jiného vysokého představitele. Francouzský prezident Francois Hollande také nedávno řekl, že do ruské metropole nepřijede, ale s vysvětlením, že potřebuje nutně navštívit Karibik. Slovensko, Maďarsko a Řecko se zatím oficiálně nevyjádřily. „Skutečnost, že německá šéfka řekla ne, a to bez ohledu na historické břímě viny Německa, usnadňuje ostatním říci také ne,“ soudí EUObserver. Naopak účast na oslavách přislíbil abchazský prezident Raul Chadžinba.

Merkelová: Ukrajina a IS jsou rizika pro světové hospodářství

Merkelová se dnes v Berlíně se šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeovou shodla na tom, že trvající napětí na východě Ukrajiny a útoky hnutí Islámský stát (IS) na Blízkém východě jsou významná rizika pro budoucí růst světové ekonomiky. „Růst je nadále křehký kvůli geopolitickým rizikům. My politici musíme pracovat na tom, abychom tato rizika co nejrychleji překonali. Když pomyslíme na boj proti IS nebo na krizi na Ukrajině, je jasné, že to jsou mimořádně náročné úkoly,“ řekla Merkelová na tiskové konferenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 14 mminutami

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 9 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...