V hongkongském metru létají gumové projektily. O protestech mluvila v Pekingu Merkelová

Hongkongská policie zasáhla proti demonstrantům. Podle agentury Reuters k jejich rozehnání použila slzný plyn, pepřový sprej a gumové projektily. Střetli se u stanice metra v hustě obydlené městské oblasti Kau-lung. O týdny trvajících protestech hovořila německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu.

Stovky protestujících se ve večerních hodinách shromáždily před stanicí metra, kde postavily barikády. Někteří z nich se i přes kovové mříže dostali do uzavřené stanice, kde strhávali informační cedule a stěny pomalovali grafitti. Policie do davu střílela gumovými projektily a zasáhla je slzným plynem a pepřovým sprejem. Slzný plyn proti davu použila na stejném místě také v pondělí.

Kromě násilného střetu v metru se odehrálo i několik pokojných protestů. Studenti v Hongkongu před několika školami vytvořili lidské řetězy. Byly mezi nimi například studentky katolické dívčí školy v modrých školních uniformách, které doplnily obličejovými maskami, jimiž se demonstranti chrání na protestních akcích před slzným plynem.

Na jiných místech se manifestující studenti oblékli do černé, která je symbolickou barvou demonstrantů. 

Na sobotu  svolali organizátoři velkou demonstraci před hongkongské mezinárodní letiště, které patří k nejrušnějším na světě. Jejich cílem je narušit dopravu na letiště. Protesty proti návrhu extradičního zákona začaly v Hongkongu v červnu a v některých dnech při nich vyšly do ulic i statisíce lidí.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová tento týden slíbila úplné stažení návrhu zákona o vydávání podezřelých do pevninské Číny. Slib ale aktivisty neuspokojil. Propekingskou vládu vyzývají k nezávislému vyšetření údajné policejní brutality při zásazích proti protestům, propuštění zadržených demonstrantů a žádají zcela svobodné volby. Dokud nebudou tyto požadavky splněny, chtějí aktivisté v protestních akcích pokračovat.  

Merkelová v Pekingu

Téma Hongkongu nadnesla německá kancléřka Angela Merkelová při své páteční schůzce s čínským premiérem Li Kche-čchiangem v Pekingu. Je podle ní třeba hlavně předejít násilí. Reakce kancléřky byla s napětím očekávána, protože v poslední době čelí kritice, že lidským právům nadřazuje dobré obchodní vztahy s Čínou.

„Zdůraznila jsem, že občanům Hongkongu musejí být zajištěna jejich práva a svobody,“ řekla Merkelová. „V současné situaci je nutné předejít násilí, pomůže jedině dialog. Objevují se náznaky, že správkyně Hongkongu tento dialog zahájí. Doufám, že se tak stane,“ dodala kancléřka.

Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila v roce 1997 pod čínskou správu. Od té doby funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“ a díky tomuto modelu má některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné. Kritici však tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje.

Čínský premiér na tiskové konferenci s Merkelovou prohlásil, že Peking ve vztahu k Hongkongu respektuje model „jedna země, dva systémy“. „Podporujeme hongkongskou vládu ve snaze ukončit násilí a chaos v souladu se zákony a zajistit Hongkongu dlouhodobou prosperitu a stabilitu,“ dodal.

Německá kancléřka Angela Merkelová a čínský premiér Li Kche-čchiang
Zdroj: ČTK/DPA/Michael Kappeler

Merkelová je v Číně po dvanácté

Merkelová je v Číně už podvanácté. Doprovází ji početná hospodářská delegace. Jednání, při kterých se setká i s prezidentem Si Ťin-pchingem, se budou věnovat nejvíce obchodu.

S ohledem na strach z hrozící hospodářské recese v Německu, neřízeného brexitu i otřesů způsobených obchodní válkou amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Číně se očekává, že Berlín bude usilovat o zlepšení obchodních vztahů s Pekingem.

Merkelová uvedla, že věří v brzký konec obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy, protože spory obou velmocí se dotýkají celého světa. Uvedla také, že je otevřená investicím čínských firem v Německu. Čínské představitele ale upozornila, že Německo prověřuje investice do určitých strategických odvětví a do kritické infrastruktury. Peking doufá, že Německo přijme více čínských firem a uvolní omezení vývozu pro určité typy výrobků, reagoval premiér Li.

Čína je nejvýznamnějším dovozcem do Německa a po Spojených státech a Francii také nejdůležitějším odběratelem německého zboží. V loňském roce si obě země vyměnily zboží bezmála za 200 miliard eur (5,2 bilionů korun).

Během nynější německé návštěvy v Pekingu podepsalo několik společností dohody se svými čínskými partnery. Jednou z nich je evropský výrobce letadel Airbus, který bude společně s čínskou firmou AVIC Aircraft Corporation montovat v Číně letouny A320. Německá pojišťovna Allianz uzavřela dohodu o užší spolupráci s Čínskou bankou (Bank of China). Strojírenský gigant Siemens podepsal s čínskou státní korporací SPIC memorandum o porozumění ohledně vývoje plynových turbín a součinnosti při využití technologií na bázi vodíku.

Německo svůj vztah k Číně jednoznačně nedefinuje

Německo se dlouhodobě potýká s nejednoznačností svého vztahu k nejlidnatější zemi světa. Zatímco Evropská komise Čínu nedávno začala označovat jako „systémového protivníka“, Berlín s Pekingem udržuje vztah, který obě strany vykládají jako „obsáhlé strategické partnerství“.

Již pětkrát se němečtí a čínští vládní představitelé sešli ke společným konzultacím, letos dokonce obě země uspořádaly první společné vojenské cvičení. „Čína je strategický partner, ale i konkurent,“ popsala Merkelová situaci. Ambivalence tohoto vztahu vzbuzuje v zahraničí i v samotném Německu nejistotu.

Nedlouho před plánovanou návštěvou kancléřku v otevřeném dopise vyzval vůdce protestů v Hongkongu Joshua Wong, aby podpořila demonstrace za svobodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...