Zhruba 50 kilometrů jižně od Pekingu se koncem září otevře letiště, které má ambici stát se jedním z největších na světě. V roce 2040 by jím mělo ročně projít přes sto milionů cestujících. Nebude to ale jen přestupní stanice. Čína chce, aby se stalo destinací samo o sobě. Spíše než o letišti se tak dá mluvit o vzniku nového města. Přední developerská společnost ze Spojených arabských emirátů tu plánuje vybudovat rezidenční bydlení, přímo v areálu letiště pak budou třeba galerie, zdravotní centra nebo relaxační park.
Obří letiště, nebo velkoměsto? Čína dokončuje vzdušný přístav ve tvaru mořské hvězdice
Nejrušnější na světě
Současné letiště v Pekingu už je na samé hranici své kapacity, Čína proto nový dopravní uzel u metropole nutně potřebovala. V roce 2017 pekingským letištěm prošlo 95 milionů lidí a loni ještě o šest milionů víc, což jej dlouhodobě řadí na druhé místo za nejrušnější letiště světa, kterým je dosud americká Atlanta. Ta loni odbavila více než 107 milionů cestujících.
Letiště v Ta-singu by ale dosavadní žebříček mělo do pár let přepsat. S výstavbou projektu za 11,5 miliardy dolarů začala Čína v roce 2014 a pracovalo na ní více než 40 tisíc dělníků. „Nové letiště je hlavním projektem, který byl vytvořen k 70. výročí oslav Národního dne Číny a splňuje velmi vysoké standardy,“ říká čínský bankovní analytik Ivan Zhou.
Pod návrhem je podepsaná slavná britská architektka iráckého původu Zaha Hadid, která jako první žena svou prací dosáhla na nejprestižnější světové ocenění pro architekty – Pritzkerovu cenu. Hadid stála mimo jiné za nedávno otevřeným mrakodrapem v Miláně, který zdálky připomíná pokroucený list papíru, nebo za projektem administrativního centra s obchody a bydlením na Masarykově nádraží v Praze. Při otevření ta-singského letiště bude uznávaná vizionářka bohužel chybět; v roce 2016 zemřela.
Některá slavná díla Zahy Hadid připomíná fotogalerie:
GALERIE
Vodní centrum, vystavěné v roce 2012 pro Olympijské hry v Londýně
Letiště jako město
Čínská vláda chce novým projektem přitáhnout nejen byznysmeny, ale vytvořit zároveň atrakci pro zahraniční i domácí turisty. Obří projekt v sobě zahrnul výstavní prostory, relaxační čínské zahrady, zdravotní střediska, ale i výzkumné a vývojové laboratoře.
Developerská společnost ze Spojených arabských emirátů chce v blízkosti terminálů vybudovat rezidenční bydlení s širokými možnostmi pro využití volného času za 11 miliard dolarů. Lákadlem ale může být i samotná hala připomínající mořskou hvězdici a navržená tak, aby do ní střešními okny pronikalo co nejvíce denního světla.
České technologie v Číně
Svou stopu na letišti, které přitahuje světovou pozornost, zanechala i Česká republika. Pardubická společnost ERA je totiž dodavatelem bezpečnostního systému, který bude dohlížet na letový provoz. Konkrétně má sledovat stroje ve vzduchu a určovat jejich polohu.
„Pro mne osobně představují čínské zakázky milníky v kariéře, první systém jsem do Pekingu prodal jako řadový obchodník, nyní jsem se sem vrátil podepsat ještě významnější kontrakt jako generální ředitel,“ uvedl šéf firmy Viktor Sotona.
Společnost, kterou vlastní od roku 2011 zbrojařská skupina Omnipol, v posledních deseti letech instalovala své systémy už na čtyřech jiných čínských letištích včetně Pekingu a Šanghaje. Loni jako první zahraniční výrobce získala od čínské strany speciální certifikáty, díky kterým může dodávat systémy pro monitorování letadel ve vzduchu nebo pro řízení pohybu servisních vozidel na letištních plochách.
K letišti rychlodráha
Navzdory své rozloze, která bude v době otevření jako 97 fotbalových hřišť, Ta-sing slibuje, že cestující nebude čekat nevýhoda společná pro většinu obřích světových letišť – tedy velké vzdálenosti, které je třeba ujít. Trasa od pasové kontroly k nejvzdálenějšímu gatu bude maximálně 600 metrů.
Starosti si prý není třeba dělat ani kvůli dopravním zácpám typickým pro dvaadvacetimilionový Peking, nebo z větší vzdálenosti od hlavních byznys center, která se nacházejí na východě a severu metropole. Letiště, které vyrostlo pět desítek kilometrů jižně od metropole, totiž s centrem spojí vysokorychlostní železniční trať.
Klima versus letecký boom
Letecký průmysl by měl v Číně podle předpokladů v následujících letech významně růst, zpomalit ho ale může stále diskutovanější problematika dopadů letecké dopravy na klima. „Stavění větších a větších letišť a produkováním většího a většího množství skleníkových plynů jen zvětší potíže, kterým už teď čelíme. Jsme na cestě, ze které se už nedá vrátit, a my přesto pokračujeme, a dokonce zrychlujeme,“ varuje odborník na urbanistiku z Čínské univerzity v Hongkongu Ng Mee Kam.
Peking chce mít do roku 2020 v rámci snahy nezvyšovat znečištění ovzduší zhruba dvacet tisíc elektrických taxíků. Využívat je chce právě i na ta-singském letišti, kde už v červenci zkoušel jejich testovací provoz.
Ta-sing je jen jedním z mnoha letištních projektu v Číně. Vláda podle americké stanice CNN plánuje do roku 2020 nově vybudovat nebo rozšířit 74 letišť napříč zemí, a ročně tak obsloužit neuvěřitelných 720 milionů cestujících.
Boom v leteckém průmyslu jde ale napříč světem. Letos v dubnu otevřelo nové obří letiště v tureckém Istanbulu, které bude mít v první fázi před dalším rozšířením kapacitu 90 milionů lidí ročně. Výstavbu, na které se podílelo 36 tisíc lidí, provázely i kontroverze. Úřady uvádějí, že od zahájení prací v roce 2015 při stavbě zahynuly tři desítky lidí, podle odborů je ale tento počet silně podhodnocený. Ekologičtí aktivisté zase kritizovali fakt, že na stavbu padlo skoro 658 tisíc stromů. Loni v září zase poslal soud do vězení dvě desítky stavebních dělníků, kteří protestovali proti špatným pracovním podmínkám.
Velký vzdušný přístav mezinárodního významu se v současnosti buduje také v Německu. Otevření Braniborsko-berlínského letiště Willyho Brandta se ale v uplynulých deseti letech opakovaně odkládalo, poslední termín je tak zatím rok 2020 až 2021. Ročně by mělo přepravit po plném dokončení 34 milionů pasažérů.
V budoucnu by se pak světovou jedničkou mělo stát Maktúmovo mezinárodní letiště v Dubaji, které by po kompletním dokončení za 32 miliard dolarů mělo v roce 2027 ročně odbavit až 220 milionů cestujících.