V posledních pěti letech vstoupilo do řad takzvaného Islámského státu padesát tisíc lidí ze stovky zemí. Po pádu samozvaného chalífátu se zradikalizovaní a nebezpeční bojovníci vrací domů. Jedno z možných řešení tohoto bezpečnostního problému nabízí překvapivě Pákistán, který má zkušenosti s mladými muži, kteří se přidali k Talibanu. Pákistánská armáda už roky provozuje ostře sledované převýchovné centrum, které vrací bývalé bojovníky do běžného života.
Pákistán ukazuje, že lze převychovat radikální bojovníky a vrátit je do běžného života
Horizont ČT24: Pákistánská armáda převychovává bývalé bojovníky Talibanu (zdroj: ČT24)
V uzavřeném a dobře hlídaném centru nedaleko Péšávaru žije několik stovek mladých mužů s temnou minulostí. „Zabíjeli ženy i děti,“ potvrzuje místní psycholožka Anila Farmanová. Identitu si tu všichni chovanci přísně střeží v obavě z toho, co může následovat po jejich propuštění.
Mají za sebou výcvikové tábory Talibanu, ke kterému se někteří přidali dobrovolně. Další byli odvedeni z chudých rodin. Většinou negramotní teenageři byli pro ideology snadnou kořistí. Vštěpovali jim násilnou verzi výkladu islámu, připravovali je na roli bojovníků a sebevražedných atentátníků.
Místo do vězení míří bývalí bojovníci do převýchovného centra
Pákistán se do tažení proti Talibanu zapojil po útocích z 11. září 2001. Během následujících osmnácti let v zemi při teroristických útocích zemřelo přes 63 tisíc lidí. V poslední době sice počty obětí každoročně klesají, i tak ale teroristé zavraždí v Pákistánu stovky lidí ročně.
Armádě se daří držet situaci pod kontrolou i díky lépe střežené hranici s Afghánistánem, přes kterou dřív radikálové běžně přecházeli. Celou jednu třetinu hranice, tedy zhruba devět set kilometrů, nyní chrání plot. „Už máme dostatek bezpečnostních opatření. Skenujeme zavazadla, máme bezpečnostní kamery. A lepší pasy,“ vyjmenovává velitel pákistánské armády Humajun Farrúk.
Radikálové se učí změnit myšlení
Bojovníci Talibanu, kteří vojákům padli do rukou, dřív končili v přeplněných věznicích, kde se ještě víc utvrdili v radikalismu a agresivitě. Řešení proto začala hledat samotná armáda a před deseti lety otevřela převýchovné centrum, které od té doby vede a financuje.
Podstatnou částí převýchovy je i změna myšlení a přístupu k náboženství, jehož lekce jsou pevným bodem programu. „(Muži) mluví s ideology, náboženskými učenci a psychology, kteří s tématem umějí pracovat,“ dodává psycholog Zia ul Hasan. Někdo v programu zůstane šest měsíců, někdo tři roky. I po propuštění zůstávají převychovaní bojovníci roky pod dohledem. Musejí se pravidelně hlásit a bez dovolení nesmí vycestovat do zahraničí.
Pákistánská armáda ve svém centru převychovává bývalé bojovníky Talibanu
Převýchovou už prošlo víc než tisíc mužů
Projektem Úsvit (v paštunštině Sabaoon) zatím prošlo na 1200 mladíků. Pod dohledem psychologů se snaží překonat svou minulost a připravit se na budoucnost. Mohou se vyučit automechaniky i krejčími. „Sami si nemohou dovolit koupit šicí stroj, nemají na něj peníze. Nemají žádný příjem, nemohli zabezpečit své rodiny. My jim šicí stroj dáme a naučíme je řemeslo,“ popisuje princip programu psycholožka Farmanová.
Změna k lepšímu je vidět i mimo převýchovné centrum. Do Mingory vzdálené dvě stě kilometrů od Péšáváru se vrátil běžný život. „Dřív tu radikálové popravovali své odpůrce a vystavovali jejich mrtvá těla. Teď tu můžete vidět čilý provoz. Je to důkaz, že se vrátil mír,“ potvrzuje místní novinář Islamuddin Sajíd.
Podobné úspěchy jsou však jen jedním z dílků skládačky. Radikální islám má v oblasti stále silné slovo. Na tři a půl tisíce Pákistánců působí v řadách islamistů v sousedním Afghánistánu, kde Taliban navzdory pokračujícím rozhovorům s vládou stále bojuje. Navíc zde posiluje místní odnož teroristické organizace Islámský stát.