Hrozba vojenského konfliktu v Íránu

Přesun tisíců vojáků i lodí. Pentagon zvažuje reakci na íránskou hrozbu, Trumpa čeká obtížná volba

Do oblasti Blízkého východu by kvůli napětí kolem Íránu mohlo zamířit dalších až deset tisíc amerických vojáků. Pentagon se chystá plán předložit prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zdrojů AP se mluví i o dalších systémech protiraketové obrany Patriot a lodích. Duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí mezitím poprvé otevřeně kritizoval prezidenta a ministra zahraničí za to, jak uvedli do praxe jadernou dohodu.

 

Podle představitelů amerického ministerstva by mělo jít o obranné jednotky. Diskutuje se rovněž o vyslání baterií protiraketového systému Patriot, bojových plavidel a prostředků pro monitorování aktivity íránských ozbrojených sil. Zda se k rozhodnutí Bílý dům odhodlá už ve čtvrtek, zatím není jasné.

Názorový obrat? 

Agentura AP upozornila, že zatím žádné rozhodnutí nepadlo a že není jasné, zda Bílý dům schválí vyslání všech vojáků, nebo jen části. Jakékoli posílení vojenské přítomnosti USA na Blízkém východě by signalizovalo obrat v názorech prezidenta, který opakovaně poukazoval na potřebu omezit počet amerických vojáků v regionu.

Návrh Pentagonu navíc může narazit v Kongresu. Představitelé ministerstva obrany v úterý při slyšení v několika kongresových výborech zákonodárce ujišťovali, že USA nemají v úmyslu Írán provokovat ani napadnout. V tomto duchu hovořili i ministr zahraničí Mike Pompeo a úřadující ministr obrany Patrick Shanahan. „Naším hlavním cílem je teď zabránit tomu, aby Írán podlehl chybným kalkulacím,“ zdůraznil Shanahan.

Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem se zhoršují od loňského jara, kdy Washington odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015 a opět zavedl proti Teheránu sankce.

Prezident Trump usiluje o větší odzbrojení Íránu a začátkem tohoto měsíce Spojené státy kvůli neupřesněné íránské hrozbě poslaly jako varování do oblasti Blízkého východu letadlovou loď USS Abraham Lincoln s doprovodnými plavidly a také bombardéry B-52.

USA navíc před pár dny podnikly v Arabském moři námořní vojenské cvičení, do kterého byla zapojena i úderná skupina. Jeho cílem bylo podle námořnictva podtrhnout schopnost USA reagovat na hrozby. Zároveň mělo sloužit jako odstrašující prostředek.

Vzájemné výhrůžky

V pátek vysoce postavený představitel íránských revolučních gard Mohammad Sálih Džokar prohlásil, že íránské rakety mohou snadno zasáhnout bitevní lodě v Perském zálivu. „Všechno severně od Hormuzského průlivu máme pod kontrolou… (manévry) amerických bitevních lodí v regionu jsou pod kompletní kontrolou íránské armády a revolučních gard,“ varoval jiný vlivný činitel z řad revolučních gard Alí Fadaví.

Trump v posledních dnech varoval Írán, že pokud bude USA vyhrožovat, bude to znamenat jeho konec. Obě strany ale zatím opakují, že si otevřený konflikt nepřejí.

Kvůli jaderné dohodě však došlo k roztržce i uvnitř Íránu. Íránský duchovní vůdce totiž poprvé jmenovitě kritizoval politiky, konkrétně  íránského prezidenta Hasana Rouháního a ministra  zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa. Chameneí měl podle svých slov výhrady k tomu, jak dohodu se světovými mocnostmi uvedli do praxe.  

Chameneí oba politiky zkritizoval před studenty na přednášce u příležitosti ramadánu, prohlášení rovněž vyšlo na jeho oficiálním webu. Konzervativní íránští politici tuto dohodu už delší dobu označují za příliš velký ústupek Západu.