Rusko považuje Porošenkův mírový plán za nadějný, rebelové ne

Kyjev – Mírové plány ukrajinského prezidenta Petra Porošenka jsou podle Ruska nadějné. Ruský velvyslanec na Ukrajině Michail Zurabov ale zároveň uvedl, že pro Rusko je v rámci mírového vyřešení konfliktu zásadní, aby Porošenko zastavil vojenské akce na východě země. Nový prezident Ukrajiny dnes v inauguračním projevu vyzval povstalce ke složení zbraní a těm, kteří nemají na rukou krev, nabídl amnestii. Ruským ozbrojencům, kteří jsou ochotni se stáhnout domů, slíbil bezpečný návrat. Předáci Krymu ale ostře odmítli výroky namířené proti ruské anexi poloostrova. Povstalecký vůdce Denis Pušilin zase trvá na tom, že Doněcká lidová republika je suverénní stát, a Porošenka jako prezidenta neuznává.

„Pro nás je zásadně důležité skončit vojenskou operaci. Samozřejmě s podmínkou, že povstalci rovněž musejí zastavit bojové akce,“ citovala agentura ITAR-TASS první reakci Moskvy prostřednictvím ruského velvyslance. Na Porošenkově postupu v této otázce podle Zurabova závisí to, nakolik může Moskva v prezidentovi spatřovat „plnohodnotného partnera pro urovnání a normalizaci situace na východě Ukrajiny“.

Porošenkův plán k urovnání situace ve východních oblastech Ukrajiny Zurabov shledává nadějným. Velvyslanec přitom poukázal na to, že prezident se v projevu obrátil na obyvatele této části země. Je to podle něj důkaz, že si uvědomuje nutnost dialogu s regiony na jihovýchodě.

Porošenko se už v pátek během oslav 70. výročí vylodění Spojenců v Normandii krátce sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a sdělil mu své záměry. Putinovi se jeho přístup prý líbil. „Zdál se mi správný, a jestli se to bude realizovat, pak budou vytvořeny podmínky také pro rozvoj našich vztahů i v dalších oblastech, včetně ekonomiky,“ řekl. Bez okamžitého zastavení „trestné operace na jihovýchodě Ukrajiny“ to ale podle Putina nepůjde.

Putin dnes také nařídil Federální bezpečnostní službě (FSB) posílit ochranu státních hranic a podniknout všechna potřebná opatření, aby se zamezilo nelegálním přechodům. Rozkaz přišel tři dny poté, co Kyjev připustil, že tři pohraniční přechody s Ruskem dobyli proruští povstalci. V pátek Putin také jednal ve Francii se západními státníky a americký prezident Barack Obama vyzval Moskvu, aby ukončila podporu separatistů na východní Ukrajině a přestala jim dodávat výzbroj a další materiál.

Porošenko ale trvá na územní celistvosti Ukrajiny. Krym, anektovaný Ruskem, považuje nadále za součást země: „Krym byl, je a bude součástí Ukrajiny. O Krymu nebudeme vyjednávat, o všem ostatním můžeme vyjednávat.“ To ovšem krymští předáci odmítli. „Nyní jsou takováto prohlášení spíše fantastickým bludem,“ zareagoval předseda krymského parlamentu Vladimir Konstantinov. Nové ukrajinské vedení prý chce proti sobě postavit národy a „z tohoto střetu sklízet plody“.

Doněcký předák Pušilin: Rozhovory mohou být o klidném rozchodu. Nic víc

Krymský „prezident“ Sergej Aksjonov zdůraznil, že „Krym už nikdy nebude Ukrajinou“. „Vyjádření těchto politiků je parazitování na marginálních tématech. Kdo nás může proti naší vůli zahnat někam do jiných státních spojení? To se nikdy nestane,“ prohlásil.

Proti územní celistvosti Ukrajiny s Porošenkem v čele je i povstalecký vůdce Denis Pušilin, který se označuje za předsedu parlamentu povstalecké Doněcké lidové republiky. „My jsme ho nevolili, na našem území volby nebyly. Jsme suverénní stát. Doněcká i Luhanská lidová republika. Rozhovory mohou být o klidném rozchodu, klidném rozvodu. Nic víc,“ řekl ČT.

Podobně se vyjádřili i další předáci proruských skupin. Nabídku nového ukrajinského prezidenta, aby složili zbraně výměnou za amnestii, prý jednomyslně odmítli. Rebelové údajně nevěří „hlavě cizího státu“ a amnestii považují jen za chytrou past.

„Porošenko se již předvedl jako lhář, nelze mu věřit. Není o čem se s ním bavit,“ řekl ruské agentuře RIA Novosti Vjačeslav Ponomarjov, samozvaný starosta Slavjanska. „Je to naše země, máme naši pravoslavnou víru, máme svůj styl života, jakým žili už naši dědové. Město funguje, všechno zvládáme a naše město nikomu nevydáme,“ dodal.

„Nehleděl bych na to jako na amnestii. Je to jen další tah. Nevěřím tomu a ani jediný člověk v naší republice tomu nevěří,“ reagoval na Porošenkova slova šéf nikým neuznané Luhanské lidové republiky Valerij Bolotov. Jednání s Kyjevem podmínil stažením ukrajinských vojsk z Luhanské a Doněcké oblasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 6 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 15 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 42 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 4 hhodinami
Načítání...