Téměř 160 venezuelských vojáků a policistů dezertovalo. Přešli do Kolumbie

Napětí na hranicích Venezuely a Kolumbie (zdroj: ČT24)

Od soboty dezertovalo a odešlo do sousední Kolumbie 156 příslušníků venezuelských bezpečnostních sil. Oznámila to v neděli venezuelská migrační služba. Opoziční předák Juan Guaidó, který vystupuje jako prozatímní prezident Venezuely, už dříve nabídl amnestii vojákům, pokud mu pomohou obnovit v zemi ústavní pořádek a demokracii.

Během posledních 48 hodin uprchlo před diktaturou venezuelského vůdce Nicoláse Madura 146 členů ozbrojených sil do kolumbijského departmentu Norte de Santander a dalších deset do departmentu Arauca, informoval migrační úřad. První dezerce se odehrály už v sobotu ráno.

„Existuje mnoho profesionálních jednotek, které tohle chtějí udělat (dezertovat – pozn. red.). Bude to dominový efekt. Bude to mít výrazný vliv na ozbrojené síly,“ řekl BBC jeden z uprchlých vojáků. „Ozbrojené síly kolabují, protože mnoho důstojníků je zkorumpovaných. Profesionální armáda je unavená. Nemůžeme zůstat otroky, osvobozujeme se,“ dodal devětadvacetiletý dezertér.

Další dezertérka popsala nedělní atmosféru na venezuelských hranicích jako napjatou. „Myslela jsem na to, že nemohu ublížit vlastním lidem,“ řekla BBC. „Moje dcera je stále ve Venezuele a to mě zraňuje nejvíc. Ale udělala jsem to pro ni. Je to těžké, protože nevím, co jí (venezuelské úřady) mohou udělat,“ dodala žena.

„Vážíme si odvahy a vlasteneckého ducha více než 160 vojáků a policistů, kteří se včera (v sobotu) přidali na stranu ústavy,“ napsal v neděli na Twitteru Guaidó, který je od ledna předsedou parlamentu a jehož už přes padesát států uznalo prozatímním prezidentem Venezuely.

Právě venezuelští vojáci a hlavně armádní důstojníci jsou pro změnu režimu ve Venezuele klíčoví. Zatím se je ale opozici nepodařilo přimět, aby se přidali na její stranu, i když už jim v lednu slíbila amnestii.

Střelba, pláč, sanitky. Na hranicích Venezuely demonstrovali Madurovi odpůrci (zdroj: ČT24)

O víkendu zemřeli nejméně čtyři lidé

První dezerce se odehrály poté, co přišla z hlavního města regionu Norte de Santander Cucúty zpráva o tom, že do Venezuely vyrazily kamiony naložené potravinami a léky. Maduro přitom nechal v pátek hranice uzavřít a na hraničních přechodech se o víkendu odehrály násilné potyčky demonstrantů s venezuelskými pohraničníky. Zemřeli při nich nejméně čtyři lidé.

Víkendové násilí na venezuelsko-kolumbijské hranici, kde někdo i zapálil kamion s dodávkami potravin a léků, mají z části na svědomí takzvané colectivos. Tyto ozbrojené gangy civilistů za sociální výhody od režimu podporují Madura a při demonstracích násilím zasahují proti opozici. Podle svědků, které citoval server BBC, právě členové těchto skupin stříleli a házeli kameny i o víkendu na lidi v pohraničí.

Na sociálních sítích se v pondělí také objevila informace, že o víkendu odletěly z Venezuely děti muže číslo dvě tamní vládní strany Diosdada Cabella. Jeho dcera a syn podle venezuelského novináře Vladimira Kislingera odcestovali přes Moskvu do Číny. Právě Čína, Rusko, Turecko či Kuba stále Madura podporují.

Lídři amerických zemí: Tlak na Madura musí zesílit

Guaidó se v pondělí v kolumbijské metropoli Bogotá účastní setkání vůdců zemí v regionu. „Je důležité znovu nastolit ve Venezuele demokracii, neboť ti, kteří si přisvojují moc, ohrožují stabilitu kontinentu,“ řekl podle agentury AFP Guaidó na úvod setkání, na které přijel i americký viceprezident Mike Pence.

Političtí lídři desítky amerických států se při této příležitosti shodli, že tlak na autoritářského Madura je třeba zesílit, aby se v zemi podařilo co nejdříve nastolit demokracii. 

Část předních představitelů venezuelské opozice před jednáním vyhlašovala, že chce přesvědčit USA a další země, aby k Madurovu odstranění použily sílu. Sám Guaidó však zdůrazňoval, že zásadní je zachování míru v zemi. Na závěr schůzky by politici měli přijmout společnou deklaraci.

Pence  v Bogotě zopakoval své dřívější tvrzení, že „všechny možnosti jsou na stole“. Zároveň vyzval země regionu, aby zavedly sankce proti představitelům Madurova režimu a venezuelskému státnímu ropnému průmyslu. Americké ministerstvo financí v pondělí uvalilo sankce na čtyři další venezuelské představitele, kterým zmrazilo majetek a zakázalo cestovat do USA.

Pence v pondělí také oznámil, že USA vysílají do zemí sousedících s Venezuelou pomoc v hodnotě 56 milionů dolarů (1,2 miliardy Kč), určenou pro uprchlíky kteří odcházejí ze země stižené hladem a nedostatkem základního zboží. Podle Pence již USA vyslaly do Venezuely humanitární náklad v hodnotě 139 milionů dolarů, jehož většina čeká u hranic.

Kvůli situaci ve Venezuele navíc Spojené státy v pondělí navrhly svolat na další den Radu bezpečnosti OSN. Informovala o tom s odvoláním na diplomatické zdroje agentura Reuters. Očekává se ale, že případná snaha o přijetí rezoluce v Radě bezpečnosti narazí na odpor Ruska, které Madurův režim podporuje a staví se kriticky k vůdci venezuelské opozice Juanu Guaidóovi. Rusko má jako jeden z pěti stálých členů RB právo veta.