Brusel - Evropská unie by měla do pátku rozhodnout o podobě dalších sankcí vůči Rusku. Uvedla to italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová s tím, že diplomaté budou jednat o návrhu Evropské komise. Ta doporučuje rozšíření protiruských sankcí ve stávajících čtyřech oblastech (finančních službách, vývozu zbraní, technologiích dvojího užití a technologiích pro těžbu ropy v arktických oblastech) a navrhuje členským zemím zvážit i možnost pozastavení členství Ruska v některých mezinárodních sportovních organizacích. Zelení v europarlamentu navíc chtějí, aby fotbalová federace FIFA odebrala Rusku světový fotbalový šampionát v roce 2018. Šéf FIFA to ale odmítl.
Jak upřesňuje Český rozhlas, který má příslušný dokument k dispozici, Rusko by se například nemohlo účastnit mistrovství světa ve fotbale nebo soutěží pořádaných asociací UEFA, jako je Liga mistrů nebo kvalifikace o mistrovství Evropy.
Zelení v Evropském parlamentu dokonce požadují, aby FIFA kvůli ukrajinské krizi odebrala Rusku světový šampionát. Ten se země chystá uspořádat v roce 2018. „FIFA musí odhlasovat, že za nynějších podmínek ruské politiky a strategie ruského fotbalového svazu Rusko nemůže pořádat fotbalové mistrovství světa,“ prohlásila Němka Rebecca Harmsová, která spolu s Belgičanem Philippem Lambertsem stojí v čele europarlamentní frakce Zelení/Evropská svobodná aliance.
Harmsová chce odebrat Rusku pořadatelství podle listu hannover-zeitung.net mimo jiné i proto, že ruská fotbalová asociace přeřadila trojici krymských fotbalových klubů k jejich nelibosti do třetí ruské ligy. Podle Harmsové je pro ruského prezidenta Vladimira Putina „důležitější rusifikace Krymu než respektování mezinárodních pravidel“.
Agentura SID ale jakékoli tvrdé sankce vůči Rusku považuje za nereálné. Od roku 2015 se totiž ruský energetický gigant Gazprom přinejmenším do roku 2018 stane sponzorem FIFA, stejně jako od roku 2012 poskytuje peníze Lize mistrů. Sám šéf FIFA Joseph Blatter už navíc odmítl, že by Rusko kvůli ukrajinské krizi mohlo o pořadatelství přijít.
Sankcemi, o kterých by pak měly země EU rozhodnout, zda je podpoří, je další ztížení přístupu ruských firem na evropské kapitálové trhy, kam už dnes nemohou velké ruské banky. Podle návrhu by tam nesměly ani velké ruské ropné nebo plynárenské společnosti. Toto opatření má potenciál velmi tvrdě zasáhnout ruskou ekonomiku.
Summit EU dal v sobotu Evropské komisi pokyn, aby do týdne připravila návrh přitvrzení stávajících sankcí. Spuštěny mají být, pokud Rusko zásadně nezmění svůj přístup k prohlubující se ukrajinské krizi, vysvětlila po summitu německá kancléřka Angela Merkelová.
„Vývoj v oblasti je stále více dramatický. Mluvíme o agresi a myslím, že musíme reagovat tím nejsilnějším možným způsobem,“ podotkla Mogheriniová, podle níž jsou sankce součástí politické strategie. Mogheriniová se na podzim stane šéfkou evropské diplomacie po Catherine Ashtonové, Itálie nyní na půl roku předsedá Unii.
Česká republika už dostala materiál shrnující možná přitvrzení hospodářských opatření v oblastech, kde EU sankce zavedla již v létě. Vláda o něm má jednat ve středu. Premiér Bohuslav Sobotka při dnešní návštěvě Šternberka na Olomoucku prohlásil, že k novým sankcím, které se podle něj mají týkat například finančního trhu či zbrojních dodávek, Česko bude mít připomínky.
