Britská vláda má žádat o odklad brexitu, když projde dohoda. Možnost referenda poslanci zablokovali

90' ČT24 k poslednímu vývoji okolo brexitu (zdroj: ČT24)

Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu v případě, že poslanci schválí brexitovou dohodu. Vláda chce posunout termín z 29. března na 30. června. Odmítavě se naopak poslanci postavili k dodatku, který odložení termínu spojoval s vypsáním nového referenda, i k dodatku, podle nějž měli poslanci získat kontrolu nad dalším postupem kolem brexitu a mohli o něm hlasovat.

On-line přenos

Odklad brexitu v britském parlamentu

  • 22:00

    On-line přenos v tuto chvíli končí, děkujeme za pozornost. 

  • 21:52

    SHRNUTÍ ČTVRTEČNÍHO HLASOVÁNÍ: 

    Britský parlament schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu. Kabinet chce o odložení termínu odchodu země z Evropské unie z 29. března na 30. června požádat Brusel v případě, že britští poslanci do 20. března schválí dohodu o brexitu. Tento dokument avšak Dolní sněmovna už dvakrát odmítla.

    Čtvrtečnímu hlasování o návrhu kabinetu předcházelo projednání tří poslaneckých dodatků, z nichž ani jeden nebyl schválen. Poslanci postupně odmítli dodatek požadující odložit brexit kvůli uspořádání nového referenda, navrhující předat odpovědnost za dění kolem brexitu Dolní sněmovně a vyzývající k odkladu brexitu na neurčito do doby, než bude nalezena shoda ohledně dalšího postupu.

    Nyní se očekává oznámení kabinetu, že dohoda o brexitu bude Dolní sněmovně předložena potřetí, a to začátkem příštího týdne.

  • 20:49

    "Přestávám se bát odchodu Británie z Unie. Dokonce se ten odchod každým dalším dnem zdá být méně pravděpodobný. Ze země odcházejí velké firmy, lidé přicházejí o práci a to si začínají uvědomovat nejen politici, ale i veřejnost," uvedl v Devadesátce ČT24 Jan Jůn.

Parlamentem prošel návrh vlády na odklad data vystoupení Británie z EU v případě, že by poslanci do 20. března schválili dohodu o brexitu vyjednanou premiérkou Theresou Mayovou. Nyní je vystoupení plánováno na 29. března. Pro vládní návrh se vyslovilo 412 poslanců, proti jich bylo 202.

Ačkoli ministerskou předsedkyni v její snaze získat odklad data brexitu podpořila přesvědčivá většina poslanců, její vlastní Konzervativní strana i sám kabinet mají v této věci dál protichůdné názory. Podle informací parlamentu hlasovalo pro pouze 112 konzervativních poslanců a 188 jich bylo proti.

Mezi těmi, kdo hlasovali proti odkladu, byl například i ministr pro brexit Steve Barclay nebo ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová. Zejména postoj Barclaye, který předtím vládní návrh ve sněmovně osobně obhajoval, považují komentátoři za důkaz, že kabinet je na pokraji rozpadu.

Schválená varianta odkladu brexitu by sloužil k tomu, aby britský parlament stačil včas schválit veškerou legislativu nutnou pro hladký odchod Spojeného království z unijních struktur.

Zákonodárci přitom dohodu o brexitu už dvakrát odmítli, naposledy v úterý. Zároveň však ve středu odhlasovali návrh, který vládu vyzývá, aby za všech okolností vyloučila možnost, že Británie odejde bez dohody.

O posunutí termínu stanoveného článkem 50 Lisabonské smlouvy musí Londýn požádat ostatní členské státy EU. Jejich zástupci se sejdou na summitu v Bruselu koncem příštího týdne. Zda by Unie změnu schválila, není jisté, předseda Evropské rady Donald Tusk však ve čtvrtek oznámil, že by prezidenty a premiéry sedmadvacítky vyzval, aby odklad brexitu umožnili.

Pokud by šlo o krátký odklad kvůli realizaci již schválené dohody, byl by podle všeho souhlas evropských lídrů téměř automatický. Pokud by však Británie žádala o odklad bez jasné vize dalších kroků, měla by mnohem složitější postavení.

Britská sněmovna schválila návrh vlády na krátký odklad brexitu (zdroj: ČT24)

Bez času na referendum

Předtím, než britští zákonodárci podpořili vládní návrh, odmítli možnost dlouhého odkladu brexitu. Návrh labouristických poslanců totiž vyzýval kabinet, aby Dolní sněmovně poskytl dostatečný, nijak omezený čas na nalezení východiska z patové situace, v níž se parlament kvůli sporům ohledně odchodu z EU ocitl. V tomto bodě bylo pro 302 poslanců, zatímco 318 jich bylo proti.

Odklad také nemá být využit pro nové referendum, což navrhoval dodatek nezávislé poslankyně Sarah Wollastonové. Proti tomuto návrhu hlasovalo 334 poslanců, pro jich bylo 85. Jeho odmítnutí se očekávalo, protože ho odmítli podpořit i opoziční labouristé, kteří přitom jsou pro vypsání dalšího lidového hlasování. Jejich zástupce ale nyní řekl, že parlament se nyní musí soustředit na otázku odkladu brexitu.

K tomu, aby poslanci odmítli volání po uspořádání dalšího referenda, vyzvali i mnozí zástupci organizací, které další plebiscit požadují. Podle nich není v současnosti na takový krok vhodný čas.

Parlament nebude samostatně hledat východisko z patové situace

Nenašla se také dostatečná podpora pro návrh předat zodpovědnost za další směřování v otázce brexitu parlamentu.  Dodatek, který po vládě požadoval, aby parlamentu 20. března umožnila hlasovat o různých alternativách týkajících se dalších vztahů Londýna a Evropské unie, předložili společně opoziční labouristé Hillary Benn, Yvette Cooperová a konzervativec Oliver Letwin.

Poslanci to odmítli při dramatickém hlasování jen velmi těsnou většinou, proti bylo 314 zákonodárců, pro jich zvedlo ruku 312. Jeho schválení by přitom bylo obrovským políčkem pro vládu premiérky Mayové, protože by poslanci de facto vyslali vzkaz, že nevěří v to, že kabinet dokáže krizi vyřešit.

Ještě dříve, než o tomto dodatku poslanci rozhodli, museli hlasovat o pozměňovacím návrhu, který se k němu rozhodla podat labouristická poslankyně Lucy Powellová. Ta chtěla, aby dodatek konkrétně stanovil, že parlament smí východisko z brexitu hledat pouze v časovém období do 30. června. Její návrh nebyl přijat rovněž velice těsně – pro hlasovalo 311 poslanců, proti 314. 

Dvojnásobné úsilí

Vládní mluvčí po čtvrtečním hlasování přiblížil, že britská vláda zdvojnásobí snahu prosadit brexitovou dohodu v parlamentu.

Není ale jasné, co se stane, když poslanci dohodu opět odmítnou. Vláda varovala, že v takovém případě může být odklad brexitu mnohem delší, což by mimo jiné znamenalo, že se Británie bude muset zúčastnit voleb do Evropského parlamentu plánovaných na květen. Podle mluvčího vlády se však kabinet stále chystá i na možnost neřízeného opuštění EU.

Problém v dohodě dělá hlavně sporné ujednání o takzvané irské pojistce. Ta má předejít obnovení hraničního režimu mezi Irskem a Severním Irskem, u části britských poslanců však vyvolává obavy, že tento mechanismus v sobě skrývá riziko trvalého připoutání země k unijním strukturám i po brexitu. EU tvrdí, že toto řešení vzešlo z dlouhých vyjednávání a ukázalo se být jedinou schůdnou variantou.