Historické záběry z Varšavského povstání v roce 1944
Polská Zemská armáda (Armia Krajowa) se rozhodla zakročit s ohledem na postup Rudé armády, která se blížila k pravému břehu Visly. Povstalci se obávali, že pokud by Varšavu osvobodili Sověti, po konci války by země upadla do moskevské sféry vlivu a polská exilová vláda v Londýně by ztratila legitimitu.
Rudá armáda navíc v druhé půli července shazováním letáků přesvědčovala Varšavu, aby se Němcům postavila. Pokud by povstalci volání nevyslyšeli, mohli by je Sověti následně označit za zrádce a zbabělce. Nakonec však Moskva nestála o to, aby musela řešit prozápadně naladěnou Varšavu. Proto, ačkoliv už v červenci 1944 byli na dohled města, zastavili Sověti svůj postup a polským povstalcům, slibům navzdory, nepomohli.
Rudá armáda do trosek Varšavy vkročila 17. ledna 1945.
Varšavské povstání se uskutečnilo téměř rok po vypuknutí povstání Židů ve varšavském ghettu. Tehdy v dubnu 1943 se asi 750 nedostatečně ozbrojených Židů postavilo oddílům nacistické SS. Reagovali tak na masové transporty Židů z Varšavy do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Vzpoura skončila v polovině května a ghetto bylo během té doby srovnáno se zemí. Všichni jeho obyvatelé zemřeli nebo byli posláni do koncentračních táborů. Uniklo jen velmi málo lidí.
