Spojené státy mají po dekádách novou jadernou zbraň. Odpaluje se z ponorky a má odstrašit Rusko

Armáda Spojených států uvede poprvé za několik desetiletí do svého jaderného arzenálu novou zbraň. Hlavici s označením W76-2 by měly nést střely Trident II. Pentagon výbušnou sílu W76-2 tají. Raketa dlouhého doletu by se odpalovala z ponorky. Washington tvrdí, že chce odstrašit Rusko a zabránit jaderné válce. Kritici se však obávají, že riziko vzniku nukleární války naopak vzroste, píše agentura AP.

Podle expertů by výbušná síla W76-2 mohla odpovídat asi pěti kilotunám trinitrotoluenu (TNT). To je asi třetina síly bomby Little Boy, kterou Spojené státy shodily ke konci druhé světové války na japonské město Hirošima. Strategické jaderné hlavice, které americké ponorky nosí několik posledních desetiletí, mají sílu 90 a 475 kilotun.

Náměstek amerického ministra obrany John Rood agentuře AP sdělil, že by nová hlavice měla snížit riziko jaderné války. Spojené státy podle něj nadále budou ctít svoji zásadu, že jaderné zbraně použijí jen ve „výjimečných případech“. Nová hlavice by však měla USA pomoci odradit Rusko od toho, aby samo tyto střely používalo.

Kritici se ale obávají, že taktické jaderné zbraně naopak riziko propuknutí nukleárního konfliktu zvyšují. Vojenským velitelům totiž poskytují novou možnost, jak jaderné zbraně do boje zapojit.

Není přitom jisté, že znepřátelená strana jejich nasazení nevyhodnotí jako strategickou hrozbu a neodpoví celoplošným jaderným útokem. Odpůrci se také domnívají, že nasazení taktických nukleárních zbraní do ponorek je zbytečné, protože americká armáda již disponuje tímto typem střel odpalovaných ze vzduchu.

Hlavice už je údajně na palubě

Pentagon odmítl komentovat, kdy a kde bude nová hlavice nasazena. Americká nevládní organizace Federace amerických vědců (FAS) však s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že hlavice jako první nese od konce loňského roku ponorka USS Tennessee, jež se pohybuje v Atlantickém oceánu.

Spojené státy novou zbraň nasazují v čase významných posunů ve strategických vztazích s Ruskem. Podle AP se množí obavy, že americký prezident Donald Trump nepřijme nabídku Moskvy na prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní START, jejíž platnost má vypršet příští rok v únoru.

START je v současné chvíli jediná dohoda, která omezuje počet jaderných hlavic, jež smí mít Rusko i USA ve svém arzenálu k dispozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 11 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.