Berlín – Velkolepé i lehce kontroverzní – takové mají být oslavy zborcení Berlínské zdi v jedné z největších metropolí Evropy. Už dnes začíná série výstav a kulturních akcí, které vyvrcholí v neděli symbolickým vypuštěním tisíců balonků lemujících linii tehdejší zdi. Do Berlína má přijet na půl milionu návštěvníků. V takové kulise kromě jiných vystoupí i sovětský exprezident Michail Gorbačov, jehož slova by davy nemusely přijmout zrovna vlídně. Slíbil totiž obhajovat kroky současného lídra Ruska Vladimira Putina…
Gorbačov kdysi svými reformami rozdělený svět sbližoval, nyní může vztahy mezi Západem a Východem spíše přiostřit. K době, kdy si Německo připomíná čtvrtstoletí od konce sovětské imperiální éry, totiž hodlá populární „Gorby“ vyzdvihovat význam ruského prezidenta Putina. Ten leží západnímu světu v žaludku kvůli anexi Krymu a roli Ruska v ukrajinské krizi. Poslední sovětský vůdce Gorbačov ale prohlásil, že Putin je tím nejlepším člověkem pro ochranu zájmů Ruska.
Ve svých nynějších komentářích mimo jiné řekl, že ukrajinská krize je vhodnou „záminkou“ pro Spojené státy, aby kritizovaly Rusko. „Rusko souhlasilo s novými vztahy a položilo nové základy pro spolupráci. Všechno by bylo skvělé, ne každému ve Spojených státech se to ale líbilo. Mají jiné plány, potřebují jinou situaci, takovou, aby se mohli vměšovat do záležitostí po celém světě,“ konstatoval sovětský exprezident.
Třiaosmdesátý symbol někdejší perestrojky a glasnosti bude jedním z desítek zahraničních hostů, kteří o víkendu do Berlína dorazí. Během sobotní konference se má mimo jiné setkat s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i prezidentem Joachimem Gauckem, všichni by posléze měli přednést projev. Už dnes večer otevře Gorbačov na bývalém přechodu Checkpoint Charlie výstavu, která připomíná osobní prožitky účastníků bourání zdi. V neděli pak Merkelová zahájí stálou výstavu v Památníku Berlínské zdi, která uvádí do mezinárodního kontextu vznik i pád zdi.
Přímo před Braniborskou bránou vyroste pódium, na kterém vystoupí například světoznámý pianista Daniel Barenboim. Během dne však budou u jednoho z nejznámějších berlínských symbolů i na jiných místech metropole vystupovat německé kapely. V sobotu odehraje koncert k 25. výročí pádu zdi český písničkář Jaroslav Hutka.
Středobodem víkendových oslav bude tzv. světelná hranice. Souvislý pás 8 tisíců balonků v celkové délce 10 kilometrů má lemovat hranici někdejší zdi. Každý z balonků přitom bude obsahovat vzkaz či drobné svědectví svého patrona - většinou lidí, kteří se na pádu zdi podíleli. V neděli v 19:00 by se za účasti klíčových lidí z německé politiky i zahraničních hostů měly tyto balonky najednou vznést k nebi. Před pěti lety byl použit podobný koncept. Místo vznášejících se balonků ale symbolicky padaly obří dominové kostky.
- ČT24 připravilo na neděli speciální vysílání k pádu Berlínské zdi. Začátek je plánován mezi 16:05 a 17:30 podle aktuálního harmonogramu akcí. Součástí bude přímý přenos z části berlínské ceremonie.
Přísně střežená bariéra, oddělující demokratický Západní Berlín, patřící do Spolkové republiky Německo (SRN), od území komunistické Německé demokratické republiky (NDR), vyrostla v ulicích města prakticky přes noc v polovině srpna 1961. Více než čtvrt století se zdálo, že stěna ze železobetonu bude Berlín rozdělovat na věčné časy. Koncem 80. let se však politická situace v táboře socialistických zemí změnila. V čele Sovětského svazu stanul právě reformě naladěný Gorbačov a o něco později usedli polští a maďarští komunisté ke kulatému stolu s představiteli opozice.
Také v NDR se během roku 1989 začala rodit organizovaná opozice, jejímuž vzniku do té doby bránila tajná policie Stasi. V létě 1989 navíc tisíce východních Němců obsadily ambasády SRN v Budapešti, Praze a Varšavě, kde si chtěli vymoci možnost odchodu na Západ. Vládnoucí Jednotná socialistická strana Německa (SED) vedená Erichem Honeckerem přesto nejevila ochotu ke změnám, i když ji před důsledky oddalování politických reforem varoval sám Gorbačov.
Kolik osob zemřelo na zhruba 1 400 kilometrů dlouhé hranici mezi oběma německými státy, není dodnes jisté. Podle loňské studie historiků z berlínské Svobodné univerzity lze doložit 1 129 obětí. Jiný výzkumný tým napočítal dokonce 1 684 smrtelných případů. Mezi oběti počítal i příslušníky pohraniční stráže, kteří zemřeli při výkonu služby či v souvislosti s ní spáchali sebevraždu. Samotná Berlínská zeď, která měřila přibližně 155 kilometrů, si podle všeho vyžádala životy 138 osob.
