Závod o zřícenou supermoderní stíhačku. USA a Japonsko mají obavy, aby F-35 nenašli jejich rivalové

7 minut
Horizont ČT24: USA a Japonsko pátrají po zřícené stíhačce F-35
Zdroj: ČT24

V Tichém oceánu probíhá od úterý pátrání po zřícené stíhačce F-35, označované za nejmodernější armádní letoun světa. Američané i Japonci se obávají, že se k cenné technologii v Pacifiku dostanou jako první jejich největší protivníci – Čína a Rusko. Proč se stíhačka zřítila, se zatím neví. Japonsko je dočasně vyřadilo z provozu.

Víceúčelová, neviditelná stíhačka F-35 je vůbec nejdražším vojenským letounem světa. Podle výrobce překonává více než jedenapůlkrát rychlost zvuku. Po pádu stíhačky v japonských barvách se ale vznášejí otázky nad její spolehlivostí a bezpečností. „Krátce po pilotově signalizaci, že musí misi přerušit, se přerušila komunikace a zmizel z radaru,“ oznámil japonský ministr obrany Takeshi Iwaya.

K neštěstí mělo dojít 135 kilometrů od letecké základny v Misawě. Letoun nebyl starý ani rok a pilot byl zkušený, nalétáno měl přes 3200 hodin. „Americká armáda a japonská pobřežní stráž pátrají v oblasti po pohřešovaném,“ dodal Iwaya.

Sofistikovaná technologie, která je určena jen nejbližším spojencům USA, teď leží na dně Pacifiku. Zájem poznat, jak funguje, přitom mají i Rusko a Čína. „Toho se americká i japonská armáda obávají. Čína disponuje vyprošťovacími ponorkami určenými pro velké hloubky,“ řekl CNN bývalý důstojník amerického námořnictva Carl Schuster.

F-35 Lightning II
Zdroj: Axel Schmidt/Reuters

Potíže byly již v minulosti

Poprvé se supermoderní stíhačka zřítila loni v září v Jižní Karolíně. Tehdy se pilot katapultoval. Příčinou havárie bylo podle amerického ministerstva obrany zřejmě vadné palivové vedení. Piloti ale hlásili potíže i s kyslíkem. Stejně jako v americkém případě i Japonci teď všechny stroje dočasně vyřadili z provozu. 

Stíhací letoun páté generace absolvoval první let v prosinci 2006. Do výzbroje ho Pentagon zařadil o devět let později. Kromě Japonska uzavřely s výrobcem Lockheed Martin smlouvu další američtí spojenci: mimo jiné Británie, Itálie nebo Izrael. Ten se stal vůbec prvním zahraničním zákazníkem a jako první vyslal letoun do ostrého boje – při operacích na Blízkém východě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rok od návratu Trumpa do Bílého domu přinesl cla i intervenci v Latinské Americe

Přinášíme stručný souhrn prvního roku amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě během jeho druhého funkčního období. Uplynulé měsíce přinesly mimo jiné uvalení cel na obchodní partnery USA, tlak na ukončení rusko-ukrajinské války nebo vojenskou intervenci ve Venezuele. Rozhodnutí a kroků ale šéf Bílého domu učinil výrazně víc.
před 16 mminutami

Ze syrské věznice podle kurdské stanice uprchlo zhruba 1500 členů IS

Ze syrské věznice Šaddádí uprchlo zhruba 1500 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). V pondělí večer to s odkazem na mluvčího Kurdy vedené koalice Syrských demokratických sil (SDF) uvedla kurdská televizní stanice Rudaw. Napsala o tom agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Papež na jednání s Pavlem ve Vatikánu přijal pozvání do Prahy

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. Hovořili spolu mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal Pavel, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu. Lva XIV. pozval na návštěvu Česka, což podle něj hlava katolické církve přijala. Věří, že se návštěva uskuteční brzy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Českým zbrojařům už kapacity v tuzemsku nestačí

Investice českých zbrojařů v zahraničí rostou. Firmy tam zakládají výrobu nebo kupují jiné společnosti. Stojí za tím snaha rozšiřovat své portfolio i to, že kapacity v Česku už nestačí. Firmu Fiocchi, která letos slaví 150 let své existence, vlastní ze sta procent tuzemský zbrojařský holding Czechoslovak Group (CSG). Italská společnost má kromě muničních továren nedaleko Milána a v Boloni závody také ve Velké Británii nebo Spojených státech. Americká půda je lákavá i pro českého výrobce leteckých motorů PBS Group. Loni tam spustil sériovou výrobu a teď už hledá místa pro další továrny. Už dříve na americkému trhu – pod českým vedením – expandoval i Colt. Největší tuzemský holding CSG zároveň vstoupí na burzu – podle agentury Bloomberg to bude v pátek v Amsterodamu.
před 8 hhodinami

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...